Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Better than me - 3. kapitola - Bon Voyage

K-stew


Better than me - 3. kapitola - Bon VoyagePo sáhodlouhé pauze je tu spátky Better Than me. Doufám, že se vám bude líbit. další díl by mohl být zítra, protože mám eprázdiny a já se pekelně nudím. Vaše Misala007

Stála jsem před vchodem. Vůbec se mi tam nechtělo. Zhluboka jsem se nadechla a šáhla do kapsy pro klíče. Nebyly tam. Kurnik, zase jsem je ztratila. Žádná novinka. Nové klíče jsme si nechávala dělat dvakrát do týdne. Ale nikomu to neříkejte. S povzdechem jsem položila palec na zvonek a zmáčkla. Ozvalo se ostré zapištění. Otřepala jsem se. Z tohohle mi vždycky naskakovala husí kůže. Fajn, teď bude následovat dupání po schodech, zakopnutí o stojan na deštníky…

„Melliso, zase nemáš klíče? Copak já jsme nějakej tvůj vrátnej? Co si o sobě…“ Bla, bla, bla… Zbytek mi jako vždycky splynul v takové to hučení a bzučení. Chvilku jsem tam jen tak stála, nevnímala a dívala se někam skrz mou tetu. Jo, přesně. Bydlím u tety. Z úvah o tom, jaká smrt by pro ni byla nejbolestivější mě vytrhla, až když mně chytla za ramena a zatřásla mnou.

„Posloucháš mně vůbec?“ zaječela na mně a pořád se mnou třásla.

„Ale jistě,“ odpověděla jsem sladce. „Co si o sobě vůbec myslíš, já tě tady vůbec nemusím trpět, budeš mně poslouchat,“ imitovala jsme její hlas. „Jako vždycky, nebo si tentokrát přidala i něco nového?“ naklonila jsem hlavu na stranu a usmívala se. Evelyn sice skoro vřela, ale mně to dělalo radost. Cítila jsem pocit zadostiučinění. Zohnula jsem se přesně včas, abych uhnula letící ruce. Tohle je taky klasika. Teď mně pošle do svého pokoje. Oh, jak kruté.

„Padej do svého pokoje, zítra nikam ani nepáchneš,“ ječela za mnou, ale já už byla pryč. Zabouchla jsem za sebou dveře. Dole se ještě chvilku ozýval řev a pak se konečně uklidnila. Asi si šla opět vážně promluvit se strýcem.

Skopla jsme tenisky a zamířila si to do koupelny. Chce to pořádně horkou sprchu. Svázala jsem si vlasy do uzlu a stáhla ze sebe oblečení. Vlezla jsem si pod sprchu a nechala na sebe téct vřelou vodu.

Když jsem byla hotová, hodila jsem na sebe župan a stoupla si k zrcadlu. Odmalovala jsem se a opláchla si obličej studenou vodou, abych se trochu probrala. Chm… Lepší už to nebude. Mrkla jsme na svůj odraz a vrátila se do pokoje. Normální člověk by teď šel spát. Normální člověk? Kdo, já? Ani nápad. Sedla jsme si na postel a zkřížila nohy. Ruce jsme si dlaněmi vzhůru položila na kolena a zhluboka se nadechla.

„Hammm…“ vydechla jsem a snažila se všechno vypustit. V poslední době jsme meditovala čím dál tím častěji. Občas mám pocit, že bych si mněla najít opravdu schopného psychiatra, nebo se ze mě brzy stane psychopat. Stačí, že už jsem sociopat. Zabíjím lidi, jako na běžícím pásu. Pokud je teda můžeme považovat za lidi. Ale jo, na začátku taky dýchali.

„Hammm…“ zase jsem vypustila vzduch, ale v tom se ozvalo klepání. Dokonale mně vytrhlo z koncentrace.

„No?“ zamručela jsem a čekala, kdo vpadne dovnitř. Byl to strýc. Zavřel za sebou dveře a sedl si na židli u psacího stolu.

„Melliso, s Eve jsme se shodli, že takhle to dál nejde. Ty nás neposloucháš a děláš si, co chceš. Seš v pubertě a je to s tebou těžší a těžší,“ řekl vlídně. Strýc byl vždycky ten lepší. Ale bohužel to byl podpantoflák. Vždycky chtěl to, co chtěla teta a když ne, stejně to chtěl. Chtěla jsem něco říct, ale jenom mně odmávl jako otravný hmyz.

„Nech mně domluvit. Rozhodly jsme se s tetou, že tě pošleme do Forks. Zdědilas tam po rodičích domek. Školu doděláš tam. Je čas, aby ses postavila na vlastní nohy,“ domluvil a trochu se pousmál. Je mi jasné, že tohle není jeho nápad. Ale do Forks? Jen to ne!

„Ale strejdo, nechte mně tady, já slibuju, že se po…“ zase mně přerušil.

„Jo, a prasata umí lítat. Tohle už jsme slyšeli několikrát a dopadá to pokaždé stejně. Už jsme se rozhodli. Letadlo ti letí zítra o půl dvanácté. Sbal si své věci.“

Zůstala jsme na něj zírat. Vykopli mně, oni mně fakt vykopli! Ano, sice jsem drsná likvidátorka upíří škodné, ale stejně je mi jenom 17. Teda alespoň papírově. Od dvanácti už vypadám stejně. A asi tak budu vypadat do konce života. Není jim to divné a to je divné samo o sobě ne? Forks, když jsem tam byla naposledy, tak mi byly tři a mí rodiče byli ještě naživu. Ne, to ne. Zatřepala jsem hlavou a snažila se z ní vyhnat všechny ty vzpomínky. Mí rodiče už jsou třináct let mrtví a nic se na tom nezmění.

Chtěla jsem se ještě pokusit strýce ukecat, ale už tu nebyl. Zmizel, když jsem si proplouvala vlnami minulosti.

Budu se stěhovat do Forks. Noční můra. Tak fajn. Budu to tam muset přežít aspoň do konce školy. To mně fakt těší. No, aspoň změním loviště.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Better than me - 3. kapitola - Bon Voyage:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!