Jsou bolesti, v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout.
Aro dorazí domů a nestačí se divit.
09.10.2011 (08:15) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 2088×
Pohled Ara
Myslím, že příště vezmu padesát koní a ne jednoho. Chudák herka, pod tíhou všech potravin sípe, jako by uběhla maraton. No jo, to je tak, když Medea si postaví hlavu. To chce, to taky a ještě toto…
Myslím, že kupec měl ze mě obrovskou radost. Tohle se nestává často, ještě že jsem kromě vynikajícího vraha i výborný zloděj, jinak nevím, kde bych ty peníze nabral, když všechno jsem měl ve svém domě, který jsme s Medeou opustili velice narychlo.
„Pane, počkejte, přichází písečná bouře, mohlo by vám to uškodit. Pojďte, posaďte se tu,“ lákal mě ten prodejce. Mlsně jsem se podíval na jeho krční tepnu, pak jsem zasakroval, protože jsem si vzpomněl na Medeu, ona by nechtěla, abych zabíjel hodné lidi, jen ty zlé.
„Nemohu tu zůstat, doma mě čeká žena a bydlíme dost daleko, je tam sama.“
„Jenže ona se neztratí v bouři, bude v domě na vás čekat, vy se ztratíte.“
Jsem upír, chlapečku, má orientace je víc než vynikající. Nicméně by to nemusel přežít kůň, neměl bych ho kam schovat.
„Dobrá, kupče, počkám tu, po bouři vyrazím, ale nečekej, že u tebe ještě něco koupím.“
„Ne, ne, to opravdu neočekávám,“ hájil se a odvedl mě do nitra svého přístřešku.
…
Bouře ustala a já se vydal konečně za ní. Beztak bude mít proslov o dochvilnosti, bouře nebouře.
Už z dálky jsem cítil kouř. Mé obavy se potvrdily, když jsem spatřil hořící příbytek, který nám patřil. Nechal jsem koně koněm a rozběhl se k zbytku chatrče, který tu zbyl. Všude byl smíchán popel s pískem a do vzduchu se nesl kouř smrti. Prohledal jsem zbytky trosek chatrče, všude byl jen popel… Když jsem spatřil něco, co dost vypadalo jako ohořelé tělo. Přiběhl jsem k tomu a dotkl se prstem té hromady. Okamžitě se proměnila v popel. Ucítil jsem pach Medey, všude byl její pach, smíchán s pachem mužů, popele, spálenin.
Zabili ji…
„Ne!!!“ zařval jsem, jak nejvíc mé hlasivky dokázaly. Tohle není pravda. „Medeo!!!“ zaječel jsem jako smyslů zbavený. Vstal jsem od hromady popela a snažil se zachytit nějakou stopu. Marně! Ta zasraná písečná bouře vše smyla.
„Nemohu tě pomstít, lásko,“ zašeptal jsem, klekl jsem si do písku a vzlykal jak malá holka. Mé srdce mě bolelo, poprvé jsem cítil bolest a nelíbilo se mi to.
Ležel jsem vedle trosek a pomalu mi docházel význam toho všeho. Medea je pryč. Už ji nikdy neuvidím, neuslyším, nedotknu se jí, neucítím její vůni.
Měl jsem jet k ní, když mě potřebovala. Měl jsem srát na tu bouři a přijet, měl jsem! Jsem idiot! Myslet si, že se nic nestane! Měl jsem to předvídat! Měl jsem…
Vstal jsem a vydal se na východ. Zanechal jsem vše, jak bylo. Mé srdce vypadá přesně jako to místo, co jsem opustil, ohořelé, bez vůle žít, mrtvé. Krok za krokem jsem se blížil k těm, co znám. Nevěděl jsem, proč mě tam nohy a vůle vedou, ale nebránil jsem se. Bylo mi to jedno, protože to, co bylo pro mě podstatné, umřelo. Její tělo leželo v tom ohni a oni ji zabili. Měl jsem tam být a chránit ji. Měl chránit svou ženu. Kdyby jen mohl najít někoho, něco, co by mě zavedlo k stopám, ale jak? Stopy jsou pryč, Medea je pryč, já zůstal.
Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Arova posedlost - 8. kapitola :
OMG!!! Ja len keby si ma nespoznala... Zmenila som si NICK... Bola som aLcA0bOrDeRs..... Takže fajn... Aro ty ne domýšľavý bastard!!!! Veď ona žije!!! Bože!!!! Normálne som dojatá k slzám!!!!
Ach bože ,chudáček! Je mi ho tak strašně líto. Že ho nebudeš dlouho trápit, že ne? A že nebudeš ani mě trápit dlouhým čekáním? Je to dokonalé
Je mi Ara děsně líto. Třeba je to jeho trest za to, že se živil jako nájemnej vrah nebo taky ne Pořád doufám, že se opět najdou že to ukončíš happy endem
povedená kapitolka, procítěná a smutná
dúfam, ze ju čo najrýchlejsie najde.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!