Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » All the right people, 1. kapitola

Edward a Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

All the right people, 1. kapitolaTakže... 1. kapitola je tady. Bella je v Anglii. Bydlí tam a pracuje mezi normálními lidmi. Přestěhuje se do Londýna a seznámí se s někým zajímavým. Řekne mu, že je upírkou? A jestli ano, tak jak na to zareaguje? Prosím zanechte komentář.

18.04.2010 (11:45) • VerunkAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 914×

1. Nudný život, ale o to lepší nový začátek

V Anglii, mém novém domově, jsem žila dál od města. Přeci jen jsem byla sama a nevím, jak by to dopadlo, kdybych se přiblížila k lidské krvi.
Abstinovala jsem sice dlouho, ale i tak jsem si sebou nikdy nebyla jistá.
Po pár letech, když už mi bylo jasné, že mně Cullenovi nehledají, jsem se vrátila do města.
Našla jsem si byt a práci, za kterou jsem dostávala slušné peníze.
Vydělávala jsem si, ale nikdy jsem nic neutratila. Jediné penízky, které šly z mé kapsy ven, byly na nájem.
Asi po třech letech jsem se přestěhovala do Londýna. Šero, déšť a málo slunce, to byly moje podmínky.
Opět jsem si našla nějakou práci…
Žila jsem tak nudným stereotypem, že jsem ani dny nepočítala. Nač také? Byla jsem nesmrtelná a jeden den nic nepředstavoval.
Pak, když jsem zase jednou byla v práci, nastal zvrat.
Ředitel měl nového asistenta.
Jmenoval se Marc Malni a mohlo mu být tak dvacet. Byl černovlasý, jeho oči byly blankytně modré, což u těch vlasů vypadalo fantasticky.
Jen co se ředitel vzdálil, tak na mně promluvil. „Zdravím, slečno sekretářko.“
Flirtovně jsem se usmála. „Dobrý den, pane asistente.“
„Nechtěla byste si někam zajít?“
„Ano, ráda,“ přikývla jsem.
„Takže dnes po práci?“ navrhl.
„Určitě,“ usmála jsem se a přikývla.
Něco mně totiž napadlo…
Večer na mně čekal před kanceláří.
„Tak, kam to bude?“ zeptal se sebejistým úsměvem.
„No, mohli bychom jít třeba do parku.“
„Zajisté.“
 
Z parku jsem se vrátila po jedenácté večer. Marc mně doprovodil domů.
Vyprávěli jsme si o sobě…
A tak jsme se začali sbližovat. Jenže jednou mu stejně budu muset říct co jsem.
 
„Bello, dneska jsi nějaká zaražená,“ povšiml si.
„Hm.“
„Posloucháš mně vůbec?“
„Jistě, že ano.“
„Lásko, řekni mi proč jsi tak krásná,“ zaprosil. Tuhle větu jsem od něho poslední dobou často slýchala.
„A proč jsi ty tak všímavý?“ dobírala jsem si ho.
„Těžko říct. Ehm, Bello, mohl bych tě o něco požádat?“ zeptal se náhle.
„Určitě ano.“
„Isabello Swanová, vezmeš si mně?“ Poklekl na koleno.
Byla jsem dojatá. Nebýt toho, že upíři nebrečí, tak už bych bulila jako malá holka. „ Neblázni, Marcu. Tohle sis mohl nechat na doma,“ plácla jsem ho do ramena.
„Au,“ vyklouzlo mu.
Propána… vždyť já jsem úplně zapomněla na svojí sílu.
„Marcu, jsi v pořádku?“ ptala jsem zděšeně.
„No, nic mi není. Ale dost by mně zajímalo, kde jsi přišla k té síle.“
„Dnes ti to vysvětlím, slibuji."
Usmál se na mně, zřejmě byl naplno spokojený. Jen nevím, jak zareaguje až se dozví, co vlastně jsem. Bude se mně bát, nebo mu to přijde stejně přirozené jako mně, když jsem se to dozvěděla o Edwardovi?
 
 
***
 
„Bello, na co myslíš?“ zeptal se mně, když jsme spolu seděli nad večeří. Kvůli němu jsem dokonce žvýkala a polykala.
„Já… ani nevím. Poté, co se dozvíš co jsem, už mně nebudeš chtít.“
„Neplácej hlouposti, blázínku. Já bych tě nikdy nepřestal mít rád.“
Ráda bych jeho slovům věřila, ale byl člověk a lidé jsou tak nevyzpytatelní…
 
Dojedli jsme v tichosti se přesunuli do ložnice. Byla naše společná, on se ke mně totiž nastěhoval.
Lehli jsme si vedle sebe na postel. Ta byla obrovská se spoustou kulatých polštářů.
„Tak co? Už mi to povíš?“ zašeptal mi do ucha.
Posadila jsem se a pak se zvedla z postele. Přešla jsem na druhý konec ložnice. Zastavila jsem se v rohu a svezla se na zem.
„Marcu, vím, že si o mě budeš myslet, že jsem divná, cvok a bůh ví, co ještě. Budeš mně chtít opustit, jsem si toho plně vědoma. Neměla jsem vázat tak hluboký vztah s obyčejným člověkem.
Jenom by jsi měl vědět, že já pořád zůstanu tou Bellou, jakou jsem byla doteď. Jen o mně budeš vědět něco víc.“
„Jistě, Bello.“
„Prosím tě, udělej, co pokládáš za vhodné. Klidně uteč, řvi, jenom to nesmíš nikomu povědět,“ kladla jsem mu na srdce. On nějaké měl, na rozdíl ode mě.
Přikývl.
„Marcu, já jsem upírka.“
 
 
***
 
Nic jsem neslyšela. Něco vlastně ano. Jeho klidný a naprosto vyrovnaný dech. Pak také tlukot jeho srdce.
JÁ jsem si nedovolovala dýchat.
Vzhlédla jsem a… polekala se.
ON SE USMÍVAL!
„Marcu, není ti něco?“ strachovala jsem se.
„Bello, já to věděl. Vždy jsem čekal, kdy konečně najdeš dost odvahy, abys mi to řekla.“
„Cože?“
„Víš, nejdřív jsem to pouze tušil, ale po nějaké době jsi mi to sama potvrdila.“
„A co s tím jako chceš dělat? Prodáš mně do bulváru?“ vykřikla jsem.
„Bello, jak tě mohlo něco takového vůbec napadnout?“
„Jak mně to mohlo napadnout? Marcu, nedělej ze sebe svatouška. Já dobře vím, že ty jsi toho schopný, tak mi tady nelži, ano?“
„Bello, já tě miluji, proto bych to nikdy neudělal. Copak mi nevěříš?“ vykulil oči.
„Marcu, já… nevím co bych ti na to řekla. Jsem zaskočená.“
„Bello, mohu se tě na něco zeptat?“
„Jistě,“ přikývla jsem.
„Ještě jsi mi neodpověděla. Vezmeš si mě?“
„Víš, Marcu, já, myslím, že bychom to neměli dělat. Je to pro tebe přespříliš nebezpečné.“
„To je celý důvod? Ale já myslel, že ty sis taky vzala upíra ještě když jsi byla člověkem.“
„Upíra? Člověk? Co máš na mysli?“
„No přeci Edwarda Cullena.“

Autor: VerunkAlice (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek All the right people, 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře