Ach, ta láska... :D Pokračování školního dne, pár rozhovorů... Nic nenormálního. :) Hezké počtení. K.
08.03.2012 (14:30) • kajka007 • FanFiction na pokračování • komentováno 25× • zobrazeno 2911×
„Ahoj, Sel,“ vyhrkl s milionovým úsměvem Edward a díval se někam za mě, jako bych byla vzduch. Nepřekvapilo mě to, ale bolestně mě z toho píchlo na hrudi. To byla rána pod pás, i když od něj to snad ani nebylo neobvyklé. „Bello,“ dodal po chvíli a jeho oči na chvíli zavítaly i ke mně.
„Edwarde,“ řekly jsme se Selenou zároveň. Její tón byl ale na rozdíl od mého překvapený a svým způsobem i šťastný.
„Co kdybych tě doprovodil do kanceláře? Bella aspoň může v klidu na hodinu,“ řekl svůdným tónem, i když je dost možné, že to jsem si snad i namlouvala. Na mě se ale ani nepodíval. Jeho oči celou dobu věznily ty Seleniny. To bolelo, hodně… A on to věděl, věděl to a ani se to nesnažil nijak zakrýt.
„No, já nevím… Bells, co myslíš?“ zahrnula mě Selena do konverzace a podívala se na mě prosebným pohledem plným otazníků. Normálně jsem své sestře vždy rozuměla, ale nyní jsem neměla ani nejmenší ponětí, jestli po mně chce kladnou, či zápornou odpověď.
Upřímně řečeno jsem ale v té chvíli myslela, že buď naprosto vypěním, nebo se složím… A to takovým způsobem, že už mě nikdo neposkládá. Najednou jsem na sobě ale cítila vlnu klidu, obyčejně bych byla na Jaspera naštvaná, ale tentokrát jsem na něj hodila vděčný pohled.
„Jak chceš, klidně běžte,“ vydala jsem ze sebe po pár dalších nádeších a výdeších. Stálo mě to spoustu sil, ale nakonec jsem překvapila samu sebe a na Edwarda udělala kyselý a znechucený obličej. Bylo to jako déjà vu… Asi tak nějak jsem se k němu chovala ještě před pár týdny. Ještě před tím, než jsem se do něj zamilovala, před naším prvním a zároveň posledním polibkem…
Kdybych byla ta stará Bella, co ji bavilo si z Edwarda utahovat, tak bych řekla, že pohled na něj stál za to. Obličej se mu stáhl do překvapené a zlomené grimasy, oči se mu zúžily a lehce ztmavly a z jeho hrudi se ozvalo nepatrné zavrčení, které bych asi normálně neměla šanci slyšet, ale teď jsem stála opravdu docela blízko. Přesto všechno jeho výraz nebyl naštvaný, byl ublížený.
Aniž bych to nějak kontrolovala, mé levé obočí nechápavě vylétlo nahoru, jako bych se dožadovala odpovědi. Tu jsem ale stejně nedostala, protože Edward už Seleně nabízel rámě a pomalu vykračoval směr… Tělocvična, přesně na druhou stranu od kanceláře.
„Říkám, že není normální,“ poznamenala Alice, která celou tuto situaci kupodivu sledovala beze slov.
„Mm,“ zahučela jsem a hodlala se vydat na první hodinu, beze svědků, sama se svými myšlenkami.
„No tak, Bell, počkej, vždyť máme hodinu spolu,“ zazpívala Alice a chytla mě za paži. Políbením se rozloučila s Jasperem a táhla mě do útrob školy. Už jsem se ani nebránila, jen jsem protočila očima a čekala, jak bude pokračovat naše konverzace, protože se mi nechtělo věřit, že to jen tak přejde.
„Řekla bys mi laskavě, co přesně se mezi vámi stalo? Edward, no, ehm, radši nic…“ začala Al hned, jak jsme dosedly na naše obvyklé místo v poslední lavici.
Zhluboka jsem se nadechla a dala se do vyprávění. Nedbala jsem na příchod učitele, ve španělštině jsem byla stále napřed ještě z mé bývalé školy. „No, a pak se mi omluvil a s tím, že to nechápu, odešel…“ ukončila jsem svůj monolog a čekala, co mi na to Alice řekne. Jen nechápavě zakývala hlavou a s výdechem se opřela do židle.
„Jo, to jsem si mohla myslet,“ řekla nakonec a ukazováček si přiložila na rty. Vypadala zadumaně, čehož jsem využila a začala se „soustředit“ na výuku.
„Kde jsou ostatní?“ zeptala jsem se a nasadila falešný úsměv, nehodlala jsem Edwardovi znovu ukázat svou slabost.
„To jsou… Áá, bože, za co mě trestáš?“ vyšlo z úst toho malého elfa místo odpovědi. Nakrabatila jsem čelo a nechápavě se rozhlédla kolem sebe, jestli náhodou neuvidím něco neobvyklého, ale kromě Emmetta, který se k nám řítil téměř upířím tempem, jsem nic zajímavého nenašla. Tohle mi ale bohatě stačilo… Jak mi ten méďa chyběl. Zasmála jsem se své myšlence a rozběhla se mu naproti.
Během pár sekund už mě drtil ve svém obrovském objetí. Sice jsem málem vypustila tu svou malou dušičku, ale stálo to za to. Když se ode mě po chvilce odtáhl, zalapala jsem po dechu, čímž jsem si vysloužila vyděšený pohled.
„Emmetté,“ zaječela jsem nadšeně a nedbala pohledů ostatních spolužáků, kteří se právě rozhoupávali, aby si se mnou šli promluvit. „Ty… Já tě tak ráda vidím.“ Bouchla jsem ho pěstí do hrudi a znovu se neubránila smíchu. Na chvíli jsem úplně zapomněla na Edwarda i na všechny ostatní problémy.
„A co teprve já na tebe, ty moje Bellinko,“ zašklebil se nad tím vyléváním citů, ale věděla jsem, že i tak mluví pravdu.
„Tak co? Jak jste se tu beze mě těch pár dní měli?“
„Spousta novinek,“ poznamenal jednoduše, protože z dálky už se k nám blížila Rosalie. Připadala mi snad ještě krásnější než kdy dřív. Snad za to mohl ten šťastný úsměv, který jsem v její tváři dnes zahlédla poprvé.
Dlouhými kroky došla až k nám a věnovala mi jakési prazvláštní podzvednutí koutků. „Ahoj, Bello, jsem ráda, že si zpátky. A upřímnou soustrast,“ řekla a natáhla ke mně ruku. Pokývala jsem hlavou a ruku přijala. Ještě jsem stihla zahlédnout Emmettův provinilý pohled.
„Díky, Rose.“
Chvíli jsme tam jen mlčky stáli a čekali, s čím přijde Alice, která postávala pár kroků od nás s prsty přilepenými na spánky a očima pevně semknutýma. Můj pohled ale najednou upoutalo něco úplně jiného… Emmetova ruka se najednou naprosto přirozeně omotala kolem Rosaliného pasu. A ona jej neodstrčila, ba naopak… Naklonila se k němu pro polibek.
Když se od sebe několik dlouhých sekund neodtrhli, odkašlala jsem si. „Něco mi uniká?“
„No... Po tvém odjezdu se Rose začala chovat jinak…“ Další zamilovaný pohled. „Asi přestala žárlit nebo co…“ Rosalin křečovitý úsměv á la umlčte někdo toho idiota vedle mě. „A pak se to tak nějak stalo,“ vypadlo nakonec z Emmetta a Rose si evidentně výrazně oddychla, že už je zticha.
Z ničeho nic jsem dostala záchvat smíchu. Rose se na mě chápavě podívala a svůj shovívavý pohled stočila na svého přítele. To mě pobavilo snad ještě víc. Jenže to bych nebyla já a mé štěstí, aby se k nám nepřiřítila vyděšená Selena s Rileyim a Edwardem. Každý stál z jedné strany a vraždili se pohledy.
Děkuji za nádherné komentáře, kterými mě u každé kapitoly obdarováváte. Jste skvělé! Doufám, že mi i pod touto kapitolou necháte nějakého písmenko. :)
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: kajka007 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bella Gomez aneb život ve stínu - 34. kapitola:
Teším sa z Emmetta. Tak krásne do tejto kapitolky zapadol a veľmi mi chýbal. No ale ten koniec ma teda dostal, neviem, čo si o ňom myslieť. Veľmi pekné.
No jo... Víš co naštve? Když tu člověk pět minut píše komentář, a pak se mu sekne comp.
Ale vlastně máš i docela štěstí, páč jsem po dočtení kapitoly přemýšlela, jestli mám nejdřív poslintat klávesnici, nebo tě uškrtit.
Kapitolka byla neskutečná , nádherná a neuvěřitelně úžasná . Řekni mi, jak ty to děláš? Každé slovo ti do kapitoly přesně pasuje, až člověk zapomíná na svoje vlastní starosti a plně se vžije do nepoučitelné a až po uši zamilované Belly. A možná právě proto si u tvých povídek vždy tak pěkně odpočinu.
Končím se svým šíleně nudným a šíleně nesmyslným proslovem a přejdu ke kapitole.
Čéče, ty máš takový talent všechno useknou v tom nejdůležitějším, že ano? Stejně tak asi ráda mučíš čtenářky svých povídek, protože jinak by ty kapitoly nebyly tak krátký! Sotva se nadechnu, už vidím konec kapitoly. Dobře, já si stěžovat nebudu, protože hned jak tohle dopíšu, půjdu na další.
Jsem zvědavá, co těm dvoum zase přelítlo přes nos. To se jako teď po těch hádkách o Bellu budou hádat kvůli Seleně? To ať si zkusí.
A Edward? Ten upír vážně není normální. Podle jeho chování je dost zřejmé, že chce Bellu donutit k tomu, aby žárlila. Ale zaprvé na to jde dost špatně, zadruhé se kvůli tomu chová jako idiot a kope kolem sebe a zatřetí... Mně tím prostě štve. Ale aniž by to Bella tušila, nandala mu to pěkně.
Kapitolka byla vážně skvělá.
Tak toto se mi vůbec nelíbí! A ne jedna věc. Ta první je délka. Přečetla jsem tři kapitoly za sebou a bylo to od nejdelší po nejkratší. A že tahle byla opravdu krátká. A další - Riley a Edward? Nepřehánějí to jako? Opět být Bellou, schoulím se do klubíčka a s nikým nepromluvím ani slovo. Kam se poděla ta jejich láska?! Riley pořád miluju tě, miluju tě a teď se zabouchne do Seleny?! Aspoň jeden z nich by mohl dostat rozum a hezky líbat Bells nohy a prosit o odpuštění.
Prosím, ať je tady kapitola dnes. Miluji tuto povídku, chtěla bych vědět, jak to bude dál, ale pořádnou kapitolu, jo?
Dále bych se ti chtěla omluvit, že mi to čtení tak dlouho trvalo, ale poslední dobou se do toho musím nutit. Buď píšu nebo si zapnu nějakou ze soc. sítí a to pak číst nejde. Ale další... další kapitolu se budu snažit okomentovat ještě ten den, co vyjde.
Takže hodně štěstí při psaní, hodně komentářů a otevření a budu doufat, že tě s touto povídkou opět uvidím v tabulce Nej povídka měsíce.
no super a dokonalý!!! rychle další díl!! nemůžu se dočkat
Ráda ti tady nechám i víc,než jen nějaké písmenko. Je mi líto Belly,vím,že láska potřebuje občas nějakou překážku,ale už jí netrap.Krásný díl.
Superrr!!!!!!
Promiň, ale musím zareagovat na komentář mp3. Tak je to super nebo nudné? Mně to nudný rozhodně nepřipadá.
Jsem ráda, že se všichni spárovali. Tím myslím Rose, Alici, Emmetta a Jaspera. U ostatních to zatím habruje.
Jak už jistě víš, Selena mě štve. Víc jak Edward a to už je co říct. Co to vyvádí? Jasně, hypoteticky vím, co to vyvádí, ale stejně.
Edward a Riley. To se teď jako budou prát o Sel?! Jestli ano, jdu se oběsit. Sice za to ta holka nemůže, ale neskutečně mě vytáčí.
Uff, boží kapitola.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!