Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice a Jasper po Rozbřesku -53.

11.08.2009 (12:00) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1221×

Aliciin pohled:

Ihned po znovu projetí vize, mně Aro pustil a velice nebezpečně se na mě podíval. Začala jsem mít i docela strach. Nebylo to zrovna příjemné. Pohlédl svým bratrům do tváře s mírně vyděšeným výrazem v očích a ti se na něj se zájmem podívali a zjišťovali, co asi tak mohl vidět v mých myšlenkách. "Vrať se zpět Alice k ostatním." Rozkázal mi, ale již více se na mě nepodíval. Jako v transu jsem se vrátila k ostatním a doufala, že se mi to všechno jen zdá. Jasper mi hleděl do očí a já jsem hleděla do těch jeho.

"Cullenovi, chvíli budete muset ještě posečkat na váš rozsudek." Řekl nám místo Ara Caius. Marcus a Aro již odcházeli. Caius je ihned dohnal a následoval je. Mezi tím se kolem nás rozmístila garda. Jane si stoupla tak, aby na mě viděla. Věděla jsem, že mě tato upírka nesnáší. Najednou se začala pousmívat a po chvilce se její výraz změnil ve výraz nenávisti a vzteku. Moc jsem tomu nerozuměla, než mi došlo, že Bella s největší pravděpodobností aktivovala štít a ona mi tak nemohla působit žádnou bolest. V duchu jsem jí poděkovala a Edward jí ten můj děkovný vzkaz vyřídil. Přikývla a já jí také. Už aby byl brzy konec všech našich útrap.

Jasperův pohled:

Stál jsem tam jako přikovaný a měl jsem silné nutkání jít za ní a chránit ji. Po chvilce vyčkávání se Aro na ni podíval a já jsem cítil silné nutkání zabíjet z jeho emocí. Instinktivně jsem se napnul a čekal jsem na jeho další reakce. On se však jen otočil ke svým bratrům a naznačil jim, že by se měli poradit. "Vrať se zpět Alice k ostatním." Rozkázal jí a já jsem byl rád, že to tak dopadlo. Měl jsem silné nutkání tam za nimi vběhnout a rozsápat je na kusy.

Během toho se Alice vrátila zpátky k nám a já jsem byl ze srdce rád, že jí nic neudělali a že je celá a pořádku. "Cullenovi, chvíli budete muset ještě posečkat na váš rozsudek." Řekl nám místo Ara Caius. Marcus a Aro již odcházeli. Caius je ihned dohnal a následoval je. Byl jsem štěstím bez sebe, když jsem měl Alici opět ve své blízkosti. Kolem nás se začala stahovat garda Volturiových stoupenců a začalo to být dosti nepříjemné. Obzvláště jejich emoce byly příšerné. Tolik nenávisti jsem cítil naposledy před rokem a na jihu. Bylo to jako vrátit se do špatného snu minulosti. Doufal jsem jen v to, aby to rychle skončilo. Alice se dívala na Jane a já jsem si periferním viděním všiml, že Jane se mění výraz z posměšného na nenávistný. Nejspíše je aktivní Belliin štít. Poprvé v životě jsem byl rád, že je Bella s námi. Když si vzpomenu, že jsem ji před rokem a kousek málem zabil je to těžko uvěřitelné. Hlavně že bude můj andílek brzy v bezpečí.

Aliciin pohled:

Čekali jsme tam asi pět minut, než se dveře opět otevřeli a jimi vešli opět Aro, Marcus a Caius. Začínala jsem mít trochu obavy, co po nás budou ještě chtít. Ucítila jsem náhle zápach, který patřil jen jedinému tvoru na světě a tím byl vlkodlak, což znamenalo, že za dveřmi stojí vlkodlaci a rozhodli se, že nás odsud, pokud to bude nutné, že nás osvobodí. Nemohla jsem tomu uvěřit. Že by nás měli odvěcí nepřátelé najednou rádi. A pak jsem si vzpomněla na to vidění, které jsem před chvilkou zrovna měla. Nejspíše jim to Jakob rozkázal, protože všichni vědí, že je do Nessie otisknutý a to znamenalo jediné, že nesmí zemřít, protože to by znamenalo obrovskou pohromu pro smečku.

"Vážený Carlisle a jeho rodino." Začal Aro se svým novým proslovem, díky kterému se rozhodne o našem osudu. "Díky vaší člence rodiny Alice víme, že není moudré vás u nás zdržovat déle. A dále jsme se rozhodli, že vaší Rodinu nechceme a to zdůrazňuji, nechceme již více vidět. Jelikož je nám jasné, že je vaše rodina velice nebezpečná pro nás, rozhodli jsme se, že vás pustíme na svobodu všechny bez výjimky." Jeho slova mi vyrazila dech. Mám opravdu obrovské štěstí, že jsem upír, a že se mi bez kyslíku nemůže nic stát. na všech tvářích všech členů rodiny šlo poznat, že se jim opravdu velice ulevilo. Kdo by to byl řekl, že nás jednou odsud pustí všechny a bez úhony.

Pak pokynul Aro Jane, ať nás nyní pustí ven. S nelibostí ve tváři a nenávistí v očích se Jane vypravila ke dveřím, aby nás dovedla ven z hradu vládnoucích Volturiových. Dovedla nás ven, kde již byl bílý den. Vystoupili jsme ven z kanálu-vchodu z hradu a byli jsme ve vylidněné malé zapadlé uličce, kam nedopadalo denní sluneční světlo. Byl odtamtud výhled na hodiny z náměstí Volterry a Emmett nám hned hlásil, že je sedm hodin večer. To znamenalo, že za dvě hodiny zapadne slunce. Snad nám ten čas brzy uplyne a my tak budeme moct odejít navždy odsud.

Jasperův pohled:

Nějakou chvíli jsme čekali než se opět začali otvírat dveře a vešli dovnitř Aro, Marcus a Caius. Nenáviděl jsem je víc a víc. Náhle jsem ucítit ten odpudivý pach vlkodlaků. Jakob se asi rozhodl, že svou Nessie zachrání ať to stojí co to stojí. Ten kluk je opravdu velice zamilovaný.
A pak to všechno přišlo. "Vážený Carlisle a jeho rodino." Začal Aro se svým novým proslovem, díky kterému se rozhodne o našem osudu. "Díky vaší člence rodiny Alice víme, že není moudré vás u nás zdržovat déle. A dále jsme se rozhodli, že vaší Rodinu nechceme a to zdůrazňuji, nechceme již více vidět. Jelikož je nám jasné, že je vaše rodina velice nebezpečná pro nás, rozhodli jsme se, že vás pustíme na svobodu všechny bez výjimky." Nemohl jsem tomu uvěřit. Skutečně to řekl? Nezdálo se mi to. Ale Edward jen zavrtěl hlavou na důkaz, že se mi to nezdá. To znamená, že bude moje Alice v pořádku.

Aro pak dal pokyn Jane ať nás pustí a ta nás ke své nelibosti dovedla až k východu z Hradu Volturiových. Jen jsme vylezli z jejich vchodu v podobě kanálu do nějaké zapadlé uličky ještě za světla. Byl slunečný den, což znamenalo jen jediné, ukrýt se před zraky lidí do setmění. Emmett nám hlásil, že je sedm hodin, ve Volteře se stmívá asi tak v devět takže se musíme honem někde ukrýt a počkat do tmy. Nyní už by to mělo všechno být v pořádku. Hlavně že se nikomu nic nestalo. Jakob byl šťastný, že je opět se svou Nessie a vlkodlaci byli rádi, že je rád on. My jsme to měli podobné. Nyní nás čeká ještě let domů a pak už bude doufejme jen klid.

Aliciin a Jasperův pohled:

Teď již jen let domů a bude všechno zase tak jak má. Ještě že to bude jen pár hodin než tam doletíme. Pak nás čekají snad jen šťastné chvíle.

Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Alice a Jasper po Rozbřesku -53.: