Přináším Vám první kapitolu mé nové povídky. Bella dostává svůj nový úkol. O koho jde? A proč je to zabiják kariéry? To se možná dozvíte už teď, možná až příště. Každopádně si čtení užijte a nechte mi tu nějaký koment, ať vím, co vylepšit. Příjemnou zábavu. Vaše SarkaS :).
09.07.2010 (18:00) • SarkaS • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 4800×
1. kapitola – Nový úkol
„Bello!“
„Bello, vstávej!“ Třásl mi někdo ramenem.
„Ééé, nechci, dejte mi pokoj,“ zamručela jsem a přetáhla si peřinu přes hlavu.
„Bello, je tu rada,“ ozvalo se zase a tahání za peřinu zesílilo. Nechtěla jsem se vzdát spánku, a tak jsem nepovolila.
„Tak ať se radí a nechá mě spát, mě to stejně nezajímá!“ štěkla jsem už docela probuzená a pěkně naštvaná.
„Tady v pokoji,“ šeptl ten hlas. Cože? Stáhla jsem si peřinu pod bradu a rozhlédla se po pokoji. Stálo tam šest mužů v bílých řízách s červenými okraji a pobaveně mě pozorovali.
„Ehm, dobré ráno?“ zkusila jsem to.
„Dobré, Bello,“ usmál se ten napravo. „Přišli jsme ti něco říct, ale asi tě to nezajímá viď?“ otázal se ten uprostřed, a moc se snažil udržet vážnou tvář.
„Ne, pane, mě to moc zajímá,“ šeptala jsem kajícně. Všem zacukaly koutky z představy mé kajícnosti. „Jen myslím, že bych byla schopná přijít do poradní místnosti nebo je od teď u mě v pokoji?“ zeptala jsem se trochu nabručeně. Všech šest se ošilo a Magda, která mě předtím tak moc budila, do mě teď drkla, abych nebyla drzá. Hodila jsem na ni kyselý pohled typu, No co, vždyť je to pravda!
„Víš, tuhle věc jsme s ostatními probírali, ale oni tak nějak, úplně nesouhlasili, a tak jsme ti to nemohli oznámit oficiálně. Jen ti tu dáváme takové malé doporučení,“ vysvětloval a šťoural palcem u nohy do podlahy. Vlastně, jich to dělalo všech šest.
„Ah, tak už to vyklop, Michaeli!“ obrátila jsem se na nejznámějšího z té šestice. Ten se na mě podíval pohledem typu, Kdybych po tobě teď něco nechtěl, tak bych ti za to oslovení dal co proto. Zakroutila jsem očima.
„Tak dobře. Omlouvám se. Co potřebujete, archanděli Michaeli?“ zkusila jsem to jinak. To ho obměkčilo a přestal se škaredit, ale nic neřekl.
„Gabrieli?“ Nic.
„Valentýne?“ Ten se na mě podíval a s úsměvem jako vždy povídá.
„Máme pro tebe úkol, ovšem je to trochu složitější. Zatím ho nikdo nedokázal splnit. Vlastně se z něj stal takový zabiják kariéry. Spousta andělů se na něm zasekla,“ začal vysvětlovat a mně se to zdálo čím dál zajímavější, „víš, on je to takový problém s jednou z nesmrtelných bytostí.“ Přemýšlivě jsem se na něj zadívala a čekala, kdy z něj vypadne ten důvod všech zklamání, ale pořád nic.
„Fajn, tak to zkrátíme. O koho jde a proč je to s ním tak těžké?“ zeptala jsem se. Nemám na to celý den, než vy se vyblekotáte, myslela jsem si. Ozvalo se šestinásobné povzdechnutí.
„Jsi netrpělivá, ale to už ti nejlepší bývají. Dobře, všechno ti povím a pak nám řekneš, jestli si ho chceš vzít na starost,“ souhlasil Valentýn.
„Výborně, tak začněte.“
„Jak jsme řekli, jde o jednoho z nesmrtelných, přesněji je to upír. Upír vegetarián,“ dodal, když si všimnul, jak se nadechuji k otázce. Kývla jsem a nechala je pokračovat.
„Jde o to, že je hrozně tvrdohlavý a všechnu lásku, kterou mu pošleme do cesty odmítá. Nevíme proč, ale je to tak a nám to dělá starosti. V knize osudu má napsanou velkou a osudovou lásku, ale zatím se ke všemu staví velice odmítavě. Všichni na tom zatím ztroskotali...“ vysvětloval a vysvětloval. Ten upír byl zajímavý, museli vědět, že mě to chytne. Někdo, kdo si myslí, že si velkou lásku přivolá sám? No to tady už dlouho nebylo, jako by to snad bylo možné dostat lásku bez nás. To se stane jen výjimečně a většinou to i špatně skončí. Třeba Antonius a Kleopatra, to byl přímo průs…
„Tak co, Bello?“ zeptali se a přerušili tak tok mých myšlenek.
„Samozřejmě, že to beru!“ Jak se vůbec můžou ptát, na složité případy jsem expert. Já mu dám hledat si lásku sám. Takové vylomeniny mu zatrhnu, to se bude divit.
„Výborně, tak pojď, musíme ti ho ukázat,“ vyzvali mě. Abych nezdržovala, tak jsem si okolo sebe obmotala jen peřinu, obleču se pak. Klopýtala jsem za nimi k průhledu na zem. Michael mávnul rukou a oblaka se od sebe trochu vzdálily. Otvorem proniklo na zem trochu slunečního světla a dopadlo na tvář onoho upíra, ležícího na skále nad lesem. Zasmála jsem se při tom pohledu.
„Tak tohle nebude těžké!“ Pět ze šesti se na mě nadějně podívalo, jen Valentýn pobaveně zakroutil hlavou. Nevšímala jsem si ho. Teď teprve ten upírek pozná pravou sílu lásky. Už jsem se nemohla dočkat až začnu.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: SarkaS (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Amor, Eros nebo Bella? 1. kapitola:
Tak uvidíme, no ... zatím z toho nemám žádné pocity, ani kladné a ani záporné
Wow!!!! Tak to je hodně dobrá povídka super originální nápad.... Hned jdu na další díl a jsem zvědavá jak to bude pokračovat
Tak to bolo super . Strašne sa mi páčilo ako hovorila nech ju nechajú tak a lenčo zistila že sú v jej izbe , takmer sa začala ospravedlňovať . Má to humor a začína to úžasne .
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!