Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Black. White - 3

James


Black. White - 3Tak a je tu dlouho očekávaná 4. kapitolka. Je trošku odpočinková a nudnější, ale stejně doufám, že se vám bude líbit.
Co provede Bella Emmetovi?
A prosím o zanechání komentářů, protože jestli nebudou komentáře, tak nebude pokráčko. :-D
Rosalierose

4. kapitolka

 

Byla jsem ráda, že tam nesedí Emmet a jeho Rosalie, protože bych asi nesnesla ty jeho oblíbené žvásty a vtípky. Alice zaplula s tácem na židli vedle Jaspera a já jsem si sedla na poslední volné místo vedle Edwarda. Ten mi věnoval krásný úsměv a dobrou chuť...


Pomalu jsem napichovala na vidličku kousky zeleniny a pozorovala jsem Alice, která se snažila donutit Jaspera a Edwarda, aby s ní šli před tím výletem do hor.

„Ani nás nehne Alice!“ odpověděli Jasper a Edward dohromady. Upřímě jsem nechápala, co je na nakupování tak strašného. Dojedla jsem a odnesla jsem podnos. Rozloučila jsem se s ostatními Culleny a vyšla jsem na parkoviště. Sedla jsem si do mého autíčka a jela jsem domů, zrovna jsem přemýšlela, co bych ještě mohla udělat Emmetovi, ale bohužel nejsem na tolik kreativní, takže mě nic nového nenapadalo, takže mu ho prostě schovám. Dojela jsem domů a jen jak jsem zajela do garáže tak u mě stála Jane. Přivítali jsme se a já jsem rychle schovala Emmetovo pyžamo a strčila jsem ho do jednoho šuplíku s nářadím v garáži. Vzala jsem Jane a Jacka a šli jsme se projít do lesa.

Byl tu takový klid. Procházela jsem lesem snad už asi hodinu, když jsem narazila na potůček. Sedla jsem si na kámen a pokynula jsem Jackovi a Jane, aby zůstali. Oba dva si poslušně lehli. Zavřela jsem oči a lehla jsem si na kámen. Lehce na mě dopadal sluneční svit a mě bylo to velice příjemné.

Najednou jsem ucítila něco, co mě objímalo a potom i kolébavý krok. Bylo mi to natolik příjemné, až jsem si myslela, že je to jen sen, sen, ze kterého jsem se nechtěla probudit. Po nějaké době jsem zase ucítila pode mnou něco měkkého a teplého. Ale to už jsem upadla do hlubokého spánku.

Konečně jsem od sebe odlepila slepené víčka a málem jsem nadskočila. Ležela jsem ve svém pokoji a vedle sebe jsem nachmatala něco chlupatého. To byla pravděpodobně Jane. Byla jsem moc ráda, že ji mám, je to můj poklad. Pomalu jsem vstala z postele a podívala jsem se do obrovského zrcadla. Měla jsem na sobě oblečení, ve kterém jsem vyšla ven. Uslyšela jsem nějaký zvuk ze zdola a tak jsem se potichu vydala dolů.

Naskytl se mi jedinečný pohled. Emmet lítal po kuchyni jen v trenkách a prohledával každou poličku. Hledal svoje pyžamo. Začala jsem se smát, ale vypadalo to, že Emm ani neví, že stojím asi dva metry od něho. Emm se otočil, a když mě spatřil, tak nadskočil asi deset centimetrů nad zem.

„Tak tohle mi nedělej Bello! Taky si mě mohla upozornit, že jsi tady!“ říkal celý vyděšený. A to už jsem se začala smát znova.

„Vždyť se tady celou dobu směju. Hele, nezapomněl sis náhodou vyndat špunty z uší?“ Až teď mě to napadlo, protože často si Emmet bral na spaní špunty do uší.

„Co si říkala?“ zeptal se mě a já už jsem si přišla, jako kdybych mluvila s nahluchlým.

Rychle jsem k němu přistoupila a vyndala jsem mu špunty z uší. „Co to děláš Bello?!?“ zeptal se. Taky by mě zajímalo, kolik toho dneska vypil, protože byl úplně tupej.

„Protože si mě neslyšel, tak jsem ti ty špunty vyndala!“ Teda ale takhle tupej nebyl už dlouho. Kroutila jsem nad tím hlavou a radši jsem změnila téma hovoru.

„Jak si mě našel v tom lese?“ zeptala jsem se.

„To Jane. Dovedla mě k tobě. A prosím tě, co jsi tam chtěla dělat?“ zeptal se a potutelně se usmíval.

„Asi přenocovat,“ odpověděla jsem mu stejně tupě. Vyvrátila jsem oči v sloup a šla jsem se podívat, co máme v ledničce. Samozřejmě tam bylo jen pár jogurtů a ovoce. No jo, to je zase normální. To hovado jménem Emmet vyžere celou ledničku a ani nezajde nakoupit. „Emmete!“ zařvala jsem přes celý dům. Slyšela jsem dupání po schodech a potom se ve dveřích objevila Emmetova velká postava. „Co se děje? Už jsem skoro spal,“ postěžoval si.

„Nic, jen že máme skoro prázdnou ledničku a někdo ji záhadně vyžral a já jsem to nebyla a Jane a Jack už tuplem ne. Takže jsi to musel být ty a taky ty půjdeš teď hned něco nakoupit!“ zvyšovala jsem pomalu hlas a nakonec jsem prstem ukázala k vstupním dveřím. Emmet z toho byl tak vyděšený, že radši ani nepípnul a šel se obléct. Zatím jsem mu sepsala seznam potravin, co má koupit. Nakrájela jsem si vodní meloun a mango a vzala jsem si bílý jogurt k tomu jsem z poličky vytáhla kukuřičné lupínky. Ještě jsem vytáhla plnotučné bio-mléko a pomerančový džus. Lupínky jsem nasypala do misky a polila je jogurtem.  Poté jsem si vzala dvě skleničky a do jedné jsem nalila džus a do druhé mléko. Vše jsem si položila na podnos a vynesla jsem si to do pokoje. Ještě jsem vymyla misky Jacka a Jane a nalila jsem jim tam čerstvou vodu a do druhé misky nasypala granule.

Vzala jsem si ze šatny ručník a zaplula jsem do koupelny. Rozhodla jsem se pro vanu. Začala jsem do ní napouštět horkou vodu a nasypala jsem si do ní levandulovou sůl. Mezitím jsem přešla k umyvadlu a pročesala jsem si vlasy. Vana už byla skoro napuštěná, ale ještě jsem si stihla vyčistit zuby. Lehla jsem si do vany a ještě jsem si pustila hudbu z malého rádia, které jsem měla položené vedle vany. Bylo to příjemné a uvolňující. Umyla jsem si vlasy a celé tělo. Ač nerada, tak jsem vylezla z teď už studené vany a začala jsem si sušit vlasy. Vychutnávala jsem si teplý vánek, který vycházel z fénu. Zabalila jsem se do županu a vyšla jsem z koupelny.

Jane byla rozvalená na své části postele spokojeně vrněla. Ano Jane vrněla a to je to pes. Lehla jsem si na postel a položila jsem si podnos s jídlem na nohy. Pustila jsem si hudbu a pustila jsem se do jídla. Podívala jsem se na hodiny, a ono bylo už za pět minut jedenáct. Dojedla jsem jídlo a spokojeně jsem odložila podnos a začala usínat.

 

Předchozí kapitolka --- Následující kapitolka



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Black. White - 3:

 1
1. market
21.06.2011 [18:48]

ahoj už jsem ti to napsala,atk myslím že není potřeba to aopakovat,ale i tak...je to skvela a srandovní povídka a mě se moc líbí Emoticon a byla bych moc ráda kdyby bylo pokračování
měj se a ahoj

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!