První kapitolka, tentokrát jsem ji udělala z pohledu Belly. Je to hlavně proto, aby jste věděli, kdy se povídka odehrává, nápovědou vám může být také úryvek z knihy: Stmívání, které jsem dala hned na začátek. Přeji příjemné počtení, Veronixika.
24.05.2011 (18:15) • Veronixika • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1238×
Když jsem se probudila, byla jsem pořád unavená ale taky podrážděná. Natáhla jsem si hnědý rolák a nevyhnutelné džíny a povzdechla jsem si, jak jsem zasnila o špagetových ramínkách a kraťasech. Snídaně byla obvyklá tichá záležitost, jak jsem očekávala. Charlie si usmažil vajíčka; já jsem si dala svou misku cereálií. Přemítala jsem, jestli nezapomněl na tuto sobotu.
„Ohledně téhle soboty…“ začal Charlie, když odnesl talíř do dřezu.
„Ano, tati?“
„Pořád chceš jet do Seattlu?“ zeptal se.
„Tak to bylo v plánu.“
„Víš jistě, že se nestihneš vrátit na ples?“ zeptal se mě.
„Já na ten ples nepůjdu, tati.“
„Nikdo tě nepozval?“
„To je dámská volenka,“ řekla jsem mu, tohle jsem nechtěla probírat.
„Aha,“ řekl nakonec Charlie.
„Přijede moje známá, Ag, mohly byste jet do Settlu spolu,“ řekl najednou Charlie.
„Tati, já chci jet sama,“ řekla jsem odhodlaně. Pak už Charlie vyšel ze dveří a já spěchala za Edwardem, který se objevil na jeho místě.
***
„To záleží na tom… je sobota, nechceš si pospat?“ nabídl.
„Ne,“ odpověděla jsem až moc rychle. Potlačil úsměv.
„Tak tedy jako obvykle,“ rozhodl. „Bude tam Charlie?“
„Ne, zítra jede na ryby.“
Sakra, Ag. Vzpomněla jsem si najednou na Charlieho známou, která má přijet dnes odpoledne.
„A když nepřijdeš domů, co si bude myslet?“
„Nemám ponětí,“ odpověděla jsem s hraným klidem, ale klidná jsem nebyla, snad bude ještě Ag spát, co to vůbec je za přezdívku? Že by Agáta? Doufala jsem, že naše nová spolubydlící si ráda v sobotu ráno pospí.
***
„Ahoj, tati,“ pozdravila jsem z kuchyně, když jsem vařila večeři a Charlie právě přišel domů, když jsem uviděla hnědovlásku, docela vysokou, s modro-fialovýma očima, která na sobě měla značkové oblečení, pochopila jsem, že to bude Ag, ale přestala jsem věřit, že si budeme rozumět, protože byla jen o něco málo starší než já, ale vypadala dost majestátně a její oblečení ukazovalo, že si potrpí na vkus.
„Dobrý den,“ pozdravila jsem, nevěděla jsem, jak jí mám říkat, vůbec jsem ji neznala.
„Ahoj, ty budeš jistě Isabella, tvůj otec mi o tobě tolik vyprávěl,“ řekla milým tónem Ag.
„Jen Bella, prosím,“ řekla jsem vesele a pak položila na stůl tři talíře.
„Bello, Ag, s námi večeřet nebude,“ zakoktal se Charlie.
„Pročpak?“ zeptala jsem se, skrývajíc zlost, takže nejspíše je to nějaká slečinka, která není dobré nic jiného, než jídlo z restaurace.
„No… víš… Ag… ona totiž…,“ zakoktal se Charlie ještě více.
„Já, jsem už jedla,“ dořekla Ag milým tónem a pak něco sykla na Charlieho a odešla do obýváku. Já jsem si tedy sedla ke stolu a pak jsme s Charliem povečeřeli. Charlie pak pochválil jídlo a zmizel v obýváku. Měla jsem pocit, jako by se s Ag hádal, ale bylo to tak potichu, že jsem si nemohla být jistá šla jsem tedy do pokoje, ale v půlce schodiště mě Charlie zastavil.
„Počkej, Bello, musíme si promluvit,“ řekl, trochu mě to zarazilo, ale sešla jsem dolů do obývacího pokoje, kde už seděla na gauči Ag. Sedla jsem si, stejně jako Charlie.
„Něco se děje?“ zeptala jsem se, doufala jsem, že nepoznal, že Ag nemám ani trochu ráda.
„Ne, ale musím ti něco vysvětlit, nechtěl jsem, ale Ag na tom trvá,“ řekl Charlie a šlo vidět, že je nervózní.
„Takže, Ag, je… no, ona je…,“ snažil se vykoktat Charlie.
„Tajná vládní agentka,“ dopověděla Ag.
„Cože?!“ podivila jsem se, co to má znamenat, „to je nějaký vtip?“
„No, víš, jsem tu na dovolené, takže se nemusíš bát, nic se neděje, jen jsem ti to musela říct, aby ses nedivila,“ řekla Ag. Pak mi řekla, za koho se vydává, řekla mi celý smyšlený příběh, že je moje teta a že jela navštívit svého bratra, mého otce zde do Forks. Když mi všechno řekla, radši jsem zmizela v pokoji, protože jsem měla strach, že to nerozdýchám.
Slyšela jsem, jak ze spodu vycházejí hlasy, ale nevnímala jsem je, umyla jsem si vlasy a vzala jsem si silný prášek na spaní.
Autor: Veronixika (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Agentka (1):
zajímavé, pokračuj
vypadá to zajímavě, prosím pokračuj
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!