Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Basta così 11. kapitola

16.02.2011 (10:45) • Kikketka • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 7315×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

Tušila jsem, že tohle opravdu nečekal, že bych se mu tak snadno nabídla, ale prozatím nevěděl, že mě může kousnout nebo se ze mě napít, aniž bych se proměnila a toho se muselo využít. Alespoň si bude dávat větší pozor a navíc mě pak přestane neustále otravovat.

Moje ruce se vymrštily k jeho košili a já náruživě trhla každým koncem na opačnou stranu. Veškeré drobné knoflíčky se v sekundě rozlétly do všech možných trajektorií a mým očím se poprvé naskytl ten skvostný pohled na Edwardovu nahou hruď.

V mžiku se probral, znovu smyslně zavrčel, serval ze sebe už tak mírně nefunkční roztrhanou košili a vrhl se kupředu. Povalil mě a položil se mezi moje nohy. Jeho oči se zavrtávaly do mojí tváře a byly z něj cítit pochyby…

Usmála jsem se a konečně nás znovu spojila do tolik očekávaného polibku. Edwardova nerozhodnost se v jednom okamžiku dala na útěk, a byl tu zase ten jeho žádostivě rozpálený pohled…

Vydrželi jsme to tak pět minut, než si Edward kleknul mezi moje nohy, a v mžiku už se tyčil se nade mnou. Rozepnul mi knoflíček od džínů a chystal se pokračovat, když se poprvé rozeřval mobil. Tentokrát naštěstí ale hulákal v celku hezkou melodii, jenže ani tohle mě už nijak nezajímalo, protože já byla schopná jen tiše sledovat a vnitřně skoro slintat nad tou jeho nádherně vysokou postavou, a tím dokonale svalnatým a vypracovaným hrudníkem.

Edwardův pohled na moment střelil směrem ke dveřím a zřejmě zapřemýšlel, jestli pro něj má nebo nemá doběhnout, přitom jeho prsy ale stejně neopouštěly svoje místo a opatrně dál rozepínaly můj zip. Zapřela jsem se o záda a nadzvedla zadek, aby mi mohl ty otravné džíny konečně vysvléknout. Opět se otočil ke mně a neváhal. V momentě už jsem na sobě měla jen kalhotky stejné barvy a látky, jako jejich horní díl. Edward se pokoušel vrátit zpátky mezi moje nohy, ale nedostal se tam, protože jsem je automaticky stáhla k sobě. Přece jen jsem netoužila po tom, aby viděl moje jizvy na vnitřní straně stehen, blízko mého roztouženého místečka.

Posadila jsem se a můj výhled se omezil na místo, kde měl klín on, a tentokrát jsem se ho kalhot pokoušela zbavit já. Jenže ani to jaksi nevydržel a doslova je ze sebe v okamžiku serval. Posouvala jsem se po mé zadní části zpátky, co nejdál a přitom nechala nohy pěkně u sebe a pokrčené. Ale Edwardův pohled stále spočíval na mně a byl příliš žádoucí, a to mě neustále čím dál tím víc rozpalovalo. Teď už nešlo jen tak přestat. Oči mu jiskřily nespoutanou touhou a mně jistě taky, protože podle teploty mého těla a té paseky v klíně mi bylo jasné, jak na něj reaguje moje tělo… vlastně já celá. A na uklidnění mi nepřidalo ani to, když se ke mně začal šinout po té vcelku úzké lenošce po… čtyřech. Bože, byl naprosto neodolatelný a já dole pocítila mírně bolestivé napětí… Přece jen to bude půl roku…

Moje tělo se po něm natáhlo a já si ho navedla tam, kde jsem ho chtěla mít, což bylo pěkně mezi mýma nohama a bez toho, aby se mi na ně dlouho koukal. Naštěstí neprotestoval, položil se na mě a konečně mi zase strčil jazyk do pusy. Neudržela jsem jeden tichý vzdech, mírně se prohnula v zádech a moje nohy stiskly jeho kyčle, načež mi do úst zavzdychal i on a podpálil ve mně další chtivé plamínky.

Jednou rukou zajel pod moje záda, až na zadek, přitiskl mě ke svému klínu a začal se něžně otírat. Ani nevím jak, ale najednou jsem měla naprosto vybíleno. Opustila jsem jeho rty a zaklonila hlavu. Jedna moje ruka se mu za tohle jeho smyslné škádlení zaryla do ramene a druhá teď vzrušeně tahala jeho bronzové vlasy, ve kterých jsem mu před tím jen lehce brouzdala. Z krku se mi dralo vzrušené zavrčení, ale pokusila jsem se ho hloupě zastavit, třebaže se mi to nakonec stejně nepovedlo.

Edward ztuhnul a já ucítila jeho pohled na mé tváři, ale hned na to si mě na svůj klín natlačil daleko těsněji a jeho pohyby byly daleko agresivnější, než předtím… naštěstí ale ne moc. Neuniklo mi ani jeho vzrušení, kterým se na mě dole tlačil, a které jsem toužila mít uvnitř a ne na břiše. Vytáhnul ruku z pod mých zad, a přemístil ji na můj krk, po kterém mě vážně opatrně a něžně hladil. Jeho rty následovaly jejich příkladu a za chvíli mě už stejným způsobem laskaly na druhé straně hrdla, a ve mně malinko hrklo… strach z kousnutí tu byl pořád… ale jen do doby, než mi do pokožky zamumlal omluvu. Bylo mi jasné jak facka, za co se omlouvá… za to milé přiškrcení. Ale jeho hlas, i když jen šeptající, byl cítit opravdovou lítostí. Uklidnila jsem veškeré myšlenky, které se začínaly strachovat, že by mi tenhle upír mohl ublížit. Uvnitř jsem si byla jistá, ačkoli ani netuším proč, že mi s ním nic nehrozí, a tak jsem se uvolnila a nastavila krk jeho smyslným rtům. Stejně mi ale neušlo, že se Edward choval nějak zvláštně, jako by se miloval poprvé, což nebyla absolutně pravda. Měl toho za sebou hodně, jenže jak se s jeho teplotou vyrovnaly jeho lidské partnerky, jsem právě v tenhle úžasný moment řešit nechtěla. Každopádně jeho doteky byly víc jak opatrné a něžné, což jsem z jeho strany nečekala ani v těch nejdivočejších snech. No, rozhodně to nesedělo k jeho obvyklému chování…

Znovu mě políbil na ústa a jeho drzá ruka si to zamířila k jednomu z mých prsou, neustále ukrytých pod tenkou krajkou, kde je až neskutečně opatrně pohladil, vzal do dlaně a palcem mi přejížděl po jeho ztvrdlém hrotu. Nikdy se mi tohle hlazení moc nelíbilo, ale Edwardova chladná ruka a nanejvýš opatrné prsty u mě probouzely neznámé, přesto krásné pocity. A když mě přestal líbat, naštvaně jsem zavrčela, protože mě sprostě odtrhl od mého sladkého potěšení.

Mile se usmál a opět se přesunul na moje hrdlo, třebaže tentokrát se jeho rty nezastavily a opatrně mi slíbával každý kousek kůže, pod kterou se jistě přímo vařila nebo možná už i dokonce bublala moje horká krev, a přitom si to mířil dolů… až se jeho sladká pusinka a teď už i jazyk, začaly věnovat části mého ňadra, které vykukovalo z toho krajkového kousku. Zabrousil rukou k zapínání, rozepnul ho a v dalších krátkých vteřinách ze mě tu věc stáhnul úplně, aniž by ji jakkoliv poničil. Odhodil ji na zem a zůstal na krátký okamžik strnule zírat na moje prsa. Pak se hypnoticky sehnul skoro až k jednomu z nich a chtěl si hrát dál, když se znovu zastavil a podíval se mým směrem.

„Můžu?“ vypadlo z něj mírně ochraptěle. Naprosto šokovaná jsem na něj zůstala civět a zmohla se jen na přikývnutí. Co to mělo znamenat? Proč se mě ptal na dovolení? Ale další zbloudilé myšlenky se mi z hlavy vypařily hned, jak se jeho chladný jazyk dotkl jedné mojí vztyčené bradavky. Obkroužil ji a vtáhl do úst, sál. Bylo to dokonalé, pohyby jeho rtů a chladné dlaně na mém podbřišku se mnou dělaly opravdové divy. Natáhla jsem se k jeho rozkroku a chamtivě chňapla po tom, co tam pořád ještě schovával, když se znovu rozhulákal telefon. Byl jistě Edwardův, protože ten i přes vzrušené zavrčení a jeho náruživé pohledy, kterými se na mě momentálně koukal, naprosto ztuhnul a znovu vytočil hlavu směrem ke dveřím.

Tak to ne! Byla jsem rozpálená jak plechovka, kterou necháte stát na pouštním slunci nebo blízko pece a ten tvor, co tak dokonale ležel na mně, a krásně chladil, se zřejmě rozhodl, že ten zatracený mobil asi vezme. Cítila jsem, jak se lehce nadzvedl.

„Opovaž se!“ rozkázala jsem mu naštvaně. Sakra! Co kdybych náhodou chytla? Moje ruce vystřelily k jeho tělu, pokoušela jsem se ho zastavit.

„Co kdyby to bylo důležité?“ vypustil ze sebe ochraptěle. „Hned se vrátím,“ dostával už i hlas pod kontrolu.

„Jak chceš,“ promluvila jsem naprosto chladně a naštěstí i moje tělo se začínalo dostávat zase do normálu. Moje ruce automaticky sklouzly z jeho zad dolů. No, já ho tady rozhodně držet nehodlám, ale nemám v plánu ani čekat… Edwardův pohled se na okamžik zamračil, jako by si právě teď ten inteligentní jedinec uvědomil, že když odejde, skončilo to všechno tady, v tomhle bodě, a dál jak k mazlení se rozhodně nedostaneme.

„Bello,“ zaskučel a podíval se do svého rozkroku, kde se mu už mohutně tyčil jeho naštvaný kamarád, který jistě taky nechtěl, aby kamkoli odcházel.

„Běž,“ můj hlas byl pořád studený jako led, „když je to tak důležité. Nezdržuj se,“ neustále jsem ho chladně povzbuzovala. Třeba tak alespoň nedojde k tomuhle omylu, co kdybych si to později opravdu vyčítala? Možná to takhle bude lepší? Když se nedostanu na Edwardovu listinu trofejí. Každopádně jsem nebloumala dlouho, protože Edward neskutečně vzrušeně zavrčel, čímž mě opět podpálil a v momentě už byl zase položený na mně a jeho nádherně sladká ústa se pohybovala souměrně s těmi mými. Jeho ruce mě hladily po celém těle, až se přiblížily tam dolů. Lehce přitiskl svoje prsty k tomu neskutečně horkému místečku, neustále ukrytému pod krajkovou látkou kalhotek, a třebaže by mě jeho prsty měly studit, připadalo mi, jako by hořely i ty. Vlastně se mi rozhořelo celé tělo, a i to blažené vzdychání, které ze mě vycházelo, se nedalo nijak zastavit. Když jsem si najednou uvědomila, že v tom nejsem sama, protože i Edward tlumeně vzdychal, když se jeho prsty dotýkaly toho neskutečně teplého a vlhkého místa, třebaže jen přes látku.

Ruce jsem mu omotala okolo krku, přitáhla si ho co nejtěsněji až ke mně a mé nohy opět stiskly jeho kyčle, jako by nechtěly, aby náhodou vyklouznul. Tohle na něj zřejmě bylo hodně, protože chňapl ten poslední kousek mého spodního prádla a naprosto náruživě ho strhl. Možná mu za to později vynadám? Motalo se mi vzrušeně v hlavě, ačkoli mi bylo naprosto jasné, že ho za to stejně nikdy nevyhubuju. A aniž by se zastavil, hned jak se zbavil toho přebytečného prádla dole, jeho prsty se vrátily zpátky k mému středu. Nedočkavě se zanořil tam, kde jsem toužila mít něco jiného, než právě jeho prsty, třebaže i ty mi působily neskonalé blaho. Sykavě jsem vtáhla vzduch do plic a vzrušeně se prohnula, abych mu umožnila vklouznout hlouběji. Přišlo mi, že jsem snad na pokraji výbuchu a nejen já, i Edward byl napnutý jako struna a dech se mu vzrušeně trhal, ačkoli on dýchat nepotřeboval.

Líbal mě tak náruživě, že se mi z toho slastí motala hlava, navíc ty jeho šikovné prsty uvnitř mi nedovolovaly ani jednu rozumnou myšlenku. Cítila jsem, jak ve mně cosi roste, a já netušila, co by to mohlo být… podivné napětí. Nutilo mě to se prohýbat, roztahoval nohy, jak nejvíc to šlo nebo je naopak stahovat k sobě, v čemž mi ale bránily Edwardovy boky. Odtrhla jsem se od jeho sladkých polibků a znovu zaklonila hlavu. Dech už mi opravdu nestačil, ale Edwardovi to bylo zřejmě jedno, protože svoje rty přitiskl na mé hrdlo a pokračoval dál.

„Dost… prosím,“ zaskuhrala jsem z posledních sil. Z přivřených víček jsem vzrušeně pozorovala Edwardův jazyk, který si pohrával s jedním mým ňadrem. Nevěděla jsem, co se to semnou děje, ale bylo to tak nádherně zvláštní. Tohle se mi ještě nikdy nestalo, ani se Salem, který se opravdu snažil, ale veškeré jeho snahy pokaždé vyšly naprázdno. A třebaže jsem ho prosila, Edward nehodlal jen tak přestat, naopak jeho pohyby uvnitř zrychlily a stejně tak i můj dech. Nestačila jsem mu. „Bože, já to…“ nestihla jsem už nic víc říct, protože mě zaskočila naprosto neznámá, přesto dokonalá exploze v mém rozžhaveném středu, při kterém už jsem opravdu ani nedýchala. Byla to tak neskonale příjemná křeč, která se šířila z místa, kde měl Edward pořád ještě strčené prsty a byl naprosto nehybný. Vyhrkly mi slzy, i když jsem to takhle rozhodně neplánovala. Netušila jsem, kde se tam vzaly ty zrádné slané kapky, vždyť já veřejně skoro nikdy neplakala. Nechtěla jsem, aby je kdokoliv viděl, a to ani při odporných hrátkách s Michaelem, kdy mě bolelo celé tělo a nejen to. Nikdy jsem neplakala, tak co to semnou zatraceně je? Nemohla jsem nad tím ale bloumat dlouho, protože moje tělo blokovalo všechno, co mělo dočinění s mozkem. Cítila jsem to neskutečně nádherné stahování a povolování, které moje tělo ještě nikdy nepoznalo. Tak moc ráda bych se už vzpamatovala z tohohle úžasného oblouznění, jenomže ty slastné vlny nepřestávaly zalévat moje tělo jak ze vnitř, tak z venku.

Edward byl malinko překvapený z toho, že jsem brečela, jenomže kdo by nebyl? Naštěstí to ale nijak nekomentoval, za což jsem mu byla vážně neskutečně vděčná a znovu vyhledal moje ústa, přičemž konečně vytáhl prsty a položil mi dlaň na bříško. Jeho polibky byly zprvu pomalé a něžné, stejně jako jeho hlazení, ale postupně získávaly opět na intenzitě a znovu mě dostávaly do víru vášně a touhy po Edwardově těle. Myslela jsem, že už se konečně dostaneme k Happy-end-u, což znamenalo, že ta jeho dlouhá a tvrdá část, která se mu tak majestátně tyčila mezi kyčlemi, skončí uvnitř mého opět probuzeného… no, možná spíš nabuzeného, horkého místečka. Ale bohužel pro mě, byla neustále ukrytá pod tím zatrackaným kouskem látky.

Moje naštvaná ruka vystřelila směrem, kde ten svůj drahocenný klenot tak precizně skrýval, ale než se tam vůbec přiblížila, Edward ztuhl a odtáhl se. Jeho zamračený pohled mi našeptával, že tohle nebude nic hezkého a taky že ne, což mi osvětlil okamžitě.

„Alice,“ vypadlo z něj udýchaně, ale i malinko vyděšeně, „vrací se.“

„Cože? Už?“ nevěřila jsem vlastním uším. To tam nemohla vydržet déle? Vždyť zřejmě neuplynula ani hodina… Edward mi věnoval jeden toužebný pohled, načež stejným způsobem sjel i moje tělo.

„Chceš pokračovat? Myslím u mě nebo u tebe v pokoji,“ ptal se naprosto omámeně, „když zamkneme, tak se neopováží nás vyrušovat… Teda, doufám…“ zmučeně si povzdechl, protože jistě věděl, čeho je jeho milovaná sestřička schopná. Podle mě by si dovolila skoro všechno.

„Co třeba pokračovat později?“ nahodila jsem. Však proč ne? Jestli jenom s prsy dokáže tyhle divy, tak se opravdu nemůžu dočkat, co mi předvede s tím tvrdým kouskem v jeho rozkroku. Nechápala jsem o to víc, proč je Edward tak fixovaný na lidské ženy místo toho, aby si to rozdával s těmi svého druhu. Ne, to on ne, raději bude extra opatrný, aby některé náhodou něco nezlomil nebo ji nedej-bože vysál, jak pytlík s náhradní krví…

Když mě z těchhle teoretických myšlenek probralo hrdelní zavrčení. Pohledem jsem střelila nahoru po Edwardovi, co se děje, ale on se jen vrhnul na moje rty, přičemž mi dlaněmi tiskl moji hlavu proti té jeho a začal mě naprosto vášnivě líbat. Mísilo se v tom veškeré jeho vzrušení, ale i smutek nad tím, jak to dopadlo. Happy-end bude muset počkat…

„Alice je tady do půl minuty,“ zašeptal mi ještě mezi polibky, a přesně tohle jsem potřebovala k tomu, abych se alespoň částečně ochladila a Edwarda ze sebe shodila v dalším skoro nepostřehnutelném okamžiku. Přistál na zemi. Čapla jsem džíny a rychle si je na sebe začala cpát, samozřejmě bez kalhotek, protože ty byly naprosto nepoužitelné. Naštěstí on mi za to, jak pohotově jsem ho ze svého těla sundala, nic neřekl a sbíral upíří rychlostí jak knoflíčky, tak zbytky kdysi našeho bývalého oblečení.

Já ho vlastně ani neviděla a nejen proto, že používal svou normální rychlost, ale taky proto, že při mých zběsilých pokusech zapnout si podprsenku, jsem přestala vnímat úplně. Můj mozek odpočítával vteřiny a moje prsty ještě znervózněly, když jsem uslyšela motor Alicina auta. Bože! Dělej! Nadávala jsem si marně, když se přede mnou najednou objevil usmívající se Edward s mým, už správně obráceným tričkem. Naštěstí mi s tím zatraceným zapínáním vzadu pomohl, i když moje srdce si to pádilo kupředu pořád stejně…

„Ruce,“ hlesl a já ho poslechla. Zvedla jsem je nahoru a Edward mi navlíkl i to zpropadené tričko. Můj obličej musel vypadat šíleně vyděšeně, ale opravdu jsem měla strach, že budeme přichyceni „in flagranti“! A aby toho nebylo málo, ten blbec si mě ještě jednou přitáhl do náruče a žádostivě políbil, ačkoli jsem se opravdu vehementně vzpírala. Takhle riskovat! To teda nemělo nejmenší smysl, ale přesto mě znovu zaplavila ta sladká vlna…

„Edwarde!!!“ rozječela se siréna jménem Alice po domě a mně v okamžení ztuhla všechna krev v žilách. Teď nás určitě najde…

10. kapitola ◦●◌ ◌●◦ 12. kapitola

Autor: Kikketka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Basta così 11. kapitola: