Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Basta così 21. kapitola

17.11.2011 (14:00) • Kikketka • FanFiction na pokračování • komentováno 44× • zobrazeno 7442×

Edit: Článek neprošel korekcí!

Vypadalo to, že to nechal na mě. Jeho ruce mě něžně hladily na bocích a já konečně znovu našla tu ztracenou odvahu. Pomalu jsem se spustila dolů a přijala tak všechno, co mi tenhle upír nabízel.

Hlava se mi zvrátila dozadu a já bezděčně zalapala po vzduchu. Bylo to už tak neskutečně dlouho, kdy jsem s někým naposledy byla. Vlastně pomalu něco přes rok? Tohle všechno bylo najednou úplně nové a naprosto uspokojující. Edward mě naplnil do kousíčku, roztáhl a já ho uvnitř cítila snad úplně všude. Nikdy se mi vlastně nic podobného nestalo…

Jeho dlaně mi něžně hladily ramena, paže, pak velmi šetrně sklouzly k mým ňadrům a já se konečně začala pohybovat. Edward opětovně na vteřinu strnul a jeho ruce mě tentokrát bezpečně chytily za pás. A mezitím, co jsem se na něm prozatím jen pomalu a velmi lenivě pohybovala, prsty jedné jeho ruky se pomaloučku šinuly k mému bříšku. Palcem opsal pupík a druhou dlaní už velmi rozhodně hladil moje prsa.

Sledovala jsem ho z přivřených víček a občas mi ten jeho doslova zbožný pohled nepřišel vůbec předstíraný. V tenhle moment by se takhle nepřetvařoval… a proč taky? Měl by si to užívat a vypadá, že si to skutečně vychutnává.

Jemně studoval moji pokožku, až jsem měla dojem, že tohle je pro něj něco nového, nepoznaného. Vypadalo to, že se teď spíš něžně milujeme, než jako svéhlavý chvilkový sex, na který se schylovalo ještě před chvílí.

Zrychlila jsem tempo a Edward se bezděčně propnul. Jeho ruce teď pevně svíraly moje boky a ochotně mi pomáhal v rychlejších přírazech. Chvilku mi takhle sekundoval, ale pak se z ničeho nic vymrštil a najednou už jsem se mu koukala zpříma do očí. A zase na mě zaútočily ty jeho zvláštně zbožné pohledy…

Nenechal mě však, abych nad tím snad déle přemýšlela a hbitě zaútočil na moje ústa. Nárokoval si je velmi obratně a já ho s veškerým uspokojením nechala. Líbal tak zakázaně… Jo, tohle byl jistě ráj a nemělo být dovoleno nikomu, aby takhle sladce chutnal. Automaticky jsem ještě přidala na tempu a pořádně se na něj natiskla. Bylo to tak nesnesitelně intimní, až jsem se málem vyděšeně zalkla, přesto bych v tom teď nepřestala ani za všechny poklady světa.

Oba dva jsme občas zavzdychali, když se naše vášnivé spojení zdálo téměř nesnesitelné.

„Bello,“ šeptal mi opakovaně v polibcích a vypadalo to, že ani netuší kam dřív s rukama. To já ale věděla naprosto přesně. Jednu jsem měla zasunutou v jeho vlasech, za něž jsem si ho přidržovala co nejblíže u sebe a druhou hladila jeho dokonale svalnatá záda.

Rozhodně jsem nečekala nic lepšího, než to co mi předvedl v pracovně jeho otce, ale naprosto giganticky jsem se sekla. Moje tělo to začínalo cítit. To zvláštní napětí, které mě nutilo k pohybům, které ho ještě několikrát zesílily. Podvědomě jsem měla tušení, že tohle pro mě bude devastující…

Myslela jsem, že se snad rozletím blahem a tím nepoznaným potěšením. Edward jakoby přesně věděl, na jakou strunu zahrát a společně se mnou se řítil k tomu tolik očekávanému a překrásnému finálnímu konci. Pak si mě z nenadání přetočil pod sebe a pokračoval v jeho milostném trýznění pod vlastní taktovkou.

„Co…“

„Ššš,“ brouknul mi do tváře a hned na to mi na okamžik zavřel pusu tou svojí.

Jednou dlaní jsem ho čapla za zadek a pořádně zmáčkla. Teda v rámci mých polo-upířích možností, přesto mi naléhavě zavrčel do ucha a pak si lačnými polibky klestil cestičku podél mojí čelisti. Myslela jsem, že se blahem rozpadnu, ale prozatím se ve mně jen bez přestání kupilo něco naprosto nepředstavitelného a dožadovalo se to čím dál tím víc…

„Edwarde,“ zasténala jsem, třebaže to nebyl můj záměr. Nedalo se jinak, ten mamlas mi působil takovou rozkoš, jakou jsem jaktěživ nepoznala, a že už jsem jich ochutnala. Ať už to bylo dobré nebo spíš noční můra, tohle nemělo na nic. Druhou rukou jsem mu zajela znovu do vlasů a žádostivě tahala. Možná až moc, ale nestěžoval si. Někde se to nesnesitelné přepnutí ventilovat muselo.

„No tak, Bello,“ zamumlal od mého krku. „Podej se tomu, já už…“ Zbytek slov se ale rozplynul v jednom hlasitém vzdychavém výdechu. Odtáhl se, přitom se ale pohybovat nepřestával a mě na vteřinu naprosto pohltilo temno jeho spalujících očí a ten oddaný pohled, kterým na mě právě teď koukal. Bylo toho sice příliš, ale přesto pořád nejvíc ve spodních partiích. Vypnula jsem pánev a on do mě zajel snad ještě hlouběji a… ten pocit!

Sténala jsem jak pomatená, když mě Edwardova ruka za zadek mírně nadzvedla a on nejenže svoje výpady prohloubil, ale i zrychlil. Bylo to najednou až moc intenzivní a já měla pocit, že tohle ve zdraví ani přežít nejde. Zbytečně jsem chytala dech, propínala se, vzdychala na celé kolo, až bych se možná měla stydět. No dole se všechno jen stupňovalo.

K vrcholu jsem se přiřítila naprosto nečekaně a s jeho jménem na rtech. Před očima se mi na okamžik udělala hustá bílá mlha, která mi naprosto zatemnila výhled. Těžko ale říct, co bych viděla, když jsem měla hlavu hluboce zvrácenou dozadu a tělo se mi vyklenulo vzhůru a lepilo se tak na to jeho chladivé.

Jen jsem přes ten opar nekonečné spokojenosti zaslechla, jak se Edward prudce nadechl, zajíkl, udělal posledních pár přírazů a zhroutil se na mě. Jako by se mírně třásl…

„Bože to bylo…“ mumlal mi do vlasů o několik okamžiků později.

„Skvělý,“ broukla jsem pobaveně. Neustále mě příjemně zatěžoval a cítila jsem jeho zrychlený studený dech na krku a u prohlubně klíční kosti. Prsty se jemně probíral mými vlasy mezitím, co jsme se oba dva snažili uklidnit naše rozbouřené tělesné reakce a uspořádat roztěkané myšlenky.

Malinko ve mně cuklo, když mi jeho chladné rty lehounce a velice pomalu klouzaly po sloupu mého hrdla dolů, až téměř k paži. Srdce se mi nad touhle něžností rozbouchalo tak silně, že jsem byla momentálně schopná slyšet jen jeho zběsilé bušení.

Začínala jsem se bát toho, co teď přijde. Uvnitř mě jsem doufala, že můj plán zabere a Edward se později znovu přesídlí na jeho dvě děvčata. Vlastě už jen Carly. V tom zatraceném svalu v hrudi mě tak divně píchlo, no nechtěla jsem nad tím uvažovat. Vlastně moje hlava nedostala šanci, protože jakmile se jeho přidrzlá dlaň přichlípla k jednomu z mých prsou, sykavě jsem vtáhla vzduch do plic.

Mezi prsty mazlivě promnul už tuhý vrcholek a já periferně viděla, jak si olíznul rty. Žádostivost se mi tělem prohnala jak ničivý a vše stravující požár. Zase jsem ho tak moc chtěla a on byl navíc pořád uvnitř mě. Ke všemu pořád v pohotovosti, a tak jsem malinko pohnula pánví.

Edward se jen překvapeně nadechnul, zvedl hlavu a věnoval mi jeden z jeho nádherně milých úsměvů, které měly moc zastavit srdce. Byl kouzelný… Pak se jeho rty nedočkavě spojily s těmi mými a já znovu dostala k ochutnání tu nekonečnou sladkost jeho úst.

K mému údivu ale nepokračoval, jen se vysunul a kleknul si mezi moje nohy. Mezi kyčlemi se mu tyčila stále funkční erekce a já měla nehoráznou chuť zlostí zavrčet. Byli jsme sami a on si nechce dát druhé kolo?

Sehnul se a začal se mazlit s mými ňadry. Šokovaně jsem na něj koukala a nechala, aby mi krví proplouvalo tohle jeho jemné uspokojující mazlení. Nenechal si ujít ani částečku mojí rozpálené kůže. Nejvíc se ale stejně věnoval právě mým prsům.

Pohrával si s nimi opravdu detailně. Jeho šikovný jazyk společně se rty žádostivě líbaly, sály a nevím co dál, protože já mu hrudník ochotně vypínala vzhůru. Toužila jsem po všem, co mi tady tak ochotně nabízel.

„Jsi perfektní,“ zamumlal mezi lačnými polibky a mě zatrnulo v zátylku. No neřešila jsem to a nechala se jen uspokojovat jeho nekončícími něžnostmi.

„Ach Bože, Bello, já jsem do tebe totální blázen,“ vydechl a žádostivě vtáhl do úst jeden z mých tuhých vrcholků, zatímco jeho dlaně mi pevně svíraly pas. Já nad jeho doznáním ale naprosto ztuhla a moje tělo mělo neodbytný pocit, že ho ponořil do ledové vody. Touha ze mě vyvanula tak rychle, jak se objevila.

Edward si změny mého chování okamžitě všimnul a zvedl ty svoje temně překvapené oči k těm mým, ve kterých byl momentálně vepsaný pouze děs.

„Co se děje?“ zeptal se zmateně.

„Nic, jen že bych se teď ráda osprchovala,“ vyhrkla jsem a stejně zbrkle se i posadila. „Myslím, že ostatní se za chvíli vrátí…“

„Neboj, slyšel bych je,“ zabrblal spokojeně a chystal se mě políbit. No to jsem nemohla dovolit, protože ta jeho sladká ústa by mi okamžitě zamotala mysl a veškerý střízlivý úsudek by taky s radostí zdrhl. Tak rychle jak to jen šlo, jsem mezi naše rty strčila ruku a Edwardovo obočí, když narazil na moji překážku, se nechápavě zkrabatilo.

„Udělal jsem něco špatně?“ pověděl docela rozrušeně, ale mě to bylo srdečně jedno. Zmatená jsem tu byla hlavně já. Na okamžik se mi z jeho přiznání udělalo nevolno, tedy ani ne z toho co řekl, ale spíš proto, že jsem věděla, co to znamená. Já mu jednu z těch jeho chvilkových děvčat dělat rozhodně nebudu. Vyklouzla jsem z obležení jeho těla a postavila se konečně na nohy.

„Bello?“ zakňučel téměř zničeně a já měla pocit, že bych ho mohla začít nenávidět za tohle jeho trapné divadélko. Jak se jen opovažuje.

„Co je Edwarde? Nedostal jsi snad to, co jsi tak moc chtěl?“ vylétlo ze mě uštěpačně a mírně dotčeně.

„Ne,“ vydechl zdrceně. „Já tě chtěl…“

„Mlč!“ pověděla jsem dost nahlas. „Vím, co bys ze mě chtěl, a odpověď zní ne!“

„Ale…“

„Ale? Copak ty si vážně myslíš, že bych ti ráda dělala jednu z těch tvých chvilkových holek? Tak jako Jessica nebo Carly… Ne! Nikdy bych se takhle nesnížila!“ hučela jsem do něj už skutečně hlasitě a on na mě jen koulil ty svoje překvapené, přesto pořád černé oči. „Doufala jsem, že když ti dám, uděláš si čárečku a půjdeme každý svojí cestou,“ vydechla jsem smutně.

„Cože?“ zajíkl se a pak se jeho tělo přemístilo tak rychle, že jsem ho téměř neviděla. Najednou stál čelem ke mně a mračil se na mě jako pořádně zatažená obloha.

„Takže tys se mnou vlezla do postele jen proto, abych kolem tebe přestal brousit?“ ptal se s hlasem prosyceným vztekem. Souhlasně jsem mu to odkývala. „Bože, ty jsi taková husa!“ řekl a pokusil si mě přitáhnout do náruče, no já se tak snadno nedala. Nasral mě!

„Jakže si mi to řekl? Husa?“ zaječela jsem na něj a pořádnou mu střelila. Po pokoji se prohnala jedna pořádně nasraná poloupíří ruka a přistála mu na té jeho drzé tváři, doprovázená zvučným ‚plesk‘. Edward vztekle zavrčel a pak už jsem opět ležela na jeho posteli a on se tyčil nade mnou. Ležel na mě a blokoval mě svýma nohama. Obě moje ruce jsem měla uvězněné jen v jedné jeho. Dech se mi vystrašeně zadrhl v plicích a já s očima dokořán, v kterých se odrážel pořádný strach, koukala do těch jeho klidných. Tohle mi až nebezpečně připomínalo mého bývalého upířího přítele.

„Jo, řekl jsem ti huso, ale jen proto, že tady děláš zbytečně unáhlené závěry, aniž bys mě vyslechla…“

„Nechci!“ štěkla jsem, ale hlas mi vyděšeně poskočil. Oči se mu pobaveně zúžily a mě strach pomalu ale jistě opouštěl a nahrazoval ho neředěný a výbušný vztek.

„No budeš muset, protože já tě nepustím dřív, než si mě poslechneš,“ pohrozil mi rozechvělým hlasem.

„Nikdy!“ prskla jsem dopáleně. „Nikdy ti nebudu dělat jednu z tvých holek a…“

„Ani kdybys byla jediná? Já… Chtěl jsem tě pozvat na skutečné rande. Ještě jsem na žádném opravdovém nebyl, ale nemůžu si pomoct…, Bello, ale ty jsi to jediné, co chci,“ zašeptal rozněžněle a já na něj koukala, jako by mě právě přetáhl něčím pořádně těžkým po hlavě. Cítila jsem, jak mi mocný vztek stoupá do tváří a barví je do temně rudé.

„Lháři! Pusť mě!“ vrčela jsem na něj jak divoká šelma a i moje špičáky už byly výstražně vysunuté. Mlela jsem sebou doslova jak pominutá, ale proti upírovi jeho ražení jsem toho svedla skutečně málo.

„Sakra, uklidni se,“ pověděl naštvaně a já mu opět chtěla prsknout něco odporného zpátky, ale připlácl ty svoje sladké rty na ty mé, momentálně určitě jedovaté. V hlavě jsem měla v sekundě vybíleno a dokonce jsem se mu i přestala bránit. Zuby se mi vrátily do normálu a tělo mi z ničeho nic ochablo.

„Bello, prosím! Pojď se mnou na rande,“ zabručel v polibku a já bych mu pod tím jeho sladkým líbáním slíbila i modré z nebe, i když tohle byla spíš pánská záležitost.

„Dobře,“ zamručela jsem rozvášněně, a když konečně pustil moje ruce, okamžitě jsem jimi začala bloudit po jeho překrásném těle. Nadzvedl spodní část svého těla a opět si lehnul, tentokrát už ale mezi moje nohy. Má mysl byla pořád v rauši pod jeho ústní drogou, takže jsem se ochotně nechala.

Jeho ruka se pomaloučku mezi našimi těly doplížila až do mého klína. Prsty zahájil útok a já se jen bezděčně vypnula k obloze. Věděl moc dobře jak na mě a jeho smlouvací taktiky byly vážně dokonalé. Kdyby tak už nikdy nepřestával, mumlalo si opile moje podvědomí a chtělo neustále víc.

Edwardova paže se protáhla pod mými zády a přitáhl si mě k sobě tak těsně, až jsem měla pocit, že nás tahle blízkost musí zákonitě udusit. Vypadalo to, jako by potřeboval moje teplo, aby se cítil šťastný, což bylo vážně na hlavu. Edward nic podobného nepotřeboval…

Ani jsem málem v tom sladkém oblouznění nepostřehla, když do mě vnikl a znovu mě naplnil. Zajíkla jsem se a nohy samovolně omotala okolo něj. Jeho výpady ale byly dost pomalé a až neskutečně procítěné. Tohle snad ani Edward nebyl, ale někdo jiný… normální. Vyměněný!

Polibky sice byly vášnivé, ale bylo v nich i spousty jemností a něžností, na což jsem jaksi nebyla zvyklá. Moje tělo se rozplývalo blahem a chtíč ve mně neustále prudce narůstal. Znovu mi nadzvedl pánev, udělal pár hlubších nájezdů, u kterých bych se mu nejraději odporoučela k nohám. Ovšem třešničku si nechal na později. Pořád v téhle pozici začal v přírazech i kroužit boky a to byl můj konec!

S výkřikem, který musel vyhnat veškerou zvěř v okolí tohohle zatraceného domu, mě odpálil vysoko ke hvězdám. Znovu jsem slyšela, jak si cosi zamumlal, ale nerozuměla jsem, co to bylo. Každopádně Edward svůj výbuch načasoval hned chvilinku po mně a opět skončil celý zadýchaný na mém příjemně unaveném těle.

Bylo mi tak neskutečně nádherně, až mi z oka stekla jedna šťastná slza. Nic podobného jsem vlastně nikdy nezažila. Ať jsem kdysi dávno střídala lidské partnery, jakkoliv hojně, nikdy mě žádný z nich, ať už nadaný nebo ne, nepřivedl k vrcholu. A ani Michael, který byl v začátcích celkem pozorný milenec, až na jeho neustále nabádání, abych na něj nešahala. Doposud jsem nechápala, proč mi to bylo zakázáno, ale teď mi to bylo naprosto volné.

„Mám strach cokoliv říct, abych zase něco nepokazil,“ zamumlal šeptem Edward z mých vlasů. Jeho tvář v nich byla pohřbena tak hluboko, že jsem jeho obavy málem nezaslechla a... Mým oparem uspokojení konečně probleskla první rozumná myšlenka. A já si konečně uvědomila, na co že jsem mu to vlastně kývla.

Rande s tímhle sukničkářem? Už teď mi z pouhé představy tuhla krev v žilách, ale jednou jsem mu to slíbila, i když pod nátlakem, přesto svoje slovo dodržím. To ale neznamená, že při prvním náznaku nedůvěry to nevezmu zpátky. Nevěřila jsem, že by byl schopný vydržet jen u jedné dívky, a přestal opracovávat celé stádo.

Přece jen je jednoduší rozdávat si to vždycky s novou tváří, než se pokaždé koukat do té samé. Bylo mi naprosto jasné, že Edward mi věrným přítelem nikdy nebude, ale pokud se alespoň na začátku bude trošičku snažit, možná bych to mohla zkusit.

Na oplátku bych dostala to, co mi ještě nikdo nikdy nedal. Tohle dokonalé zakončení, které mi tenhle mamlas předvedl, bylo moc i na mě. Skutečně to uměl, to jsem mu upřít nemohla. Navíc bych alespoň mohla bydlet pod jednou střechou se sedmi upíry a Michael, a možná ani Charles by se ke mně nikdy neodvážili přiblížit...

„Tak jak máš naplánované to rande?“ zeptala jsem se s předstíraným odporem. No Edwarda můj tón hlasu vůbec nevyvedl z míry. Hlava se mu vymrštila vzhůru a ten jeho rozzářený kukuč, kterým mě právě pozoroval, mluvil za vše.

„Takže sis to nerozmyslela?“ pověděl zbožně.

„Řekněme, že pokud se z tebe vyklube slušný, věrný a přítulný přítel, tak na to rande s tebou ráda půjdu,“ zamrmlala jsem lehce podrážděně.

„Pro tebe všechno, Bellinko,“ vydechl a začal mi znovu plenit ústa. Ach, jak ho zbožňuju… Pak se ale odtáhl a podíval se na mě s naprosto vážnou tváří. „Už navždy… ty budeš moje jediná,“ pověděl odhodlaně a znovu mě políbil.

Já ale momentálně totálně ztuhla. Tohle sice bylo to nejkrásnější, co jsem kdy slyšela, ale z úst Edwarda Cullena to mělo spíš znít jako hloupý žert, přesto to vyslovil se skutečným odhodláním a veškerou vážností. Srdce mi přeskočilo a on se na mě znovu vyděšeně podíval.

„Zase jsem něco podělal?“ broukl rozpačitě.

„Ne,“ vypadlo ze mě smířlivě a pohladila jsem ho po tváři. Spokojeně přivřel oči a téměř slastně zavrněl, což mi na tváři vykouzlilo jeden úsměv.

„Miluju, když se takhle usmíváš,“ vydechl zmámeně.

„Jak takhle?“ Svraštila jsem nechápavě čelo.

„Od srdce,“ pověděl šťastně, políbil mě do dlaně a pak ještě na každý prst zvlášť. Tělem se mi opět prohnalo toužebné tornádo, když mi ukazováček jemně skousl, aniž by mi ublížil. Jeho oči doslova zářily jak polední slunce v létě a mě ten jeho horký pohled jen ničil veškeré slušné myšlení.

„A kamže to půjdeme?“ vypadlo ze mě hrubým hlasem, a tak jsem si odkašlala, abych uvolnila stažené hrdlo. „Myslím na to rande,“ dodala jsem už jistějším tónem.

„Kam jen budeš chtít,“ zaševelil smyslně a neustále si pohrával s mojí rukou. „Do kina, na večeři nebo bys raději něco nezvyklejšího?“ vylétlo z něj zaujatě, přesto mi jeho jemné rty opět začaly klouzat po celé dlani a občas mi tam vtisknul i malý polibek.

„Ne, kino nebo večeře zní dobře,“ řekla jsem právě v momentě, kdy se od spodu ozval budík na troubě. Bylo upečeno… A to doslova na všech frontách!

Edward se napnul a začichal, pak mě políbil na čelo a s tím, že se hned vrátí, utekl dolů. Srdce mi momentálně tlouklo až v krku a já měla najednou jeden hodně špatný pocit.

Asi jsem se vážně zamilovala…

Autor: Kikketka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Basta così 21. kapitola: