Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 10 bílých tygrů - 6. kapitola


10 bílých tygrů - 6. kapitolaDalší dílek 10BT. Snad se vám bude líbit. Děj: Anabella se probouzí u Joshe. Co o něm zjistí? Rosette

*Anabella*

„Dobré ráno, andílku," ozvalo se vedle mě a já se unaveně přetočila po zvuku hlasu. V mém zorném poli se objevila má láska. Josh. Usmála jsem se na něj a zvedla ruku, abych ho pohladila. Nechal se, ale chytl mou ruku a začal ji líbat. Nakonec jsem mu vyklouzla a převalila se na něj. Mé vlasy mu padaly do tváře, ale očividně mu to nevadilo.

„Skvělé ráno," řekla jsem a pomalu se k němu přiblížila rty. Na nic nečekal a přitáhl si mou hlavu k sobě. Naše rty se o sebe zlehka otřely a pak se spojily. Nejdříve jsme se líbali něžně, ale pak pronikl svým jazykem hlouběji do mých úst. Jazykem přejel můj a já se zapojila. Hráli jsme dokonalou souhru, jenže jsme se také potřebovali nadechnout.

„Máš hlad?" zeptal se mě, ale místo mě se ozval žaludek. Zrudla jsem, ale on se jen zářivě usmál a mou sklopenou hlavu vzal do rukou a políbil mě na čelo.

„Miluju tě a vždycky budu, Anabell. To se nikdy nezmění." zašeptal a láskyplně se na mě zadíval.

„Já tě taky miluju," zašeptala jsem a políbila ho.

„Tak jdeme snídat, jo?"

„Uhmm," vydala jsem ze sebe a slezla z něj.

Zamířila jsem do šatny a z jedné skříně jsem vytáhla růžový top bez rukávů, a černé kalhoty. Poté jsem si v koupelně z vlasů udělala divoký účes a pusu namalovala výraznou rtěnkou. Oči jsem obtáhla černou tužkou a mohla jsem jít.

Vyšla jsem na chodbu a ucítila překrásnou vůni. Vajíčka. Mlsně jsem se olízla a vešla do kuchyně, která byla v prvním patře. Josh stál u sporáku s pánví v ruce. Chvíli jsem se kochala pohledem na něj a poté k němu tiše přišla a objala ho zezadu.

„Mám hlad," kuňkla jsem a on se rozesmál.

„Vzhledem k tomu, že ses ode mě nemohla nahoře odtrhnout, tak se docela divím," namítl pobaveně a já ho okamžitě bouchla pěstí do ramene.

„Hlavně, že ty ses ode mě odtrhl hrozně rychle," opáčila jsem uraženě, čímž jsem ho ještě více rozesmála. Když jsem se ale hraně naštvala a otočila se k němu zády, chytl si mě kolem pasu a vysadil na linku. Zmohla jsem se jen na překvapené „hej" a on už drtil svými rty ty mé. Po chvíli se odtáhl a nechal mě lapat po dechu.

„Já se od tebe málem vůbec neodtrhl. Ani nevíš, jak je to pro mě těžké. Jsi pro mě něco jako křídla pro orla. Voda pro řeku. Jsi moje." Poslední slova zašeptal, takže jsem to slyšela jen já, a opět se políbil. Vlastně měl pravdu. Jsem jeho.

Po chvíli se konečně vrátil k vaření a já ho s úsměvem pozorovala. Vypadal tak krásně. Když měl uvařeno, nandal na talíř a s chutí jsme se pustili do jídla. Poté jsme po sobě umyli nádobí a sedli jsme si spolu do obýváku. Tedy on si sedl a já si lehla a hlavu si položila do jeho klína.

„Krásko, víš, musím ti něco říct," začal po chvíli nejistě.

„Copak, lásko?" zeptala jsem se, zabraná do jeho ruky, se kterou jsem si do té doby hrála.

„Víš, já nejsem člověk," vyhrkl a já překvapeně ztuhla. Co?!

On není člověk?! Cože?! Musí být člověk! Nesmrdí ani jako vlkodlak, ani jako upír.

V tu chvíli se ve mně probudily instinkty a já vyskočila z jeho náruče a v obranné pozici si stoupla před něj. Chvíli na mě nevěřícně a zároveň zděšeně koukal. Došlo mi, že jsem použila rychlost lovců.

„Jak vidím, tak asi ani ty nejsi zcela normální," zašeptal. Bylo mi to ale jedno. Sjížděla jsem ho podezíravým pohledem a v duchu se peskovala za to, že jsem sebe a medailon vystavila takovému nebezpečí.

„Mluv," zasyčela jsem. V jeho obličeji se mihl bolestivý výraz. Pak ale spustil.

„Víš, já jsem anděl.“

Cože?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek 10 bílých tygrů - 6. kapitola:

05.02.2012 [13:39]

NeyimissČlánek jsem ti opravila, ale stále jsi v něm měla příliš mnoho chyb. Pro příště neignoruj komentáře od adminů a oprav si vše, co ti vypíší!
Dávej si větší pozor na:
* přímou řeč (!!!);
* čárky (!);
* odkazy směřující na jiné stránky musí mít zaškrtnutou možnost "Otevřít v novém okně, nezapomínej na to!
* chybějící mezery za interpunkčními znaménky;
* slovesné třídy;
* krátké/dlouhé samohlásky;
* správné psaní uvozovek.

Také jsem ti smazala odkaz na ty kalhoty, jelikož byl nefunkční. Jestli ho tam chceš znovu nahrát, ujisti se, že funguje a hlavně nezapomeň nastavit "Otevřít v novém okně". Emoticon

Pokud máš s gramatikou problém (což evidentně máš), navštiv Pomoc autorům a najdi si tam korektora, který ti s ní pomůže.

05.02.2012 [1:45]

WhiteTieČlánek ti vracím kvůli chybám:

+ přímá řeč (níže ti posílám její koncept),

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

+ čárky,

+ obrané pozici -> obranné,

+ za diakritická znaménka patří mezera a až poté další text,

+ překlepy.

Až si to vše opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!