Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice a jasper po Rozbřesku -42.

walbyjasmina

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Alice a jasper po Rozbřesku -42.Povídka je opět tady doufám že vás potěší

12.07.2009 (09:31) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1422×

Aliciin pohled:

Zase jsem zpátky uklidila šaty a šla jsem do Jasperova šatníku. Jen jsem otevřela dveře šatníku, byla tam jeho vůně. Sice ne tak intenzivní ale přece. Zahlédla jsem kufr a tak jsem ho vzala do ruky a otěžkala. Nechtěla jsem se Jazzovi hrabat ve věcech. Zjistila jsem, že ke kufr těžší než když je prázdný a tak jsem usoudila, že v něm nejspíše něco bude. Odešla jsem z pokoje dolů do patra do obývacího pokoje. Byly tam všichni až na Emmetta a Jaspera. "Tak fajn, že si tu Alice. Myslím že by bylo fajn kdyby si šla se mnou vepřeději co se týká boje." Vyhrkla na mě Rose a to dost hlasitě. Nejspíše chce nějakým zvláštním důvodem něco od Emmetta. Edward mi přikývl. "No a proč nechceš být s Emmettem?" zeptala jsem se jí. "Myslím , že plán je už tak riskantní, tak proč ho dělat ještě komplikovanější. A navíc Emmett je potřeba vepředu. Spíše půjdeš ty za mnou dozadu Rose." "V tom má Alice pravdu, Rose." Ozval se za mnou Jasper. Otočila jsem se a stál tam i s Emmettem. "No já si myslím, že by plán měl zůstat takový jaký je." Začala jsem nanovo. Nechtěla jsem být bez Jaspera. Už tak jsme byli od sebe dlouhou dobu. Nechtěla jsem být bez něj znova. A upřímně řečeno jsem raději když je se mnou, protože se v tomhle všem vyzná. "Souhlasím Alice." Řekl Edward, ale já jsem ho nevnímala. Místo něho jsem vnímala tvář někoho jiného. Sledovala jsem Jaspera jak přechází opět k provizorní mapce. "Bylo by rozumnější, kdyby jste šli všechny dozadu, ale nebyly byste chráněné dostatečně a proto plán zůstane takový jaký byl a jaký je." Byla jsem ráda za to že to Jasper řekl. Dost se mi tím ulevilo. Nechtělo by se mi připustit ten fakt, že bude opět ode mě dál.

Jasperův pohled:

Rychle jsme domontovali poslední pneumatiku a při posledních dvou maticích jsme uslyšeli Rose. "Tak fajn, že si tu Alice. Myslím že by bylo fajn, kdyby si šla se mnou vepřeději co se týká boje." Co prosím? Všiml jsem si Emmettových emocí a byl rozzuřený a rozrušený. Upřímně řečeno jsem ho chápal a napjatě jsem čekal co jí Alice odpoví. "No a proč nechceš být s Emmettem?" zeptala jsem se jí. V Emmettovi to vřelo a tak jsme spěšně vyběhli nahoru do patra. "Myslím, že plán je už tak riskantní, tak proč ho dělat ještě komplikovanější. A navíc Emmett je potřeba vepředu. Spíše půjdeš ty za mnou dozadu Rose." "V tom má Alice pravdu, Rose." Souhlasil jsem s Alicí. Cítil jsem z ní najednou pocit úzkosti, to jsem nechápal. Proč ho cítí. "No já si myslím, že by plán měl zůstat takový jaký je." Tak proto, ty se bojíš, že bych ti opět zmizel z očí. Neboj lásko, tohle ti neudělám. "Souhlasím Alice." Řekl Edward a mě došlo, že asi na něco důležitého myslela. Přešel jsem k mapě a cítil jsem Aliciiny oči, jak hledí na mě. Trochu mě to těšilo. "Bylo by rozumnější, kdyby jste šli všechny dozadu, ale nebyly byste chráněné dostatečně a proto plán zůstane takový jaký byl a jaký je." Cítil jsem z Alice obrovskou úlevu. Tebe bych opustit nedokázal lásko má.

Aliciin pohled:

Všichni jsme se pak rozdělili a odešli do svých pokojů pro kufry na cestu. Šla jsem s Jasperem do našeho pokoje pro ně. Mezi dveřmi mě ještě políbil na čelo a došel mě a sobě pro kufry do šatníku. Pak mě chytil kolem pasu a společně jsme sešli schody do obývacího pokoje. Celá rodina tam již čekala a nejen oni. Byli tam také vlkodlaci v čele s Jakobem. Měli sebou též kufry a stáli tam a šlo na nich poznat, že to pro ně není zrovna příjemné, což samozřejmě nebylo příjemné ani pro nás. "Takže my poletíme letadlem přes Paříž a vy poletíte o hodinu později přes Londýn, souhlasíte?" zeptal se Carlislie. "Ano" přikývl Jakob a postupně začali vlkodlaci jeden po druhém opouštět náš dům.

My jsme se odebrali do garáže, nasedli jsme do aut a zamířili jsme na letiště. Já a Jazz jsme jeli s Esme a Carlisliem v jednom autě a Rose, Emmett, Edward a Bells jeli v autě druhém. Rozjeli jsme se k letišti, abychom stihli let. Cestou k letišti jsem celou cestu přemýšlela nad vším, co by se mohlo v boji stát. Snažila jsem se dokonce o vyvolání vizí, ale vůbec mi to nešlo, poněvadž poblíž bylo nejspíše mnoho vlkodlaků, takže vidět něco je nemožné. Takže jsme jen mohla doufat a modlit se ve šťastný konec.

Jasperův pohled:

Když se všechno opět dohodlo tak jak má, odebrali jsme se do pokojů pro kufry. Jakmile jsme byli já a Alice u našeho pokoje, políbil jsem ji na čelo a pak bleskově doběhl pro naše věci. Pak jsem ji chytil kolem pasu a seběhli jsme spolu schody do patra. Celá rodina tam již stála a nebyla sama. Stáli tam také vlkodlaci v čele s Jakobem. Z jejich emocí jsem mohl vyčíst nespokojenost a mrzutost. "Takže my poletíme letadlem přes Paříž a vy poletíte o hodinu později přes Londýn, souhlasíte?" zeptal se Carlislie. "Ano" přikývl Jakob a postupně začali vlkodlaci jeden po druhém opouštět náš dům.

Vzal jsem kufry do ruky a všichni jsme přešli do garáže. Já a Alice jsme měli jet s Carlisliem a Esme a Edward s Bellou zase měli jet s Rose a Emmettem. Nasedli jsme tedy do připravených aut a vyrazili jsme k letišti. Celou cestu, než jsme tam dorazili jsem přemýšlel ještě nad strategií a snažil jsem se přijít na nějakou trhlinku a jak to případně vylepšit. Alice sebou nespokojeně šila a cítil jsem z ní napětí, což u ní není zrovna moc běžné. Upřímně řečeno jsem se jí v tu chvíli ani nedivil, já sám jsem byl dost nervózní z toho co nás nyní čeká. Chvílemi se mi zdálo, že se snaží zachytit nějakou vizi z budoucnosti, ale nešlo jí to. Kdykoliv se o to pokusila a nezdařilo se jí to, byla více a více smutnější a smutnější. Což mě osobně dost bolelo. Alice přeci nesmí být nešťastná.

Aliciin a Jasperův pohled:

Opět nás čeká boj. Copak nemůžeme být chvilku šťastní? Copak neustále musíme jen bojovat. Kdy to skončí?

Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alice a jasper po Rozbřesku -42.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře