Konečně je tu 5. kapitolka. Neměla jsem moc času psát, takže je to až teď. Je kratší než obvykle, ale 6. kapitola bude zase delší, takže by tahle byla moc dlouhá a já jsem to teda musela useknout... ENJOY IT :D P.S.: a nezapomeňte na komenty...
14.03.2010 (17:30) • Anicka14vampire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1274×
5. kapitola
Pohled Belly
Když jsem se ráno probudila, zjistila jsem, že je sobota a já mám volno. Nevěděla jsem, co budu dělat, takže jsem se rozhodla, že se nasnídám, a pak někomu zavolám.
Udělala jsem si tousty a k tomu čaj. Snídala jsem a vnímala to ticho v celém domě. Byla jsem sama doma, protože Charlie chodil do práce i o víkendu. Na stole jsem si všimla novin, kde byl titulek přes celou stránku:
„Mladá dívka byla brutálně zavražděna!“
Vzala jsem noviny do ruky a článek jsem si přečetla. Zjistila jsem, že někdo v Seattlu brutálně zavraždil mladou dívku, které bylo teprve sedmnáct let, a poté ji hodil do nějakého starého kontejneru. Našel ji nějaký bezdomovec, který se tam přehraboval popelnicemi. Hned zavolal policii a záchranku, ale už byla mrtvá. Prý zemřela rychle, ale před smrtí byla vyděšená. Přeběhl mi z toho mráz po zádech. Mohlo se to stát klidně mě nebo některé z mých kamarádek ve škole.
Snažila jsem se na to zapomenout, a tak jsem si po snídani vzala telefon a zavolala Angele.
„Nechceš dneska něco podniknout?“ zeptala jsem se jí.
„No ráda bych, ale celý víkend mám nabitý. Máma řekla, že musíme jet k babičce a budeme tam celý víkend. Promiň, moc ráda bych šla, ale opravdu nemůžu,“ omlouvala se mi.
„To je v pohodě, ty za to přece nemůžeš. Já zkusím zavolat Jess a uvidím. Zatím ahoj,“ rozloučila jsem se s ní.
„No můžeš to zkusit. Ahoj,“ rozloučili jsme se. Zkusím tedy Jessicu, ale radši bych šla s Angelou. Vytočila jsem její číslo a čekala jsem, až to zvedne.
„Prosím,“ ozval se na druhé straně její hlas.
„Ahoj Jess, tady Bella,“ pozdravila jsem jí.
„Ahoj Bell,“ pozdravila mě.
„Chtěla jsem se tě zeptat, jestli bys třeba nechtěla něco podniknout.“
„No já bych ráda, ale dneska něco mám, ale šlo by to zítra. Hodí se ti to?“ ptala se mě.
„Jo bylo by to moc fajn. Tak třeba půjdeme do Port Angeles, zajdeme do kina a potom si dáme nějakou večeři. Jo?“ navrhla jsem.
„Super. A pojedeme mým autem?“ nabízela se Jess.
„Třeba. Takže domluveno, zítra se pro mě stav. Kolem čtvrté?“
„Dobře, budu tam ahoj.“
„Ok. Ahoj,“ rozloučila jsem se s ní a zavěsila. Aspoň mám program, kdyby ani Jess nemohla, nevěděla by sem, co mám dělat. Na dnešek jsem si naplánovala uklízení. Je potřeba uklidit celý dům a to kompletně, takže začnu rovnou hned. Dala jsem se do práce a uklízela jsem a uklízela.
Když jsem skončila, byl už večer a čas začít připravovat večeři. Udělala jsem zapečené brambory, a když Charlie přišel z práce, vyndala jsem jídlo z trouby a dala na talíře.
„Bylo to moc dobré Bells,“ pochválil mě po jídle táta. Já jsem se na něj jen usmála a šla umýt talíře.
„Máš nějaký plán na zítra?“ ptal se táta.
„Chtěli jsme jet s Jess do Port Angeles,“ řekla jsem mu.
„Dobře, ale hlavně nejezděte do Seattlu, někdo tam brutálně zabil mladou dívku. Já ten případ vyšetřuji, bylo to opravdu ošklivé, jako kdyby jí někdo propíchl krční tepnu a nechal ji vykrvácet. Je to opravdu strašné,“ vysvětloval mi Charlie. Zase mi přeběhl mráz po zádech.
„Jo já vím, četla jsem noviny. Neboj se, já bych taky do Seattlu nejela,“ řekla jsem mu.
Domyla jsem nádobí, a pak jsem šla do mého pokoje. Pustila jsem si hudbu, když mě to přestalo bavit, šla jsem si dát sprchu, a poté jsem šla spát.
V noci se mi zdál opravdu divný sen. Běžela jsem potemnělým městem a na obloze zářil krvavý měsíc. Utíkala jsem, ale nevěděla jsem před čím, nebo před kým. Běžela jsem pořád dál, až jsem zaběhla do nějaké tmavé uličky, která ale dál nepokračovala a já byla v pasti. Otočila jsem se a uviděla jsem Edwarda, jak se ke mně přibližuje s vražedným pohledem a má vyceněné zuby.
V tom jsem se s trhnutím probudila. Byla ještě pořád noc a všude byla tma. Jen část pokoje, která byla osvětlená z okna, měla nádech do červena. Vylezla jsem z postele a šla se podívat z okna a tam jsem uviděla ten měsíc, který byl i v mém snu. Lekla jsem se, protože to bylo divné, ale vzápětí jsem si uvědomila, že to byl jen sen.
Šla jsem si zase zpátky lehnout do postele a snažila se usnout, ale nějak to nešlo. Pořád jsem musela myslet na Edwarda, který se ke mně blížil s tím vražedným pohledem a vyceněnými zuby. Bylo to, jako kdyby mě chtěl zabít, šel z něj ještě větší strach než ve škole. Působil na mě jako vrah, co kdyby on zabil tu dívku v Seattlu? Ale ne, to on přece být nemohl. Proč by to dělal? Je to jen moje fantazie. Prostě mě jenom nemá rád, sice nevím proč, ale asi to tak bude. A já jsem si to sama vsugerovala, takže se mi o něm pořád zdá. Nic mi od něj nehrozí, je naprosto neškodný.
Když jsem došla k tomuhle závěru, byla jsem už zase celkem unavená, takže jsem za chvíli usnula.
Autor: Anicka14vampire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bloody love - 5. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!