Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Beatenist, but weak 10. kapitola

Forks - ukázka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Beatenist, but weak 10. kapitolaAhoj, tak je tady další kapitola - už desátá, doufám že se Vám bude líbit. Další bude MOŽNÁ někdy v týdnu(když nebudu mt moc učení. Kterého mám už teď nad hlavu)a nebo až v neděli, v sobotu ho nečekejte, protože jsem domluvená s kamarádkama, že ukončíme Léto

16.09.2009 (17:45) • MyLS • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1792×

POHLED BELLI:

 

Edward mi položil ruku na tvář a v tu ránu jsem mu všechno odpustila, chtěla jsem to udělat zajímavější a dělat uraženou, ale nešlo to. Když měl svou dlaň na mé tváři nebyl žádný svět, nic a nikdo kolem nás jen já a on. Dívaly jsme se navzájem do očí a já v těch jeho vyčetla bolest, lítost, strach, touhu a hlavně…lásku. Doufám, že lásku ke mně.

 

„Belli, tolik jsem se o tebe bál.“ Vydechl a palcem mě hladil po tváři, málem jsem vrněla blahem.

 

„Edw….“ Můj hlas mi vypověděl.

 

„Pšš, nemluv, vysiluješ se.“ Zašeptal.

 

„Je….mi..to..všechno moc…líto.“ Zkusila jsem to znovu, bylo to sice s větší námahou, ale povedlo se.

 

„Bellinko, moc se ti omlouvám, nevěděl jsem co dělám. Moc mě to mrzí, kdybych mohl, hned bych to val zpět, moc se omlouvám, ty se nemáš a nikdy nebudeš mýt za co omlouvat.“

 

Chtěla jsem říct, že jeho omluvu příjmám a že už jsem mu i Tanye všechno dávno odpustila, ale přemohla mě únava, tak jsem se zmohla jen na nepatrné přikývnutí. Zavřela jsem oči , cítila jsem, jak se mi studené rty přitiskly na čelo a upadla jsem do ‚říše‘ spánku.

 

Když jsem s probudila, jako první můj zrak zamířil k velikým designován hodinám na protější stěně, právě bylo 11:27 , jak dlouho jsem asi spala?

Potom jsem se rozhlížela po pokoji a s úlevou jsem zjistila, že tady nejsem sama. V křesle seděl Edward a četl si knihu. Chvíli jsem ho pozorovala, vypadal nádherně, jako bůh, ne to ne, ještě krásněji. Asi po 15 minutách se zvedl, šel na balkon, opřel se o zábradlí a díval se na jezírko.

Nevím jak dlouho jsem ho pozorovala a jak dlouho tam stál - přestala jsem vnímat čas – bavilo mě, ho pozorovat.

Najednou se otočil, opřel se o zábradlí a díval se do země.

Chtěla jsem se zvednou a jít za ním, jenže jsem zapomněla na má zranění, jakmile jsem se pohnula projela mnou ostrá bolest a já se neubránila syknutí. Toho už si Edward všimnul a v momentě byl u mě.

 

„Bells, co to prosím tě děláš? Musíš ležet, chceš si ublížit?“ řekl na oko vážně a káravě, já jsem se musela ušklíbnout.

 

„Chtěla jsem jít za tebou, c o tě tam tak zaujalo?“

 

„A?“ Vypadlo z něho nechápavě, „Jak dlouho už mě pozoruješ?“ dodal.

 

„Hmm…počkej…“ podívala jsem se na hodiny, které ukazovaly: 12:18 „asi třičtvrtě hodiny.“ Řekla jsem popravdě. Edward se jen usmál, sedl si ke mně a na rtech mi přistála sladká pusa.

 

„Hmm… to už jsem dlouho nezažila. Ještě…“ řekla jsem a udělala psí oči.

 

Edward se zase jen usmál, začal se ke mně přibližovat a jeho rty se zase dotkly mých, tentokrát jsem se do polibku vložila i já, jenže na můj vkus se až příliš brzo odtáhl.

Zamračila jsem se na něho a on se ušklíbl.

 

„Stačí, nesmíš se vysilovat.“ Řekl starostlivě, ale já už jsem se cítila silnější než včera, nebo kdy to bylo, dokonce už jsem i bez problémů mluvila a bolest, která mi ještě zbívala jsem ignorovala.

 

„Teď je čas na snídani, co by sis dala?“ Ptal se mě, bylo jen jedno, na co jsem měla chuť – PUMU.

 

„Velikánskou šťavnatou pumu.“

 

„Myslel jsem snídaně pro lidi, na pumu si zajdeš, až budeš v pořádku.“ Odpověděl.

 

„Tak, to je mi jedno co, ale hlavně aby to bylo od tebe a bylo to poživatelné.“

 

„To nezaručuji.“ Odpověděl a zmizel.

 

Ležela jsem v pokoji a poslouchala zpěv ptáků otevřeným oknem, ale najednou se otevřeli dveře a v nich stál Carlisle.

 

„Ahoj, Bello, jak se máš? Prý už se cítíš lépe.“ Řekl s úsměvem a já přikývla.

 

Carlisle mě prohlédl, kontroloval všechny ty přístroje a neustále nad nimi kroutil hlavou, už jsem si myslela, že budu postižená, nebo tak něco, ale pak se mu zase na tváři objevil úsměv.

 

„To není možně, když jsi byla v komatu, tak jsi se skoro vůbec nezahojovala  tvůj zdravotní stav se taky nelepšil a teď jsi skoro zdravá.“ Řekl a začal mě odpojovat od přístrojů, já jsem nad jeho slovy jen pokrčila rameny.

Jakmile Carlisle odešel, vletěl do místnosti Edward, já jsem měla zvřené oči.

 

„Bello?“ Vydechl a já slyšela jen, jak padá nádobí na zem. Rychle jsem otevřela oči a Dívala se na Edwarda, který klečel na zemi  hlavu skovával v dlaních.

 

„Edwarde? Co děláš?“ Ptala jsem se, on vzhlédl. „Bello.“ Vydechl a v momentě mě objímal. Až teď mi o došlo – jsem odpojená od přístrojů a měla jsem zavřené oči, musela jsem vypadat jako mrtvá.“

 

„Opatrně, nebo mě umačkáš.“ Řekla jsem a lapala po dechu, on se okamžitě odtáhl a já litovala toho, co jsem řekla. „Ty si myslíš, že bych tě mohla opustit? Blázínku.“ Chtěl něco říct, ale do mého pokoje vletěla Alice.

 

„Bello, promiň, ale na chvíli ti ho seberu.“ Omlouvala se a já nechápala o čem to mluví.

 

„Edwarde, jdeme na lov, a nevymlouvej se, už jsi na lovu nebyl týden – viděla jsem to.“ Řekla a táhla ho pryč, ale Edward nechtěl.“

 

„Jen, běž, já to tady zvládnu.“ Ujistila jsem o, povzdechl si a šel.

 

Za 2 minuty jsem slyšela, jak odjíždějí 2 auta – už tady nikdo nebyl a kde je Jane, ach, už vím, Alice říkala, když jsem byla komatu, že se odstěhovala zpět do Volteiri.

 

Když jsem tam tak seděla, napadla mě jedna věc – přece můžu mýt jakoukoliv moc ne? Tak proč ji nepoužiji?

Vymyslela jsem něco, jako samouzdravovací moc a k mému překvapení to fungovalo, asi po 5 minutách jsem zase stála na nohou a první věc, kterou jsem chtěla udělat, bylo jít na lov, ale přiznám, že z toho mám i trochu strach.

Nakonec jsem se přemohla a vyrazila do lesa, ale ne moc daleko, dala jsem si 3 srny a šla domů, ještě tm nikdo nebyl, tak jsem si zalezla do své zašívány.

Autor: MyLS (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Beatenist, but weak 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře