Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice a Jasper po Rozbřesku - 2.

21.05.2009 (19:00) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2688×

Aliciin pohled:

„Jazzi už nám zbývají jen 3 dny. Máš všechno, co potřebuješ sbaleno?“ Zeptala jsem se trochu nesměle. On se na mě otočil a podíval se tím svým úžasným pohledem, kterým mě ubezpečil, že všechno již má. „Dobře takže když už vše máš tak zaběhnu za Esme, chtěla s něčím pomoct.“ Už jsem byla na odchodu a byla již u dveří, když v tom mě chytla jeho ruka a nehodlala mě více pustit. Otočila jsem se k němu a on mě objal ve svém dokonalém upířím náručí.“ Nechci, aby si teď někam chodila. Zbývají nám jen 3 dny. 3 dny má lásko, a já bych je chtěl ještě strávit s tebou. Pak bez sebe budeme dost dlouhou dobu, zůstaň tu prosím se mnou.“ A políbil mě na temeno hlavy. Ach jak já ho miluju a nemůžu mu ublížit, to prostě nejde, to by mě bolelo. A já ho prostě zranit nyní, když bude muset odjet, nemůžu. „ Tak dobře, Esme počká, jak tedy chceš.“ A pak si mě zvednul a políbil a jeho polibky byly tak intenzivní, až to nemohlo být ani možné. Nedalo se od nich odtrhnout. A když jsem se konečně, ač velice nerada od jeho božských rtů odtáhla, podíval se na mě a hned mi bylo jasné, o co mu jde. „Jazzi v domě jsou i ostatní, nejsme tu sami.“ A on se na mě podíval a od srdce se zasmál, ach jak já miluju ten jeho božský smích, ty jeho šťastné oči tu něžnost v jeho pohledu. Asi se tu rozplinu jestli se bude smát déle. Ale zároveň jsem ráda, že se směje, když si vzpomenu, jaký těžký život měl před tím, než mě vlastně poznal. Takže jsem se musela začít smát s ním. „Ach jak já tě miluju.“ „Ale já tebe víc“oponoval mi. Ale asi měl v tomhle pravdu, i když si myslím svoje. Ačkoliv asi má pravdu, protože má schopnost vycítit emoce druhých, ale stejnak ho miluju víc, než si myslí, ať si říká, co chce.

Jasperův pohled:

Četl jsem si ve svém křesle knížku Vojna a mír když v tom přišla Alice a zeptala se mě „Jazzi už nám zbývají jen 3 dny. Máš všechno, co potřebuješ sbaleno?“ Otočil jsem se na ní a ucítil její emoce. Byla nervózní napjatá a šila sebou, okamžitě mi bylo jasné, co s ní je, podíval jsem se na ni typem pohledu, nedělej si starosti miláčku a bylo to. Hned se uklidnila. Moje schopnost je dar z pekel. „Dobře takže když už vše máš tak zaběhnu za Esme, chtěla s něčím pomoct.“Řekla klidně. To nééé to nemůžu dopustit, to jí nesmím dovolit. Už byla u dveří a já ji jen taktak zachytil za ruku a jemně ji tiskl, aby poznala, že nechci, aby ode mne odešla. Otočila se a já ji objal a cítil to, co tolik ve svém životě miluji a co již tolik let ve svém životě bezprostředně potřebuji a tím je její vůně. Voní tak sladce a tak krásně, její vůně je jako energické citrusy jako pozitivní energie, jež v životě potřebuji jako, to se nedá ani popsat jak úžasná ta její vůně je. “ Nechci, aby si teď někam chodila. Zbývají nám jen 3 dny. 3 dny má lásko, a já bych je chtěl ještě strávit s tebou. Pak bez sebe budeme dost dlouhou dobu, zůstaň tu prosím se mnou.“ A políbil jsem jí na temeno její božské hlavičky. Byla tak zvláštně nervózní, bylo my jasné, že nejspíše zvažuje, zda jít, či zůstat tu se mnou, ale nebude mi chtít ublížit, takže určitě zůstane. „ Tak dobře, Esme počká, jak tedy chceš.“ Zvedl jsem jí a přitiskl její božsky nádherné rty k těm svým. Aby toho nebylo málo ještě jsem do ní nechal proudit emoce plné touhy, vášně a něhy. Dalo jí hodně úsilí se ode mne odtrhnout. Ale já po ní tolik toužil a navíc takovou dobu co se neuvidíme, to je snad za trest. Odtáhla se a našpulila rty „Jazzi v domě jsou i ostatní, nejsme tu sami.“ Začal jsem se smát, ten její výraz ve tváři byl prostě tak kouzelný, že ten smích nešel ovládnout. Rty měla našpulené a vrásku mezi obočím tak nezvyklou v jejím výrazu, až byla roztomilá. V tu chvíli jsme se začaly smát oba dva. „Ach jak já tě miluju.“ Řekla tak kouzelně.„Ale já tebe víc“ oponoval jsem jí, zase se začala tak roztomile tvářit, což mělo znamenat, asi že se zlobí, ale tentokrát už jsem se nesmál. Cítil jsem z ní neustálé rozpolcení emocí, to asi mělo za důsledek to, že nad něčím usilovně přemýšlí.

Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Alice a Jasper po Rozbřesku - 2.: