Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice a Jasper po Rozbřesku -49.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Alice a Jasper po Rozbřesku -49.Ahojky, povídka je tu

26.07.2009 (16:30) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1244×

Aliciin pohled:

Z ničeho nic nás napadl upír. Mě strhl stranou a skočil na mě. Přirazil mě obrovskou silou k zemi. Když jsem spatřila jeho tvář, okamžitě jsem poznala, o koho jde. A pak na mě dopadl. Chytil mě pod krkem a šíleně mi ho drtil. Už jsem začala čekat jenom ten okamžik, kdy mi ji utrhne. Pak se mi zadíval do očí a já jsem se vařila zevnitř. Měl ohromnou schopnost působit šílenou teplotu uvnitř těla. Všechno se pak ve vás začne vařit. Jasper se proti němu vyřítil a obrovskou silou do něj narazil. Tenhle upír byl ještě větší než ten předtím, ale i tak ho Jasper dokázal ode mě dostat a tím mi zachránil kůži. Sotva jsem se posadila, viděla jsem boj mezi nimi. Jasper stál proti němu, přikrčený ve svém bojovém, obranném postoji. Ten neznámý upír stál proti němu ve stejné póze. V tu chvíli jsem dostala strach. Teď mi teprve došlo pořádně, o koho jde. Byl to ten upír, který měl zabít mou lásku. Seděla jsem tam jako opařená. Najednou se Jasper klátil k zemi a ve mně v tu chvíli hrklo. Běžela jsem za ním. Přiběhla jsem na místo a Jasper ležel na zemi a vypadal dost bídně. Ach ne. Miláčku to ne tohle ne. Padla jsem k němu na kolena a vzala jsem jeho tvář do dlaní.

"Alice, zmizni odsud." Dokázal mi stěží v bolestech, říct. "Ne já tě teď neopustím. Neopustím, slyšíš. Zůstanu tu s tebou." Pak jsem opět cítila, jak se vnitřnosti ve mně opět vaří. Padla jsem Jasperovi do náručí. Bylo mi strašně. "Alice, proboha." Zakřičel v záchvatu bolesti na mě Jazz. Byl mi strašně zle. Moje věčně ledové vnitřnosti se začali vařit. Bylo to skutečně nesnesitelné. Ale já jsem se přesto nevzdávala naděje. Tohle přeci není možné, takhle to nemůže skončit. Doufala jsem v brzký konec našeho trápení. Ten neznámý upír z řad Volturiových se k nám přibližoval a čím byl blíže, tím byla bolest větší a větší. Pohlédla jsem na něj s nenávistí v pohledu. Měla jsem sto chutí na něj zaútočit, ale byla jsem paralyzovaná bolestí a velice slabá. Takže jsem zůstala jenom ve výrazu nenávisti a více jsem již neučinila. Přibližoval se k nám a já cítila bolest čím dál tím větší.

"Aaa." Zasténal Jasper a já jsem se k němu v bolestech otočila tváří čelem. Hleděla jsem mu do tváře. "Alice, slib mi prosím jedno. Slib mi že se odsud dostaneš. Slib mi že tady nezemřeš. Slib mi to." Tohle snad bolelo ještě více než to vaření mého těla. "Jazzi já nemůžu. Tohle po mě nechtěj. Prosím, cokoliv ti slíbím, ale tohle ne." Odpověděla jsem mu v bolestech. Díval se na mě zmučeným a trpitelským pohledem. Najednou jsem uslyšela vrčení. Ohlédla jsem se a spatřila jsem, jak Seth ve své vlkodlačí podobě napadl toho upíra, co mě a Jazzovi tolik ubližoval. Díky Sethovi na nás schopnost již neúčinkovala, protože se na nás přestal ten neznámý upír zcela soustředit. Takže jsme se z toho ihned vzpamatovali. Jasper mi pomohl na nohy.

Jasper mě pevně objal ve svém náručí "Tohle mi již nikdy nedělej. Slyšíš? Ani nevíš, jak moc jsem se o tebe bál. Už nikdy mi tohle nesmíš udělat." A políbil mě do vlasů. Mezi tím jsem si všimla, jak Seth se snaží rozsápat toho upíra od Volturiových, ale zřejmě mu to moc dobře nešlo. "Půjdu mu pomoct Alice, a ty se drž stranou." Po chvilce byl i tento nebezpečný upír zničen. Jasper se ke mně vrátil a jemně mě objal. "Máme ji! Bello, Edwarde, máme ji!" Jakob a Emmett radostně volali. Pohlédla jsem Jasperovi do tváře a hned jsem se mu zavrtala do hrudi. Tohle byl Opravdu náročný den, tedy lépe řečeno noc. Po chvilce plížení jsme se všichni dostali opět na mýtinu před lesem. Jakmile jsme tam byli všichni, všichni jsme začali malou Nessie objímat. "Nessie, ani nevíš, jak moc si mi chyběla." Řekla jsem jí, když jsem jí objímala. "Ty mě taky, této moje zlatá." Byla jsem moc ráda, že je konečně opět zpátky u nás.

"Snad jste si nemysleli, že vám to jen tak projde. Zaútočili jste na stráž Volturiových a unesli vězně. Tohle vám jen tak neprojde. Půjdete před tribun a budete všichni odsouzeni Volturiovými." Jane a její garda i s Alecem. "A radila bych vám, nám neodporovat." A tak jsme šli všichni s její gardou do hradu Volturiových. Co s námi jen teď bude?

Jasperův pohled:

Najednou nás napadl neznámý upír gardy Volturiových. Odtrhl mě od Alice a sám se proti ní vyřítil. Chytil jí pod krkem a začal ji pomalu drtit krk. Pak jsem z ní cítil pálivou bolest ohně. To né. Rozběhl jsem se proti němu a zaútočil jsem. Strhl jsem ho stranou od ní. A okamžitě jsme si stáli tváří v tvář. Oba dva jsem stáli proti sobě a každý z nás měl svůj obranný postoj. On se pak náhle začal usmívat. V jeho očích jsem viděl čirou nenávist a totéž jsem cítil z jeho emocí. Najednou se mi udělalo strašně zle moje vnitřnosti se začali zahřívat a posléze doslova hořeli. Vařili se a já tím trpěl. Snažil jsem se udržet ve svém obranném postoji. Jenomže ta bolest byla opravdu nesnesitelná a tak jsem se nedokázal udržet na nohách a padl jsem k zemi.

Náhle však se u mě objevil můj Anděl A vzal mou tvář do svých nádherných bělostných dlaní. Ty její dlaně mě příjemně chladili, ale zároveň jsem byl strašně nešťastný z toho, že tu se mnou je. "Alice, zmizni odsud." Dokázal jsem jí stěží v bolestech, říct. "Ne já tě teď neopustím. Neopustím, slyšíš. Zůstanu tu s tebou." Začala mi oponovat a já jsem začal ztrácet víru ve vysvobození. Ale z ní jsem začal též cítit bolest a ta bolest tím zhoršovala tu moji. "Alice, proboha." Zakřičel jsem na ni v v agonii z bolesti. Z Alice jsem cítil čirou nenávist vůči tomu nepřátelskému upírovi. Hleděla na něj a on se k nám pomalu, ale jistě přibližoval. Alice se nepřestala na něj dívat. "Aaa." Zasténal jsem z té šílené bolesti, kterou jsem cítil jak od toho cizího upíra, tak z Alice. Alice se na mě se strachem v očích a v bolestech po celém těle podívala.

"Alice, slib mi prosím jedno. Slib mi že se odsud dostaneš. Slib mi že tady nezemřeš. Slib mi to." Pohlédla mi do tváře s vyděšeným výrazem a další bolestí, ale tentokrát bolestí srdce a ne bolestí od upíra z řad Volturiových. "Jazzi já nemůžu. Tohle po mě nechtěj. Prosím, cokoliv ti slíbím, ale tohle ne." Odpověděla mi a já doufal v to, že jsem se jen přeslechl, což je u nás upírů nemožné se přeslechnout. Hleděl jsem na ní se zdrceným pohledem ve tváři a doufal jsem v to, že se její názor změní. Náhle však se za námi ozvalo vrčení. Alice se ohlédla a spatřila stejně jako já proměněného Setha ve vlkodlaka. Ten na toho upíra zaútočil a začal ho sápat. Díky Sethovi jsem konečně necítil žádnou bolest a mohl jsem se opět postavit na nohy a stejně tak na tom byla i moje malá víla Alice.

Objal jsem pevně svého anděla v náručí a děkoval jsem bohu za to že je v pořádku. "Tohle mi již nikdy nedělej. Slyšíš? Ani nevíš, jak moc jsem se o tebe bál. Už nikdy mi tohle nesmíš udělat." A políbil jsem jí do jejích božských vlasů. Půjdu mu pomoct Alice, a ty se drž stranou." Řekl jsem jí a vydal jsem se na pomoc Sethovi. Po chvilce byl ten neznámý upír od Volturiových na cáry a hořel v plamenech pekelných. Vrátil jsem se k Alici zpět a tentokrát jemně jsem ji objal ve svém náručí. "Máme ji! Bello, Edwarde, máme ji!" Jakob a Emmett radostně volali. Pohlédli jsme si vzájemně do očí, pak se mi zavrtala do hrudi. Byl jsem tolik šťastný. Pak jsme sse rychle vyplížili ven z lesa. Jakmile jsme tam byly, všichni začali jsme se všichni s Nessie objímat. Alice se s ní sotva objala a již byli u nás ti nejhorší návštěvníci.

"Snad jste si nemysleli, že vám to jen tak projde. Zaútočili jste na stráž Volturiových a unesli vězně. Tohle vám jen tak neprojde. Půjdete před tribun a budete všichni odsouzeni Volturiovými." Jane a její garda i s Alecem. "A radila bych vám, nám neodporovat." A tak jsme šli všichni s její gardou do hradu Volturiových. Co s námi jen teď bude?

Aliciin a Jasperův pohled:

Naše rodina má opravdu smůlu. Copak nám nedají nikdy pokoj? Kdy tohle všechno skončí?




Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alice a Jasper po Rozbřesku -49.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře