Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bella Gomez aneb život ve stínu - 23. kapitola

13.12.2011 (18:00) • kajka007 • FanFiction na pokračování • komentováno 24× • zobrazeno 3499×

„Co myslíš? Řekl jsem mu, ať vypadne a potom, co viděl, co ti udělal, se sbalil a odjel zpátky. Počkám tady s tebou a pak i se Selenou odjedeme do Forks,“ oznámil mi.

„Aha, i když pochybuju, že to bude tak jednoduché. Selena se mnou nemluví, pohádaly jsme se…“ řekla jsem smutně. V té chvíli mi bylo úplně jedno, že ho to vůbec nezajímá. Potřebovala jsem to všechno někomu říct a bylo mi jedno komu. Zrovna mě totiž chytla taková ta melancholická Bella, která by se rozplakala, kdyby to v sobě ještě chvíli dusila.

„Řekla jsem jí, že jsem věděla o tom, že je adoptovaná, nemohla jsem jí lhát a stejně by to poznala. Pak jsme se trošku chytly a ona mě v podstatě vyhodila z pokoje,“ povzdychla jsem se a mermomocí se snažila zabránit slzám, které si neúprosně draly cestu z mých očí.

„Promiň, já fakt nevím, proč ti to tu vykládám,“ zasmála jsem se smutně, „neměla bych tě tím zbytečně zatěžovat.“ Pokrčila jsem rameny a odvrátila od něj hlavu. On to možná ani nepostřehl, protože se stále díval z okna a přišlo mi, jako by mě vůbec nevnímal.

„Já tě chápu,“ pronesl tak potichu, že jsem ho sotva slyšela. Najednou se objevil přede mnou a v očích měl takový zvláštní výraz. Srdce se mi rozběhlo vysokou rychlostí… Nevím, z čeho to bylo. Částečně asi ze strachu a částečně samozřejmě z jeho blízkosti. Na jeho tváři se mihl podivný výraz, asi reakce na mé zrychlené srdce.

„Ty mě nikdy nebudeš zatěžovat,“ řekl jemně. Nemohla jsem si pomoci, ale něco mi na této situaci nesedělo. A mé myšlenky také potvrdila jeho reakce. Prudce zatřepal hlavou a řekl: „Jsi už téměř jako člen rodiny, i když jsem z toho nebyl moc nadšený,“ dodal s mírně úlevným a ironickým podtónem.

„Jak taky jinak,“ odfrkla jsem si. Už mě to nebavilo. Chtěla jsem se sebou něco dělat, tedy spíše se svým srdcem. Já ho nechci milovat, já vím, že je divné něco takového říct, ale já to tak opravdu cítím. Nikdo si nedokáže představit, jak šťastná bych byla, kdybych zjistila, že to bylo jen chvilkové poblouznění například jeho krásnou tváří. Mohla jsem to sice skrývat a hrát, že je mi lhostejný, mé nitro ale stejně vědělo svoje. Jsem zamilovaná do někoho, kdo mě evidentně bere jako takovou nechtěnou část života. Jak milé…

„Měli bychom jít, nebudeme přece celý den sedět na pokoji. Co navštívit Selenu?“ navrhl.

„Nejsem si jistá, jestli je to nejlepší nápad, ale asi tam stejně budu muset jít,“ připustila jsem. „Jenom se převleču.“ Hodila jsem po něm pohled, který jasně říkal, že by měl opustit místnost. On naštěstí pochopil a během okamžiku už za sebou zvenku zavíral dveře.

Přešla jsem ke kabele s věcmi. V duchu jsem děkovala Alice, že nám toho oblečení dala přece jen o něco více, než bylo původně předpokládáno. Vytáhla jsem si nějaké obyčejné volné triko, které Alice myslela pravděpodobně na spaní, protože jinak si nedokážu představit, jak je možné, že mi ho tam dobrovolně nabalila. K tomu jsem vzala světle modré rifle. Víc jsem toho neřešila, protože tady v L.A. pálilo slunce, že jsem měla pocit, že se i v tomto upeču.

Edward čekal za dveřmi a nervózně přešlapoval. Nechala jsem to být, zavřela za sebou dveře do pokoje a přešla k výtahu. Edward šel kus za mnou, byl spíše jako moje ochranka než doprovod. Píchlo mě z toho u srdce, ale snažila jsem se to vydýchat a hlavně na sobě nedat nic znát. Musím k němu být stejně chladná, jako on ke mně. Nebudu nějaká hloupá husička, která za ním bude běhat a strkat mu výstřih pod nos. Na to jsou u nás ve škole jiné expertky.

„Nebude se ti to líbit,“ poznamenal, když výtah sjel k recepci. Netušila jsem, o čem mluví, ale pochopitelně se mi to moc nezdálo.

Hned, jak jsem vylezla z výtahu, tak na mě začala mávat mladá slečna v saku na recepci. Lekla jsem se, že jsem třeba něco udělala nebo tak, takže jsem k ní šla velmi váhavým krokem.

„Ano?“ Nervózně jsem se opřela o pult a trošku se k ní naklonila. V zádech jsem stále cítila Edwardovu přítomnost, takže jsem byla hned trošku víc v klidu.

„Nechci vás děsit nebo tak něco.“ A co jsi asi právě udělala? Nevěřícně jsem pokývala hlavou. Zezadu jsem uslyšela tiché uchechtnutí, pokusila jsem se to ignorovat a znova nasměrovala svou pozornost ke slečně.

„Venku jsou novináři, ochranka je nepustila dovnitř, ale hned, jak vylezete ven, se na vás vrhnou,“ řekla mi vyděšeně. Ta ženská je asi fakt labilní. Zatnula jsem pěsti a pevně semkla víčka, abych rozdýchala to, co mi tu teď tak šetrně oznámila.

„Aha, a co po mně chtějí, neříkali?“ zeptala jsem se ironicky a ani nečekala odpověď, jenže ona zase nezklamala.

„Ne, ale jsou opravdu šílení a je jich hodně. Podívejte se, co vyšlo dnes ráno.“ Sklonila se a z nějakého šuplíku vyštrachala noviny. Rychle jsem jí je vytrhla z ruky a očima přejížděla po slovech, která mi ale stejně nedávala smysl.

Isabella Gomezová nebude po svojí starší a známější sestře! Podívejte se, jak se má k oběma velmi sexy mužům!!!

Pod tím byl samozřejmě obrázek, jak mě Riley drží za pas a já se zamilovaně dívám na Edwarda. Počkat… Zamilovaně? To je to opravdu tak vidět?! Raději jsem četla dál.

Isabella je sestra jedné z nejpopulárnějších světových zpěvaček – Seleny Gomez. O Belle jsme dlouho neslyšeli. Ptáte se proč? Psychicky nezvládala život ve stínu své sestry, a proto se odstěhovala ke svému strýci do malého městečka ve Washingtonu. A evidentně se jí tam líbí. Selenu, která měla těžkou nehodu, totiž přijela navštívit hned se dvěma chlapci. Podle našich důvěryhodných zdrojů jsou to bratři Riley a Edward Cullenovi. Zdroj pak dále uvedl, že s Rileym Bella udržuje velmi blízký vztah, i přes to, že oficiálně by měla být s jejich třetím bratrem Emmettem. Že se v tom ztrácíte? To my taky! Jak to tedy všechno je? Jedno je ale jisté… Ta už prsten cudnosti nenosí!

„V pořádku?“ ozvalo se vedle mě. Otočila jsem se na Edwarda a záporně kývla hlavou. Neměla jsem sílu na vysvětlování, a tak jsem mu časopis podala. I když je asi pravda, že on už si to stejně z některé z přítomných myslí vyčetl.

On si to ale ode mě vzal a očima rychle přelétl celou stránku. „Jessica…“ zasyčel.

„Kdo jiný,“ poznamenala jsem sarkasticky.

Další kapitola

Autor: kajka007 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bella Gomez aneb život ve stínu - 23. kapitola: