Představte si rodinu Cullenů bez Edwarda a Jaspera. Veškeré vaše myšlenky jsou v bezpečí, o svých pocitech víte jen vy samotní. Každý máme své nejniternější touhy a Alice Cullenová není žádnou vyjímkou. Pojďte spolu s ní prožívat její vášnivá vzplanutí! A pospěšte si... Protože nic netrvá věčně. A co se má stát, stane se.
21.09.2012 (15:00) • BarbRossini • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 2030×
Emmett
„Lásko,“ zabručel jsem vyzývavě na Rose, když naši konečně vypadli na lov. Měli jsme tedy přibližně tři hodiny jen pro sebe, protože než se ti dva nakrmí a užijí si spolu, bude to nějakou chvíli trvat.
Rosalie se otočila na upírku velmi pomalu. A já věděl, že dnešní sex bude mít nějakou oběť. Doufal jsem, že to bude pouze proražená stěna nebo podlaha. I tak nás Esmé po návratu roztrhá na kousky.
„Potřebuješ něco, miláčku?“ zasyčela Rose a z hlasu jí ukapával med. Už jen ten tón mě dokázal nažhavit. A já už nemínil čekat ani setinu vteřiny. Vrhli jsme se na sebe ve stejný okamžik a srazili se ve vzduchu. Naše rty se spojily těsně předtím, než jsme těžce dopadli na podlahu a vyhloubili tak do parket hlubokou díru.
Ve vteřině zbyly z našeho oblečení jen cáry a Rose mě tvrdě přirazila ke zdi. Esmé nás zabije...
Rosalie
Líbala jsem Emmetta a cítila, jak mi bloudí po celém těle rukama. Najednou už jsem ho netiskla ke zdi, ale váleli jsme se na zemi. Jeho prsty se přestaly proplétat mýma vlasy a sjížděly po mém boku až mezi nohy. Zavrčela jsem blahem, když se dotkl klitorisu, ale tentokrát jsme ani jeden neměli chuť na nějaké dlouhé mazlení.
Když do mě vnikl dvěma prsty, prohnula jsem se v zádech a něco prasklo. Koutkem oka jsem zaznamenala, jak se celý náš pevný dubový stůl řítí k zemi, když jsem mu rozdrtila nohu. Esmé nás zabije...
V tu chvíli do mě Emmett přirazil svým obrovským mužstvím a já přestala myslet. Celý můj mozek vyplnilo jediné jméno – Emmett. Přirážel do mě znovu a znovu a ten pocit byl nepopsatelný. Už jsem nevrčela. Vřískala jsem tak hlasitě, že musely padat stromy v lese.
Blížila jsem se k cíli a věděla, že i Emm tam bude každou chvíli. V tom jsem zaslechla kroky, někdo běžel k našemu domu. Upír. A o vteřinku později jsem podle kroků poznala Alice.
„Kurva!“ zaklel Emmett, protože už ji taky zaregistroval. Podívali jsme se na sebe a Emmett naštvaně koulel očima. Pohladila jsem ho po ruce, když ze mě konečně vyklouzl.
„Lásko, půjdeme večer na lov a uděláme to, co jsme teď nestihli,“ snažila jsem se ho uchlácholit. Ale zkuste si něco vysvětlovat chlapovi, který byl právě ochuzen o orgasmus...
Emmett vyskočil z okna. Uslyšela jsem kovovou ránu, když narazil do Alice. Určitě to bylo schválně. Upír jen tak do něčeho nenabourá. Emm zavrčel, ale pak se jeho kroky ztratily v lese.
Alice
Věděla jsem moc dobře, proč do mě Emm tak vletěl. Slyšela jsem je ještě dřív než oni mě. Ano, vím, byla by slušnost se zastavit a počkat, nejlépe někde, kde bych je neslyšela. Ale když já toho musela Rose dnes tolik říct!
Vběhla jsem do domu a uviděl svou milovanou sestřičku, jak sedí na pohovce a čeká na mě.
„Promiň, promiň, promiň! Kdyby to nebylo -,“ začala jsem rychle, ale Rose mě přerušila.
„Ano, já vím. Kdyby to nebylo vyloženě nutné, tak počkáš ty dvě vteřiny, než budeme hotoví!“ Rosalie měla na tváři svůj typický výraz „à la bohyně pomsty“.
Zatvářila jsem se tak nešťastně, že Rosalin výraz změkl.
„No jo, no jo, tak už spusť,“ povzdechla si a já radostně zatleskala rukama. Odpovědí mi bylo zakoulení očima, ale já věděla, že se sestra už nezlobí. Blýskla jsem se širokým úsměvem a zhluboka se nadechla.
„Rose,“ začala jsem, ale pak jsem se zasekla. Nevěděla jsem, jak jí to mám vysvětlit, jak dokázat, že tentokrát je to opravdové.
„Tak copak?“ Rosalie začínala být netrpělivá. „Musím jít obveselit svého manžela,“ dodala a já měla v tu chvíli vizi o její blízké budoucnosti. No, bude velmi divoká.
„Rose,“ začala jsem znovu a zhluboka se nadechla, i když jsem to nepotřebovala. „Zamilovala jsem se.“
„Už zase? Myslela jsem, že to snad bude něco jiného, když jsi nás kvůli tomu vyrušila,“ povzdechla si Rosalie.
„Ale ne! Není to takové to pobláznění. Tohle je láska, Rosalie, taková ta věčná upíří láska!“ dala jsem velký důraz na slovo věčná a Rose ke mně zvedla oči. Zračila se v nich... nevěřícnost. To bylo to správné slovo. Chápala jsem ji.
„Hmm... A kdo je tedy ten šťastný?“
„To je právě to,“ zašeptala jsem a vzlykla. „Je to člověk.“
Následující díl »
Autor: BarbRossini (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Mrtvé srdce stále tluče - 1. kapitola:
Máš to dobré ale Emmett se píše s dvěma t....ale jinak super. Nido není dokonalý, ale dávej si na to pozor
Páči sa mi to, som zvedavá, ako to bude pokračovať Teším sa na ďalšiu kapitolu
Veubella -> pokračování bude ihned, jak mi ho vydají :) děkuju!!
Na první povídku moc pěkné. Jsem zvědavá na pokračování!
Článek jsem ti opravila, ale příště si dávej pozor na:
+ čárky,
+ překlepy:
- a lá => à la,
- vteříny => vteřiny,
- nas => nás atd.,
+ přímá řeč,
+ shoda přísudku s podmětem.
Článek ti musím bohužel vrátit, kvůli chybám:
+ přímá řeč (koncept ti posílám níže),
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.
Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.
Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."
+ Emmet -> Emmett,
+ čárky,
+ překlepy.
Až si to vše opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!