Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Anděl s duší ďábla - 9. kapitola

James Crew


Anděl s duší ďábla - 9. kapitolaJe tu další!! Původně jsem ho chtěla přidat až dopíšu 10. díl, ale řekla jsem si, že až tak zlá nebudu.

Anděl s duší ďábla

9. kapitola

 

Isabellin pohled

„Carlisle vám to jistě sám rád vysvětlí, ale kdyby, jste mě teď omluvili, musím jít domů. Jsem už docela unavená.“ Šikovně jsem se z toho vymluvila, jen co je pravda. Ale fakt taky je, že jsem doopravdy utahaná jako kotě. Chtělo by to odvoz. Nebo spíš odnos?! Opatrně jsem se koukla na Edwarda, jestli by nebyl tak hodný a neodnesl mě zase zpátky k hranicím, když už byl tak laskav aby mě přinesl sem.

„Nebyl bych tak hodný,“ odpověděl s mírným úšklebkem na moje myšlenkové pochody.

„Fajn. Si řeknu někomu jinýmu!“ Neubránila jsem se vypláznutí jazyka, čímž jsem strašně rozesmála Emmetta. No když má tolik energie. I když jako by ji mohl někdy vyčerpat. Maximálně tak psychicky a myslím že u něj to nehrozí.

„Bohužel.“

„Hele?! Nelez mi pořád do hlavy!“

Vítej v klubu,“ pronesl téměř až znuděně Jasper.

„Hm… Emmete? Prosímtě mohl by si mě odnést k hranicím? Potřebuju se dostat domů a Edward mě tam nechce zanést.“ Bonzovat se nemá. Ale když mi to tak jde.

„No jasný! S tebou je docela sranda! Ale oni budou muset počkat s vyprávěním toho, jak jste se s Carlislem poznali! Nebo mi to povíš sama?!“ pomrkával na mě jedním okem, vypadal u toho tak komicky, že jsem se prostě neudržela a rozesmála se na celé kolo.

„Ne Emme, budeš muset počkat. Ale čím dřív mě tam zaneseš, tím dřív si to tu budeš moct poslechnout!“ upozornila jsem ho a než jsem se nadála, už mě držel v náručí a běžel se mnou k lesu.

„Naschle!!“ stihla jsem ještě zavolat a nechala se dál unášet lesem. Jenom doufám, že to slyšeli, protože tenhle cvok je strašně akční a vůbec nic nepromýšlí dopředu! Je ještě horší než já!

Běžel lesem tak rychle, že jsem téměř nestihla pozorovat okolí! A já mam mít prej lepší smysly než upíři! Jsem celá nějaká zakrnělá. Nejspíš to bude tím, že již dlouho nepoužívám nic z toho čím mě bůh, dá-li se to tak nazvat, obdaroval. V dálce jsem už zase cítila vlkodlaky. Ač jsem si to nechtěla přiznat, ta vůně mi strašlivě chyběla. Už jsme byli u hranic a světe div se, při Emmettově brzdění přežily všechny stromy v okolí i když jsme to do jednoho málem naletěli.

„Americké aerolinky vám děkují!“ Myslím, že touto větičkou patřičně vystihnul tenhle zážitek. Byla jsem už na nohou a popravdě se mi ještě trochu motala hlava. Emmett z toho měl hroznou srandu, jsem zvědavá, co by říkal, kdybych mu něco podobného udělala já. Rozloučila jsem se s ním a vydala se k mému domečku.

Napůl cesty od hranic k mému baráčku mě z mého rozjímání vyrušil táhlý dívčí výkřik a následné vlčí, bolestné zavití.

Sam. Nikdo jiný to nemohl být. Měla bych se podívat co se tam děje. Bylo to blízko na sever odtud. Ale přece není moje věc, co se tam děje! Je to jeho věc, jejich věc! Mě se to přeci vůbec netýká!

Ne nadarmo se říká, že zvědavost je svině. Svižným krokem jsem se tedy vydala do těch míst, kde se podle mě ozval ten výkřik. Za chvíli začaly stromy řídnout a mně se naskytl pohled na další loučku. Sice už ne takovou jako tam, kde se podle pachu zřejmě zdržuje Edward, ale stejně líbeznou. Znovu jsem se rozhlédla a to co jsem viděla, mě hodně překvapilo.

Na kraji louky totiž postával, no spíše poposkakoval Sam okolo něčeho… Okolo těla! Neváhala jsem ani vteřinku a přijatelnou lidskou rychlostí jsem se rozběhla k Samovi. Byl strašně vyděšený, kulil oči na všechny strany a nejspíš mě ani nezaregistroval přicházet, protože když jsem mu sáhla rukou na chlupatý bok, znovu sebou cuknul a poposkočil o dobrý metr na stranu.

„Klid. To jsem já,“ pověděla jsem mu uklidňujícím hlasem. Pomalu se přiblížila k tomu tělu. Byla to dívka. Měla černé delší vlasy a na sobě měla obyčejné kalhoty s modrobílou košilí. Potřebovala jsem zjistit životní funkce, poklekla jsem tedy k ní a rukou jí odhrnula vlasy, které jí zakrývaly tvář. Vyděšeně jsem zalapala po dechu. Dívka měla totiž přes celou tvář obrovské škrábance od… vlčích… drápů. Nakvašeně jsem se otočila na stále kňučícího Sama. Bylo mu jasné, že za to může on a bylo na něm vidět, že ho mrzí, co se stalo, ale můj vztek to nedokázalo zmírnit.

„Tupče! Ty jsi naprostej idiot viď?! Co tě přimělo přeměnit se tak blízko u ní?! Nejsi nic jiného něž jen ubohý nevychovaný štěně, který neví, co se patří!“ ječela jsem tam na něj všechno, co mi zrovna přišlo na jazyk. Byla to ale všechno pravda. Znovu jsem se otočila k té dívce a urovnala jsem si její polohu tak abych jí mohla v klidu zvednout a odnést ke mně domů, kde se jí pokusím tu ránu ošetřit. Naposledy jsem se otočila k Samovi a už klidněji k němu začala mluvit.

„Same. Utíkej domů. Obleč se a přijdi ke mně domů. Já jí tam zanesu a pokusím se jí ty rány ošetřit jasný?!“ Koukal na mě jak čerstvě vyvoraná myš a stále se neměl k sebemenšímu pohybu.

„Zakývej hlavou, jestli mi rozumíš!“ zvýšila jsem hlas, abych ho trochu probrala. Trhaně mi tedy zakýval tou svojí velkou chlupatou palicí a pořád jak opařenej se vydal k lesu. Já si zatím přehodila dívčinu ruku přes rameno, zbytek těla jsem vzala do náruče, a co nejrychleji to šlo, ji nesla domů, aby mi ještě neupadla do nějakého šoku z rychlé ztráty krve.


 

10. kapitola

Moje shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Anděl s duší ďábla - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!