Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Baletní střevíčky aneb Tanec pro tebe lásko - 4. kapitola

28.06.2009 (16:30) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7734×

S Angelou a Jessicou se vydám na další hodinu – hodina biologie. Ač je to divné, nejraději ze všeho probírám biologii člověka, ale nenávidím krev. Strašně smrdí…Cestou jsem se zastavila u suplujícího učitele na tělocvik. Chtěla jsem se zeptat, jestli musím cvičit, když tu nemám tělocvik…Musím, no super. Prej mám cvičit v tomhle! Tak na to fakt peču a radši si obleču oblečení na trénink, který tu mám sebou. Když jsme byli pár metrů před učebnou, přidal se k nám Mike. Na pohledy mých nových spolužáků jsem si už zvykla a tak jsem je ignorovala.

Vešla jsem do učebny biologie a porozhlédla se po třídě. Zasekla jsem se u druhé lavici vpravo – seděl tam Edward Culen. Rychle jsem pohled stočila na učitele. Přijdu k němu a natáhnu k němu ruku s potřebným papírem. „Ach, ano…slečna Swanová…děkuji za kartu…tady máte potřebné věci jako učebnici a pracovní sešit a okopíroval jsem vám látku z minulých hodin, aby jste se mohla doučit…bohužel mám pro vás poslední místo,“ řekne učitel, který mi je hned příjemný a ukáže na volné místo – vedle Cullena. Jen vzdychnu, poděkuji a jdu si sednout na své nové místo. Ve třídě je sice jen trochu dusno a tak je tu puštěný větrák…projdu kolem něj a zacuchají se mi vlasy…všimnu si jeho obličeje…chytil se za pusu, jako by nechtěl vůbec dýchat…ať se klidně udusí…ale vždyť jsem si hlavu myla před dvěmi dny!

Sednu si vedle něj a zase na chvíli se naše pohledy spojí. Protočím oči a snažím se soustředit na učitelův výklad…Moc mi to však nejde, protože v jednom kuse na sobě cítím jeho pohledy…unaveně se podepřu hlavu a svůj pohled stočím ven…savci mě nikdy nějak nebavili…kouknu se na hodinky…už jen pár minut a bude zvonit…Najednou se Edward prudce zvedne a vyjde ze třídy…když vyjde, zazvoní…

„Víš, kde jsou šatny?“ zeptá se znovu Angela, když vycházíme z budovy A. Přikývnu. Musím odevzdat papír a do auta si skočit pro úbor. Už jsem věděla, kde je kancelář sekretářky, takže jsem tam byla hned…Jenže tam byl Edward…a snažil si vyměnit hodinu biologii. Naštvala jsem se. „Můžu?“ skočila jsem jim do řeči a rázně jsem podala sekretářce papír, otočila jsem se na podpatku a vyšla z místnosti. Díky bohu jsem neměla auta moc daleko a tak jsem za pět minut šla do šaten…a zase jsem ho potkala…Super, aspoň si to s ním budu moct vyřídit…stál před šatnami…no super, ještě řekněte, že budu mít tělocvik s ním…už jsem si to k němu mířila, když k němu přišla Alice…něco mu zašeptala, on přikývla a koukl se mým směrem. Nenávistivě jsem se na něj podívala a prošla kolem nich k šatnám. Většina holek už byla převléknutá…uviděla jsem Angelu a tak jsem zamířila k ní. Vedle ní bylo ještě jedno volné místo a tak jsem se začala převlíkat. Měla jsem štěstí, že jsem sebou neměla trikot, to bych fakt necvičila.

Dveře do dívčích šaten se otevřou znovu a objeví se Alice. Všichni na chvíli zmlknou, pak se však zase rozpovídají. Zřejmě tu taky za ty roky ještě nezapadli…Rychle jsem se oblékla do červeného tílka a kruťasové elastické kalhoty. Chvíli jsem váhala, co si vzít na nohy, jestli špičky nebo piškoty. Nakonec jsem zvolila třetí variantu – ohrnula jsem si ponožky a své staré špičky a piškoty si vzala do ruky. Najednou se otevřely dveře a suplující učitel nás vyzvedl. Všichni poslušně vyšly za ním, šla jsem s Alicí jako poslední. „Jsem Alice, ale asi ti to už řekli,“ představila se a mile se na mě usmála. Byla úplně jiná, než její bratr. „Těší mě, jsem Bella…a jo, řekli,“ pousměji se a vejdeme do tělocvičny. Za chvíli za námi přijdou i kluci.

„Jdi za svými sourozenci, asi na tebe čekají,“ zašeptala jsem ji a odešla k žebřinám. Opravdu jsem nemusela cvičit, vždyť tu ani učitel není, něco si šel vyřídit, nebo co. Většina holek si sedly a kecaly, já však chytla jednu lať ze žebřin a začala se rozcvičovat. Začala jsem výkopy nohy a pak si zkusila základní pozice nohou. „Kdy jsi začala s baletem?“ zeptá se Angela, která stojí nedaleko mě. „Jako malá jsem začala s gymnastikou a pak jsem jednou zkusila hodinu baletu a od té doby se toho pevně držím,“ zavzpomínám. „Vždyť gymnastika a balet je to stejný, ne?“ ozve se Jessica. „prosit, už si někdy viděla nějaký balet?“ a než se naději, je debata, jaký je mezi gymnastikou a baletem rozdíl. Pousměji se a zavrtím hlavou.

Všimnu si, že Alice a Edward se do debaty nezapojili a stojí bokem od spolužáků.Jen na kratičkou chvíli se na ně podívám. Co jsem mu jen proboha udělala, že mě hned od začátku nenávidí? Kdyby byl holka, jasně chápu, jsem tu nová holka a kluci po mě pokukují, ale on? Znovu zavrtím hlavou sednu si na zem a obuji si špičky. Vždy mi strašně dlouho trvalo, než jsem je zavázala. Musíte pevně, jinak noha správně nedrží a vy si klidně jedním malým krokem uděláte něco s nohou a to teď nepotřebuji. Zvedla jsem se a popošla ke svým novým spolužákům.

„Pardon, ale vysvětlím vám to, jestli chcete,“ skočím jim do debaty. Všichni se na mě otočí, i Edward si přestane povídat se svojí sestrou a kouká se mým směrem. Rychle polknu a začnu vysvětlovat: „Gymnastiku často děláte na jakoukoliv hudbu, ale balet ne…musím se přiznat, že ani já poslední dobou nedělám balet, ale moderna, což je trochu podobná baletu. Většina lidí si myslí, že balet je stejný jako gymnastika, to je však chyba. Rozdíl je třeba už jen v základu a v pohybech. Nikdy jsem neviděla baletku dělat kotouly a všelijaké přemety, jako jsou v gymnastice. Taky baletky mívají často při vystoupení špičky, někdy jen piškoty. Taky balet dává děj, ale gymnastika je jen sestava. Když to vezmeme obalově, podle mě, je na balet lepší hudba než na gymnastiku. K baletu potřebujete často vážnou hudbu a tak se dá tancovat skoro na vše, kde hraje orchestr, nebo aspoň jeden hudební nástroj. Mě osobně se hodně líbí klavírní skladby, třeba jako Debussy. Taky se dá říci, že v baletu vždy vystupuje více než pět lidí, vždy je něco zahrát, třeba jako květiny, keře a mnoho další…A tohle…,“ dořeknu svůj názor a opatrně se postavím na špičky. Pár klukům spadne úžasem brada a některé holky se dívají závistivě. Měli se dát taky na balet, já tvrdě dřela a tady je výsledek. „…tohle by asi žádná gymnastka jen tak neudělala,“ dodám a zase stoupnu na chodidla. „Bolí to, když takhle stoupneš?“ zeptá se Angela. „Ani ne, ale když jsem se učila, často mi tekla krev, ale nebyla jsem sama. Nohy si musí zvyknout na ten tlak,“ zavrtím hlavou a pár holkám se udělá špatně. To mě bylo taky, když jsem se učila a po každé hodině viděla zkrvavené chodidla. Zazvoní a my se ženeme do šaten.

Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Baletní střevíčky aneb Tanec pro tebe lásko - 4. kapitola: