Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Dobývání ztracené pravdy

24.12.2021 (13:00) • chloe • FanFiction jednodílné • komentováno 2× • zobrazeno 1272×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

Bella

Severní pól je obvykle popisován jako nehostinná pustina, ale i zde se nalézá život a naše milovaná dcera Renesmé se rozhodla uvěřit tomu, že pohádka týkající se Santa Clause je skutečná. Nechali jsme ji přitom, protože i když je její život už tak plný nadpřirozena, není na škodu dopřát jí trochu toho kouzla. Bohužel ji to ale přivedlo na myšlenku, že bychom se jej měli vydat hledat. Normálně bych ji v takovéto hlouposti asi nikdy nepodpořila, ale vzhledem k tomu, že jsme se před nedávnem dostali do situace, kdy Renesmé sama začala o jeho existenci pochybovat, přišlo nám to lepší než zklamat veškeré její naděje a iluze, co si její křehká dětská dušička dělala.

A tak jsme tady, na Severním pólu…

Sama nevěřím tomu, že to říkám, ale Edward by Nessie snesl modré z nebe, já to respektovala a Jacob by nás samozřejmě samotné odejít nenechal, tak jsme v tom alespoň nebyli tak docela samy.

„Víte co je na téhle super tajné akci ze všeho nejlepší?“ ptala se nás Nessie a nadšeně kráčela směrem kupředu po zledovatělé pláni.

„Že máme třikrát denně k jídlu soby?“

„Ne, že můžeme používat přezdívky a o těch sobech raději pomlč, jinak se na nás bude Santa zlobit, že nebude mít na Štědrý den koho zapřáhnout do saní.“

„Jaké přezdívky?“ optala jsem se zájmem, i když spíš jsem se jen snažila zapovídat tuto poněkud nejapnou poznámku.

„Já budu Tweety, Jacob Bugs Bunny a vy dva můžete být třeba Mulder a Scullyová,“ navrhla nám.

„Ehm, jo. Pecka.“ Zaksychtila jsem se na ni nepřirozeně, protože pro mě bylo velice obtížné projevit nadšení, kteréhož se mi nedostává ani omylem.

„Stejně bych raději zůstal u Edwarda a Belly,“ dal jí najevo svůj nesouhlas alespoň Edward, když už já jsem toho schopna nebyla.

„Tak jo, agent máma a táta jsou taky ok,“ uznala sama od sebe, i když to znělo trochu jako ze Spy Kids.

„Fajn, že jste si to vyjasnili, ale je mi hrozná zima, pojďme už domů, tam mi můžeš pro mě za mě říkat třeba i Pták Uličník,“ ozval se Jacob s hlasitým drkotáním zubů a co se mně týká, vypadal spíš jako Taťka Šmoula, protože nám už místy začínal poněkud modrat.

„Nepovídej vlkodlakovi je taky někdy zima?“ nedokázal se zdržet rýpance Edward.

„Jsme na Severním pólu,“ zavrčel Jake podrážděně. „Tady je snad zima každému, ne?“

„A jo, já málem zapomněl. To víš, nepotím se, ale chlad taky nevnímám…“

„Nemachruj, jo? Krom toho, co kdybyste jí prostě řekli pravdu a ušetřili si tak celou tuhle nesmyslnou záležitost?“

„Není nesmyslná!“ ohradila se proti jeho tvrzení Nessie důsledně, ale vzápětí vzala trochu zpátečku. „Tak fajn, uznávám, že naše pátrání je zatím bezvýsledné, ale to se pořád ještě může změnit a byla by škoda to jenom tak vzdát.“

„My to nevzdáváme. Jen uznej, že to nebyl zrovna nejlepší nápad,“ vyprosil si.

„Ani za nic,“ trvala si však stále na svém. „Já cítím, že už jsme blízko.“

„Vážně? A k čemu? Dalšímu sněhu?“

„I ty jeden skeptiku…“

„Celé to byl tvůj nápad, já bych rozhodně věděl o lepším způsobu jak strávit Vánoce.“

„No jasně, ale ty nechceš znát pravdu o tom, zda skutečně existuje?“

„Ani ne, protože dávám přednost blažené nevědomosti. A krom toho vím, že dárky mi vždy kupoval Billy.“

„Asi jsi byl zlobivý hoch.“

„Jo asi jo, ale na rozdíl od vás dvou alespoň nikoho nesoudím.“

„Pokud jde o mně, tak někdo je naivní, někdo dětinský a jiní tomu prostě věří a trocha víry snad ještě nikdy nikoho nezabila, ne?“

„Zapomínáš na kulty, miláčku.“

„Nezapomínám, jen se o nich nechci v bavit v tak slušné společnosti jakou je ta naše.“

„Jasně.“ Hodil po mně dosti skeptickým pohledem, ale co na tom.

Další kus cesty už jsme šli raději v tichosti, protože nám to beztak příliš nesvědčí a Nessie tak slyší věci, které by její dětská ouška rozhodně slyšet nemusela…

Už byla skoro tma a my společně ušli desítky kilometrů navíc. Dokonce i na nás upíry už lezla únava a hlavně to byla přímo neuvěřitelná nuda. Jake se sem tam změnil ve vlka, aby se zahřál a společně s Nessie si hráli ve sněhových závějích, zatímco já mu nesla oblečení a Edward? Ten byl duchem úplně mimo, což jsem pro jednou odmítala řešit.

Znenadání jsme uslyšeli, jak Nessie vpředu křičí. Okamžitě jsem na to dupla a rozběhla se tam. Naštěstí, to ale nebyl křik, ve stylu něco se mi stalo, ale zněl mi spíše radostně. Jakmile jsem ji uviděla, došlo mi proč. Uprostřed pusté pláně se totiž nacházela obrovská krabice obalená zářivě červeným papírem a převázaná zlatou stuhou.

„Co to je?“

„Dárek od Santy?“

„Že by?“ Pohlédla jsem na něj skepticky.

„Jupí, jupí,“ jásala Nessie. „Já věděla, že jsme ho museli jen minout, ale jinak že tu určitě někde je.“

„Jo jasně a s ním i celou jeho vesnici plnou elfů, že?“ ušklíbl se Edward a já do něj nenápadně kopla, aby mlčel.

„Klid, miláčku. Jen opakuju, co si ten pes myslí.“

„Aha,“ hlesla jsem rozpačitě, protože to mě vážně nenapadlo.

Zatímco Renesmé bojovala s rozbalováním onoho dárku, my stáli opodál a zpočátku se nezmohli na slovo. Bylo totiž neuvěřitelně dojemné, jak se z toho všeho raduje, ale i přesto tu byla jedna věc, kterou bylo nutné probrat.

„Mimochodem dobrý nápad s tím dárkem,“ ocenila jsem jeho zručnost, protože jsem si ani nevšimla, že by se od nás byl vzdálil, natož že by pod oblečením ukrýval něco takhle obrovského.

„Ale já ho nekoupil,“ zarazil se.

„Vážně a jak se sem tedy dostal?“

„Já nevím, myslel jsem, žes to byla ty.“

„Jenže nebyla, a jestli ani vy ne…“ Obrátila jsem se pro ujištění i na Jacoba, jenže ten jen zavrtěl svou vlčí hlavou na znamení toho, že o tom opravdu nic neví.

Že by přeci jen Santa? Pomyslela jsem si a pohlédla na hvězdami posetou noční oblohu.

Oh, kruci a já se s Emmettem vsadila, že když něco najdeme, půjdeme s ním a Rose na dvojité rande, co bude jen a jen v jeho režii. Chudák Edward, až se o tom dozví, klepne ho…

Tak, jo. Gratuluju každému, kdo to dočetl až sem. Chtěla jsem něco aspoň trochu vánočního, ale nic jiného mě nenapadlo, tak snad si to své čtenáře i přesto najde a pobaví vás to. :-D Chloe.

Autor: chloe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Dobývání ztracené pravdy: