Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Agentka (4)

16.06.2011 (11:45) • Veronixika • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1111×

„Fuj!“ ušklíbla jsem se, když jsem vypila sklenici plnou „krve“, kterou jsem si dala na snídani. Pak jsem uslyšela kroky. Raději jsem sklidila ten sajrajt a ještě se podívala, jestli jsem nenechala nějakou podezřelost, která by případného čmuchala jménem Bella Swanová mohla přivést na pochybnosti o tom, kdo jsem. Pak jsem šla cvičit, i když jsem ani trénink nepotřebovala, nevadilo mi dělat nějakých padesát sedů-lehů jen tak pro zábavu.

„Dobré ráno, Charlie,“ pozdravila jsem Charlieho bez toho, abych se podívala.

„Dobré, Ag,“ řekl a hlasitě si zívl, „ranní ptáče dál doskáče?“ zeptal se a já jsem jen zakroutila hlavou.

„Bella ještě spí,“ řekla jsem, „to divadlo si nech na jindy,“ usmála jsem se a objevila se v kuchyni.

„Hodláš vyrazit na ryby?“ zeptala jsem se.

„Jo, jen co si udělám něco k snídani,“ odpověděl Charlie a otevřel lednici, ve které objevil talíř s chlebíčky.

„V noci je nuda a ty příšerně vaříš,“ řekla jsem a Charlie jen zakroutil hlavou a vytáhl talíř.

„Co máš dneska v plánu ty?“ zeptal se a neuniklo mi, že v tom byla trocha podezření.

„Charlie!“ Zamračila jsem se. „Copak ty mi stále nevěříš? Po všech těch letech? Po tom, co jsem pro tebe a Renée udělala?“ řekla jsem zaraženě a smutně zároveň.

„Promiň, promiň, já vím, jen prostě už nejsem takový mladý blázen, jako kdysi,“ řekl Charlie omluvně.

„No, vidíš, já jsem tady vždycky byla ta rozumná,“ řekla jsem vesele a pak jsme se oba zasmáli. Na předchozí debatu o nedůvěře jsem úplně zapomněla.

„Tak se měj, já musím jít, Billy na mě bude čekat.“ Při jméně toho vlkodlaka jsem tiše zavrčela.

„Měla bys jej poznat, je to super chlap,“ řekl Charlie a když jsem se na něj podívala výrazem: to snad nemyslíš vážně!, jen zakroutil hlavou.

„Nechápu, co proti němu máš,“ řekl Charlie.

„Je to vlkodlak, to mi stačí, až se jednou jeho rod opět začne proměnovat a zabíjet nevinné lidi, tak pochopíš,“ řekla jsem nasupeně.

„Billy by tohle nikdy nedopustil.“ Rozhodnost v Charlieho hlase byla docela malinká, ale já se nehodlala hádat.

„Tak už běž,“ řekla jsem podrážděně. Charlie snědl poslední chlebíček a vyšel z kuchyně.

Po chvíli jsme uslyšela nahoře Bellu.

„Doufám, že ještě bude spát,“ řekla si tiše pro sebe a mířila do koupelny. Že bych jí udělala radost? zeptala jsem se v duchu a pak jsem vyšla ven ze dveří. Stejně jsem chtěla prozkoumat okolí. Rozběhla jsem se upíří rychlostí a šla jsem prozkoumat tohle temné městečko.

(Billy)

Charlie se mi zdál nějaký nesvůj, doufal jsem, že se mu nic nestalo. Dneska se jej na to zeptám.

„Billy, je tady Charlie,“ oznámil mi Jacob, a tak jsem jel Charlieho přivítat.

„Ahoj, Billy,“ řekl Charlie nenuceně.

„Charlie.“ Přijel jsem až k němu a pak jsme spolu šli rybařit. Charlie už nebyl takový divný, ale přesto jsem se jej musel zeptat.

„Copak se stalo, včera ses zdál být nějaký nesvůj,“ řekl jsem.

„Ale, nic zásadního,“ řekl Charlie a zavrtěl se, jako by chtěl něco setřást.

„Charlie, mě můžeš říct vše,“ řekl jsem.

„Billy, já bych rád, ale nejde to,“ řekl a sklopil zrak, „víš co, neřeš to, nemáš chuť na chlebíček?“ zeptal se a vytáhl z batohu sáček.

„Jo, rád,“ řekl jsem, ale něco mi nesedělo, tohle chování se Charliemu nepodobá. Ve chvíli, kdy vytáhl chlebíček ze sáčku, jsem poznal, co se tady děje. Ucítil jsem totiž velice nepříjemný zápach. Upír, pomyslel jsem si se stoprocentní jistotou.

Autor: Veronixika (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Agentka (4):