Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice a Jasper po Rozbřesku 32.

the break dawn

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Alice a Jasper po Rozbřesku 32.A je tu opět povídka

23.06.2009 (17:20) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1331×

X. Skleněná zeď

Aliciin pohled:

"Důležitější otázka je nyní to, jak se z toho dostaneme. No máme na to celý týden a když každý den máme pět minut na dohodnutí máme 35 minut celkem to nevím jak zvládneme." Řekla Esme sklesle. "Ano v tomhle máš bohužel pravdu." Souhlasila s ní Rose. Ano nyní nám opravdu začínají zlé časy. Blížil se večer, to jsem poznala hned, podle nového vidění, které bylo jasnější a zřetelnější. Řekla jsem jim, že se s nimi již brzy uvidíme, ale bude to mít jeden háček, ale nebylo jasně vidět co to bude. Samozřejmě jsme věděli, že mezi námi bude sklo, ale ještě tam bude něco, jenže bylo příliš brzy na to vědět co to bude. A tak jsme čekali a čekali jen na to až si pro nás ta Susan přijde. Sotva jsem na ni jen pomyslela již byla u nás. "Tak co dámičky již jste připravené." A v hlase měla tolik nenávisti a povrchnosti, že to nemohla být ani pravda. Tolik z ní čišela i radost z toho jak moc nám ubližuje. Chytila Bellu za ruku a silou ji vymrštila ven ze sklepa. Bells se naštěstí, díky tomu že je upír, nic nestalo. Stejným způsobem vytáhla i Esme a rose a mě si nechala nakonec. Přišla ke mně a protože jsem klečela na zemi tak se i ke mně sehla. Stoupla si mi za záda a chytila mě vší silou za ruce a táhla mě ven. Bolelo mě to a to je co říct, aby upíra bolel stisk. Jenomže ona mě ty ruce mačkala snad naschvál. "Jděte!!" Zaječela na Esme, Rose a Bells a sama mě táhla do našeho obývacího pokoje. Mrštila se mnou do křesla já jsem po tom bolestivém stisku zaúpěla bolestí. Esme, Rose i stále strnulá Bells ke mně přisedly. "Tak já vám ještě zaběhnu pro vaše Manžílky, abyste se dohodli haha!" zasmála se s nenávistí v hlase.

Jasperův pohled:

"Takže než s tím začnu," začal mluvit, "tak vás chci upozornit na to, že já mám o tom jistou teorii. Takže jde o to, že Alice se vždy objeví na místě, o kterém vůbec nic neví. Vždy když se její vize objeví, je Alice na nějakém neznámém místě. No spíše v místnosti." Všichni jsme napjatě poslouchali Edwardův proslov. "Je to velice tmavá místnost a Alice tam vůbec, ale vůbec nic nevidí a právě proto mám tu jistou teorii o její minulosti, protože tím by se vysvětlovalo úplně všechno. V té tmavé místnosti slyší hlasy. Nejsou zřetelné, ale myslím, že říkají že to brzy přejde, což mi připomíná, že tohle říkáš Carlislie vždy když někoho proměňuješ a proto si myslím, že ač je to nemožné tak Alice prožívá to co zapomněla a tím je to na co my všichni tady máme nejsilnější vzpomínku z našeho lidského života a tím je naše proměna." Úplně mi tím vyrazil dech. Copak je tohle možné? Tak moje ubohá malá Alice prožívá všechno znovu to snad ne? Dveře se s prásknutím otevřeli "Tak pánové je čas se dohodnou hahaha!!!" Smála se plna nenávisti a zášti Susan a bavila se na náš účet. Měl jsem tě tenkrát zabít, měli bychom od tebe všichni klid. Řekl jsem si v duchu a Edward jen přikývl na souhlas. Vylezli jsme z pracovny a ona nám jen řekla ať jdeme do obývacího pokoje a tak jsme vyrazili vstříc smutnému osudu.

Aliciin pohled:

O chvilinku později se před námi objevila skleněná stěna. Ani jsem nevěděla kde se tu vzala, ale byla tu. Jakmile skleněná stěna zaujala své místo uslyšeli jsme kroky. Bylo nám ihned jasné, čí jsou. Jen se objevili v obývacím pokoji Rose a Bella se rozběhli ke sklu a Emmett s Edwardem také jakmile byli u skla najednou prolétlo vzduchem modré světlo a odrazilo je to od skla. "Co má tohle sakra být??!!!" Zahulákal Emmett a Edward mu odpověděl na jeho otázku. "Její pojistka!! Jak si můžu přečíst v její hlavě." "A je štěstím bez sebe jsi zapomněl dodat." Dodal Jasper. "Ano to máš tedy pravdu. Jenomže jak se asi podle ní máme asi tak dohodnout, když k sobě nemůžeme??!" Zeptal se Emmett stále podrážděný z toho elektrického proudu, který je odrazil od skla. "No jenom si to máme říct Emmette a ne se navzájem dotýkat." Vysvětlila mu Rose. "Ach zlatíčko, kdybys mi alespoň tolik nechyběla." Jenom to dořekl Edward, Carlislie a Jasper protočili očima a Carlislie začal. "Emmette až se z toho dostaneme, budeš pak mít Rose pořád u sebe tak to teď prosím neřeš. Máme tu důležitější problém." Já jsem pohlédla na Jaspera a všimla jsem si až teď, že se na mě od začátku celou tu dobu dívá. Dívali jsme si vzájemně do očí a ani jsem nevnímala co ostatní říkají. V tu chvíli pro mě neexistovalo nic než jen já a Jasper. Má láska, můj miláček, má touha. Dokonce jsem se cítila celou tu dobu co jsme si vzájemně hleděli do očí, že již necítím žádnou bolest, žádný smutek, protože on to celé změnil a dostal to ze mě. Usmála jsem se ne něj s vděčnosti a on se na mne usmál také. Nám se čas zastavil. "Tak a dost toho vašeho sladkého cukrování padejte zpátky do pracovny!!" Zaječela na nás Susan a můj sen okamžitě skončil. "A nebo co!!!" Ozval se halasně Emmett. "Nebo je Nessie mrtvá a na to mi stačí jedno zmáčknutí tlačítka u telefonu tak padejte zpátky do té pracovny!!!" Edward chytil Emmetta za rukáv a táhl ho z pokoje. Jazz ač nerad se ode mě odvrátil a šel vedle Carlislia zpátky do pracovny. Jakmile zmizeli, skleněná zábrana se začala zatahovat zpět na místo a my jsme šly se zármutkem zpátky do sklepa.

Jasperův pohled:

Jen jsme vešli do obývacího pokoje, spatřili jsme je. Byly nádherné jako vždy. A obzvláště pro mě byla zde tou nejkrásnější Alice. Pro mě v tu chvíli neexistovalo nic jiného než Alice. Edward a Emmett se rozběhli za Rose a Bellou a ony udělaly to samé. Já jsem nikam nespěchal, protože jsem věděl, že to není nutné. Jen ti čtyři doběhli ke sklu, odrazilo je modré světlo elektrického proudu. Co tohle má být! To nemyslí snad vážně? . "Co má tohle sakra být??!!!" Zahulákal Emmett a Edward mu odpověděl na jeho otázku. "Její pojistka!! Jak si můžu přečíst v její hlavě." Ucítil jsem najednou tolik štěstí a nenávisti, že mi bylo jasné čí ty emoce jsou. "A je štěstím bez sebe jsi zapomněl dodat." "Ano to máš tedy pravdu. Jenomže jak se asi podle ní máme asi tak dohodnout, když k sobě nemůžeme??!" Zeptal se Emmett stále podrážděný z toho elektrického proudu, který je odrazil od skla. "No jenom si to máme říct Emmette a ne se navzájem dotýkat." Vysvětlila mu Rose. "Ach zlatíčko, kdybys mi alespoň tolik nechyběla." Ach bože Emmette a protočil jsem oči a totéž nejspíše udělal i Edward a Carlislie protože jsem si všiml, že se Alice na mě dívá. "Emmette až se z toho dostaneme, budeš pak mít Rose pořád u sebe tak to teď prosím neřeš. Máme tu důležitější problém." Alice se na mě niž nepřestala nedívat a tak jsme si hleděli vzájemně do očí. V tu chvíli se snad pro nás čas zastavil. Chtěl bych jí tak strašně moc obejmout, ale nemůžu. Ani jsem nevnímal okolí jenom ji. Mého anděla a mou naději. "Tak a dost toho vašeho sladkého cukrování padejte zpátky do pracovny!!" Zaječela na nás Susan a můj sen okamžitě skončil. "A nebo co!!!" Ozval se halasně Emmett. "Nebo je Nessie mrtvá a na to mi stačí jedno zmáčknutí tlačítka u telefonu tak padejte zpátky do té pracovny!!!" Měl jsem toho právě plné zuby, nejen že mě vytáčelo už její chování, ale ty emoce byly opravdu nesnesitelné. Potlačil jsem touhu ji zabít a šel jsem s Carlisliem do pracovny mezi tím již Edward táhl Emmetta za rukáv. Vrátili jsme se zpátky do našeho vězení.

Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alice a Jasper po Rozbřesku 32.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře