Leah se otiskne do Nahuela, ten ji ale přehlíží. Až když Leah záhadně zmizí, Nahuel zjišťuje, jak moc mu chybí. Kdo Leah unesl? Kdo by rád experimentoval s jedinou vlčí ženou na světě? Příběh plný slz, bolesti, emocí a lásky. Pěkné počtení přejou MartinaBlack a LoWEeGirlEverything
25.12.2010 (16:30) • MartinaBlack • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1928×
Prolog
Příběh jediné vlčice v Quiletské smečce. Její život byl plný nástrah a smutku, jak se její příběh bude odvíjet dál, bude popisovat tato povídka.
1. kapitola
Pohled Leah:
S pohledem utkvěným na záda rudookých pijavic jsem čekala na další Jakův rozkaz. Ten přišel hned o chvíli později. Měli jsme se přeměnit a běžet k domu Cullenů, kteří nás pozvali na večeři. Nikdo z toho po pravdě nebyl nadšený, ale rozkaz je rozkaz. S neochotou jsem skočila do blízkého křoví, kde jsem se přeměnila. Z nohy jsem si odvázala oblečení a oblékla se do těch černých kraťasů a modrého tílka. Vylezla jsem ze křoví a čekala, až se promění kluci. Jak jsem tak čekala, zamyslela jsem se. Vzpomínala jsem na tátu a na Sama, když jsme byli spolu. Dříve mi bylo líto, že se mnou není, ale teď se z lítosti stala nenávist. Nesnáším jeho a Emily. Ale tu nenávist si jen namlouvám. Ve skutečnosti každým dnem víc a víc trpím. Kluci už se převlékli, a tak jsme společně vyrazili k domu pijavic. Je to velká skleněná krabice. Jejich vila se mi nelíbí. Já mám radši obyčejné domky jako je ten, v kterém bydlím s maminkou a Sethem. Oba mám moc ráda, ale nedávám to moc najevo. Od smrti táty a rozchodu se Samem jsem se strašně změnila. Už s nikým moc nemluvím, a když jo, tak se většinou hádám. Mrzí mě, že tím ubližuji svým nejmilejším, ale nedokážu to ovládat.
A navíc nechci. Už nikdy nechci být ta naivní a milá Leah. To je minulost. Má se žít přítomností a já nechci, aby mi někdo znovu ublížil. Myslím, že bych to už neunesla. Tatínek byl pro mě ta nejdůležitější osoba na světě. Milovala jsem ho, jak jen dcera může milovat otce. On je však na nenávratno pryč a já se s tím musím smířit.
Vešli jsme do domu. Ta jejich rodinná idyla byla přímo odporná! Ne že bych měla něco proti Renesmé, to by mi Jacob utrhl hlavu, ale ti ostatní mě vytáčeli až k nepříčetnosti. Zvlášť Edward a Bella. Na tu ani nemůžu myslet, jak mě štve. Vešla jsem pomalu do jídelny a koukla se na ně. Cullenovi seděli kolem stolu se zbytkem naší smečky. Všichni vypadali radostně. Šla jsem si sednout vedle Jacoba, který měl na klíně Nessie.
„Ahoj, Lee-Lee,“ řekl Jake.
„Zmlkni, pitomečku, víš, že mi tak nemáš říkat,“ vyprskla jsem na něj.
Lee-Lee. Ta stará přezdívka od Sama. Potlačila jsem slzy, které se už už chystaly vytrysknout z mých očí. Ta malá pijavička, která seděla u Jacoba, se najednou vyklonila na mě a pohladila mě po tváři.
„Co se stalo?“ slyšela jsem její myšlenky. Koukla jsem se na ten její roztomilý ksichtík. Nedivím se, že je jí Jacob tak posedlý. Je prostě miloučká. Ani nevím, kde se to ve mně bere, děti nijak nemusím. Zvlášť jsem neměla ráda Setha, když se narodil. Žárlila jsem. No dobře, dost vzpomínání.
Když byla večeře u konce a změnila se spíš na sešlost opilých vlkodlaků a smějících se upírů, odešla jsem ven. Sedla jsem si na schody a rozplakala se. Každý má někoho, jen já ne. Nic. Jen svého bratra, ale to mi moc nepomáhá. Chci, aby mě někdo zachránil. Copak vlčice nemůže milovat? Já bych si strašně přála někoho, kdo by mi rozuměl a miloval mě. Nechci jen pouhou bratrskou lásku. Ta mi nestačí. Chci mít svoji druhou půlku, jako mají už všichni. Jacob, Paul, Jared…
Odpověď je snadná – oni jsou normální v rámci možností, ale já ne. Nikde se nepíše o ženě nebo dívce, která se přeměňovala. Proč musím být tou vyjímkou vždy já? Proč se to nemohlo stát mé sestřenici Emily, to by byl Sam stále se mnou a ne s ní. To já bych ve svém lůně nesla jeho potomka. To já bych se jmenovala Uleyová, ne ona. Jediná věcm kterou si nedokáži vsugerovat, je, proč zrovna mě potkal takový osud?
„Proč pláčeš? Neměla by ses radovat z toho, že jsi naživu?“ mluvil na mě krásný sametový a neznámý hlas. Pomalu jsem zvedla své ubrečené oči a podívala se na majitele toho krásného hlasu...
Autor: MartinaBlack (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Amor abadnonando lobo - Prolog a 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!