Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Arova posedlost - prolog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Arova posedlost - prolog
Jizvy, které máš zvenku a jdou vidět tak určitě bolí. Ale jizvy, které máš skryté v duši, jizvy, které ti způsobila láska, bolí mnohem, mnohem víc.
Příběh Ara, prostého upíra, který není vládcem, je vrahem. Poznejte pravou tvář Ara i on dokáže milovat věčně a neskonale.

27.07.2011 (16:00) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 4367×

 

PROLOG

Děj se odehrává v dobách dávných. Píše se rok 500 př. n. l. a hlavní postavou tohoto příběhu je Aro. Dříve pobýval v říši římské, ale osud ho zavál do Řecka. Do období před řecko-perskými válkami.

 

Pohled Ara

S černým hábitem na sobě jsem proplouval davem. Dnes je lov. Lov lidí za peníze. Opět zakázka vysoce postaveného politika, který se chce zbavit konkurenta. Ty doby, kdy se používal jed, nebo lidští nájemní vrahové jsou pasé. Jsem v módě já, upír Aro. Nájemný vrah, ano, akorát mám větší životnost a výsledky než lidští žoldáci.

 

Stanul jsem před majestátným domem. Rozhlédl jsem se dokola. Davy lidí jsem už přešel. Všichni se shromáždili na oslavu jejich božstva. Směšné. Já žádné bohy neuctívám, věřím jen sobě a tomu, co jsem. Vyskočil jsem na balkón. Služebné chodily po pokojích, jedna dokonce uspokojovala otroka. Hmmm, otrokyně, chtivě jsem se olíznul. Pár mě čeká v mém domě, už mám žízeň. No, budu se teď muset soustředit na mou druhou vášeň, zabíjení. Vplížil jsem se do pokoje oběti. Opar alkoholu a děvek mě praštil do nosu. Takhle se politikové baví na účet chudiny.

Spal jako zabitý. No, za chvilku bude jen zabitý. Stál jsem nad ním a uvažoval o způsobu usmrcení. Nejjednodušší bude vaz. Dýka by zanechala krev a ta jeho určitě nebude chutná. Byl obézní a pil alkohol po hektolitrech. Při pomyšlení na tu pachuť jsem se málem vykosil u jeho nočníku. Chytl jsem a škubnul. Bylo po něm, ani si to neuvědomil. Jedna z mála mých obětí, která nepocítila bolest. Rozhlédl jsem se po místnosti. Není tu moc věcí, co bych mohl zpeněžit. Vzal jsem několik prstenů s drahokamy a vypařil se.

Zamířil jsem rovnou do domu mého zákazníka. Ani u něj jsem nevyužil vchodových dveří, okno holt vše jistí.

„Hm,“ odkašlal jsem si. Vysoký muž na mě vyděšeně civěl.

„Jak jste se sem dostal?“ vyhrkl zlostně.

„Klídek, nebo budete další v mém seznamu. Chci peníze za svou práci.“ Lehce jsem zavrčel a vystrčil bradu. Zbytek obličeje mi kryla kápě. Nemohl si všimnout mých rudých kukadel. Vyděšeně ustoupil ode mě a utíkal pro peníze. Udýchaně mi podal dohodnutou sumu v měštci. Potěžkal jsem si svou výplatu. Ano, je tam vše.

„Děkuji. Doufám, že vám odstranění pomůže v postupu, sbohem.“ Uklonil jsem se a vyšel dveřmi. Ano, teď jsem jich využil.

„Zadní východ, prosím,“ houkl ještě. Posměšně jsem se na něj podíval a zmizel.

Bydlím hodně daleko od města. Zaprvé, jsem upír a bydlet ve městě plném lidí je, jako by lidé spali s kuřaty a prasaty. Zadruhé, vrahové bydlí daleko od všeho, co jim připomíná společnost. Sundal jsem hábit a vydal se do své ložnice. Lehl jsem si na postel a zavřel oči. Klid, další věc, kterou zbožňuji.

Tlukot lidského srdce jsem uslyšel dole. Ano, vyděšené otrokyně. Srdce jim byla jako splašená. Zvedl jsem se z postele a rozhodl se ukojit jak mužské, tak upíří touhy. Každý můj krok je děsil. Vešel jsem do místnosti, kde jsem měl deset otrokyň. Namátkou jsem vybral dvě a odvedl je. První jsem vzal a přirazil ji ke stolu, vyjekla. Prosila, škemrala, dokonce brečela, jak dojemné pro někoho, kdo má duši. Já jsem tedy z kola venku.

„Jestli se pohneš, jsi mrtvá,“ sykl jsem k té druhé. Zbrkle pokývala hlavou na znamení, že mi rozumí. Vrátil jsem se k té první, strhl jsem z ní šaty a vnikl do ní zezadu. Nechtěl jsem vidět její tvář, nebo ji dokonce líbat. Pche!

Při vyvrcholení jsem se do ní zakousl a vysál ji. Mrtvé tělo jsem odhodil na zem a oblékl si kalhoty. Pohlédl jsem na tu druhou a ďábelsky se pousmál.

„Neboj, tebe jenom vysaji.“ Zahryznul jsem se jí do krku.

 

Mrtvé těla jsem odvezl do pustiny a zakopal. Lidé v této době umírají jak jepice. Nikdo je hledat nebude a už vůbec ne, když to byly otrokyně. Nic neznamenají. Vrátil jsem se do domu. Ucítil jsem pach lidí. Muži, bylo jich šest.

„Pánové, není zdvořilé vkrádat se do cizích domů.“

„Omlouváme se, ale je to akutní. Mám pro vás práci, pane,“ řekl muž. Byl vysoký, mladý a určitě vypočítavý hajzlík.

„Co to tedy bude?“

„Do města přijede perská princezna Medea. Dělá celkem dusno kolem mých záležitostí a cpe se tam, kam nemá.“

„K věci,“ zavrčel jsem netrpělivě. Pár z nich poplašeně ustoupilo.

„Přijede zítra. Bude tu čtyři dny, poté odjíždí zpátky do své rodné země. Po zpáteční cestě byste ji mohl unést a zabít. Udělejte to tak, aby to vypadalo na lapky.“

„Ty dva, co se mě bojí, mi tu nechte plus deset tisíc ve zlatě jako zálohu. Dalších deset po splnění úkolu.“

„Jsme domluveni.“

„Teď táhněte z mého domu. Nechápu, jak jste to našli.“

„Máme své lidi, Aro,“ podotkl a záhadně se usmál. Jak ví mé jméno? Zajímavý a záhadný muž. Pokynul mi na pozdrav a odešel spolu se třemi ostatními. Ty dva posránky mi tu ponechal. No co? Žízeň je žízeň.

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Arova posedlost - prolog:

« Předchozí   1 2
1. Alsee
26.07.2011 [21:27]

AlseeWow toto bude ešte zaujímavé Emoticon. Takže pre tvoje dobro rýchle ďalšiu kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon! Emoticon

« Předchozí   1 2

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře