Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Baletní střevíčky aneb Tanec pro tebe lásko - 3. kapitola

27.06.2009 (11:01) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5669×

Větší strach než bydlení ve Forks jsem měla z prvního školního dne, tady ve Forks. Město bylo malé a tak jsem předpokládala, že o mě všichni budou vědět. Vstávala jsem brzy, abych si mohla vybrat to správné oblečení. První dojem je vždy důležitý - to jsem se naučila na konkurzech. Musíte ty lidi zaujmout - i když, tady to bude zřejmě docela zbytečné. Nakonec jsem se rozhodla pro obyčejné rifle, červené tílko a černou mikinu. Vlasy jsem nechala rozpuštěné, nijak jsem se nemalovala. Koukla jsem se na svůj výtvor do zrcadla. Docela to ušlo. Popadla jsem svůj nový batoh a batoh s tréninkovým oblečením a seběhla do kuchyně. Charlie se zrovna chystal k odchodu. Popřál mi hezký den a hodně štěstí. To opravdu hodně potřebuji. Ze strachu jsem ani neměla hlad a tak jsem si dala jen čaj. Poklidila jsem v kuchyni, pak si vzala své nové klíčky od mého nového auta a vyšla, samozřejmě pravou nohou. Nejsem pověrčivá, ale za pokus nic nedám.

Škola nebyla moc daleko a tak jsem byla na školním parkovišti za chvíli. Většina děcek už tam byla a hned stočili svůj pohled na mě. Byla jsem zvyklá, že se lidé na mě dívají na představení, ale i tak jsem byla nervózní. Hodně nervózní. Zaparkovala jsem na volné místo. Zhluboka jsem se nadechla vystoupila z auta. Musím najít hlavní budovu, kde si mám vyzvednout nějaké papíry a svůj rozvrh. Prošla jsem kolem partě lidí, kteří si mě měřili od hlavy až k patě.

Najít hlavní budovu nebylo tak těžké - byla totiž největší a dalo by se říci, že i uprostřed. Sekretariát jsem našla hned. Za stolem, který byl pokryt hromadou papírů seděla postarší žena s obarvenými vlasy na červeno. Připomínala mi ženu z filmu Requiem for a dream, která byla závislá na prášcích na hubnutí. Rychle jsem zatřepala hlavou. „Ehm...Dobrý den, jsem Isabella Swanová a...," představila jsem se a žena mi hned skočila do řeči: „Ach, ano, vy jste ta nová. Tady máte váš rozvrh hodin a plán školy, tyhle papíry neztraťte, tento papír mi přinesete po vyučování, každý učitel vám ho musí podepsat a tyto dokumenty vyplníte doma a přinesete zítra, jedná se o časté propuštění ve škole, které vy budete mít," vychrlí na mě a já se zmůžu jen na kývání hlavou. „D...Dobře, děkuji, nashledanou," pousměji se, popadnu papíry a vypadnu ze sekretáře. Kromě rozvrhu, plánu školy a papíru na podpis učitelů ostatní hodím do batohu. Jako první hodinu mám angličtinu, pak dějiny umění, bohužel matematiku, francouzštinu, pak bude oběd, po obědě můj oblíbený předmět biologie a pak tělocvik. Usměji se. Poslední dvě hodiny jsou mé oblíbené. Sice tu nemám oblečení na tělocvik, ale to se nějak vyřeší. Do první hodiny zbývá jen pár minut a tak se vadám do budovy B, kde mám svoji první hodinu. „Ahoj! Já jsem Eric, ty jsi Isabella?" ozvalo se vedle mě, až jsem se skoro lekla. „Vedle mě stojí kluk, docela hezký. „Jen Bella," opravím ho. „Co máš teď za hodinu?" „Angličtinu...v budově B, třída 123," kouknu se do papíru. „Super, já taky doprovodím tě," nabídne se a já přikývnu. No co, aspoň nemusím hledat učebnu.

Příští čtyři hodiny se staly peklem - každý učitel chtěl, abych se před celou třídou představila, sice jsem zase byla zvyklá z konkurzů, ale to bylo úplně něco jiného, tam se na vás nedívají nenávistivě jako zdejší holky tady. Ano, většina holek se na mě dívaly nenávistivě kvůli klukům, kterým jsem se stala atrakce číslo jedna.Jediný, pardon, jediná, která se na mě dívala úplně normálně byla Angela. Potkala jsem ji na dějinách umění a na francouzštině. Nabídla se, že mi půjčí oba sešity, abych mohla dohnat látku. Hned jsem si ji oblíbila.

Po hodině francouzštiny jsme měli přestávku na oběd. No super - jídelna. A budou tam všichni. Ach ne! Jak já tohle nenávidím! Kdyby ten Forks nemohl být větší město! Šla jsem s Angelou a na nic, co se týkalo baletu, nebo jiné mé záliby se neptala. Ptala se na Phoenix. Nemohla uvěřit tomu, že tam prší jen párkrát do roka. Nad tím jsem se musela pousmát. Když jsem vešla do jídelny, všechny pohledy se stočili na mě. No hurá! Radši jsem si to zamířila k pultu s jídlem. Protože dneska mám mít první taneční zkoušku, dala jsem si jen salát. Nerada se nacpu před tancem. Angela mě pozvala k nim ke stolu, kývla jsem. Seděli u něj dvě dívky a tři chlapci. Dva chlapce jsem už znala - Erica a Mikea. Jednu dívku jsem potkala na chodbě, myslím, že se jmenovala Jessica a ta druhá byla Lauren. Ta mi byla už od pohledu nepříjemná a oni ona se netvářila zrovna nějak šťastně, že mě vidí. Pousmála jsem se a sedla si na poslední volnou židli. Z jedné strany seděla Angela a z druhé Jessica. „Co máš teď za hodinu?" zeptala se Jessica. „Biologii a pak tělocvik," odpovím ji a dám se do jídla. „Super! Máme stejné hodiny!" usmála jsem se a já jsem nervózně přikývla. Většina lidí se na mě dívalo. Porozhlédla jsem se po jídelně. Jessica mlela o něčem, nepochytila jsem o čem, myslím, že říkala něco o suplování na tělocvik...

Najednou jsem však z okna spatřila anděle...Omyl...nebyli to andělé, ale obyčejní lidé...nemohla jsem tomu uvěřit...tak krásný přeci nikdo být nemůže...Ta blonďatá by mohla dělat balet...měla by na to, a jak postavou, tak i krásou. „Kdo to je?" otočím se na Jessicu a ta se udiví a stočí svůj pohled na anděle. „To jsou Cullenovi, adoptované děti doktora Cullena. Přestěhovali se před pár lety...Jsou uzavření jen do sebe...protože jsem pořád jen spolu...spolu jako spolu...," kouknu se na Jessicu, jako že chápu. „Ehm...dobře...ta blonďatá je Rosalie a ona chodí s tím velkým, jmenuje se Emmett...stejně si myslím, že to není zákonný..." „Jess, oni nejsou opravdoví sourozenci," skočí ji do řeči Angela. Jess protočí oči. „Jo, ale je to divný...ok, ta malá je hodně divná a jmenuje se Alice a chodí s tím klukem, co vypadá jako by měl bolesti, to je Jasper," dořekne Jess. Chci se stočit ke svému jídlu, ale do oka mi padne další a poslední anděl. Je ze všech nejnádhernější. „A on?" kývnu nenápadně hlavou k jeho směru. Jess s Angelou se otočí. „Aha...to je Edward Culen, samozřejmě nádherný, ale jako by tu žádná holka pro něj nebyla dost dobrá...jako by mě to trápilo," zamumlá Jessica. Všimnu si, že se pousmál, když Jessica domluvila a v hlavě jsem přemýšlela, kolikrát ji asi odmítl. Sedl si ke svým sourozencům. Na malý moment se naše pohledy setkaly. Rychle jsem uhnula pohledem...nechápala jsem ten nenávistiví pohled...to mu tady vadím, nebo co? Někde vzadu jsem uslyšela něčí hlas. „Říkám ti, ani to nezkoušej," a já si uvědomím, že to říkala Jessica. „Ani jsem neměla v plánu," zavrtím hlavou a znovu se kouknu k jejich stolu... a protočím oči.

Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Baletní střevíčky aneb Tanec pro tebe lásko - 3. kapitola: