Ták! Je tady povídka o Bells neboli Cony. Jede na k jejímu nejlepšímu kamarádovi. Bells je párty dívka. Seznámíte se s jejím životem a jedním kamarádem. Prosím o komentíky!
21.03.2010 (14:45) • EvaBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2044×
Prolog
Pohled Bells:
Hudba a tanec to je moje! Mezi mladším osazenstvem Forks jsem totiž šíleně známá hlavně tím, jak tancuji. Ano tancuji ráda a jak ráda! Tanec miluji, to děcka z Forks ví. Děcka myslím jako ty, co chodí na různý párty. Víte co myslím ne? Jé! A já se ani nepředstavila! Ta je drzost…
Takže, jsem Isabella Cony Swan. Divný jméno, já vím, ale skoro všichni mi říkají Cony. Rodiče mi říkají Bell a učitelé mým celým jménem - Isabell! Br… Za pár měsíců mi bude 17 a chodím do druháku tady, na střední ve Forks. Mám svůj styl, nenosím nic normálního. Nosím to, co se mi líbí.
Žiji s rodiči. Moje matka je Gabriel a otec Charlie. Jsou strašní. Vím sice, že to jsou mí rodiče, ale já je nemám nějak moc ráda.
Pořád se spolu hádají a já si to potom odpykávám. Řvou i na mě a vše mi zakazují. Už jsem si zvykla. Táta je ten, co se stará o peníze, takže je pořád v práci a je to tak lepší. Máma ta je zase věčně u kamarádek na vínku atd... Sbírá drby, kde se dá a když je doma, tak se o mě nezajímá. Aspoň že tak! Oba štve to, že pravidelně utíkám z domu. Utíkám na různé párty. Většinou oknem.
Nebo taky nepřijdu vůbec domů celý víkend. Potom je to něco jako rutina. Pohádáme se, oba mi něco zakážou a já to poruším. Pravidelně to tak je. Nejsme nijak extra bohatí a je mi to jedno. Jsme normální průměrná rodina. Bydlíme ve dvoupatrovém domku, kde je obývák, kuchyň, můj pokoj + koupelna a ložnice + koupelna. Aspoň mám svoji koupelnu.
Ve škole jsem celkem dobrá a to se ani moc neučím. Co bych vám ještě mohla říct? Třeba něco o Ash.
Jako malé jsme byly my dvě šílené kamarádky. Chodily jsme spolu ven, bavily se o všem, co jsme zažily a byly jsme nerozlučné. Ale potom to začalo být jiné. Ona se začala chovat nafoukaně a mě doslova odkopla. Žije z peněz jejího fotra. Ten pracuje v New Yorku na vyšším místě. Vydělává plno peněz a Ash je hodně známá a nejen ve Forks. Byla s jejím tátou v televizi na nějaké konferenci a napařovala se tam jako páv. Zajímá ji hlavně nakupování.
Kluci tady z Forks ví, jaká je a je jenom pár těch, co o ni mají zájem. Hlavně kvůli penězům, co má a kráse. Ale ti kluci, kteří ji nepoznali, ji chtějí. Ona je jedna z těch s nosánkem nahoře. Však víte, co myslím. A já takové lidi nemám ráda!
1. Kapitola
Pohled Bells:
Takže v pondělí přibudou TI noví. Nějací Cullenovi. Baví se o nich ti, kteří nemají nic jiného na práci. Baví se o nich jako o atrakci. Ale co, to není můj problém!
Přestaň se zaobírat pitomostma a chystej se! Okřikla jsem se a hledala dál, co si na sebe vezmu.
Je pátek a u Nika je párty. Matka je bohužel doma, takže musím oknem. O týhle párty se mluví už měsíc a já byla pozvána mezi prvními. Vybrala jsem si super šaty.
Popadla jsem ještě ručník a šla se osprchovat. Umyla jsem si vlasy, vylezla jsem ven a osušila se.
Oblékla jsem si to oblečení, vyfénovala vlasy narovnala je žehličkou a nechala volně spuštěné. Vzala jsem si ještě černé legíny. Oblékla jsem si svoji koženou bundu, mobil a peněženku jsem dala do kabelky a do rukou popadla boty na podpatku a klíčky. Jedny jsem měla na nohách – tenisky. Ty si dám potom do kufru. Vylezla jsem z okna, přelezla na strom a slezla na zem. Nasedla jsem na moji motorku (pokud jsem se vám o mé motorce nezmínila, tak tu jsme dostala od babči. Vyjela jsem vstříc zábavě. (Moje motorka)
Matka už zaručeně ví, že jsem pryč. Slyšela to, jak jsem nastartovala. Ale nikdy neví, kdy se vrátím. Já totiž vždycky když přijíždím tak motorku vypnu a k domu ji dotlačím. Super! Akorát čas - 21:55 - normálně tam cesta trvá minimálně 15 minut, ale já nejezdím podle předpisů. Pravidelně rychlost mojí motorky vytáhnu na plno. Je to úžasný pocit! Takový uvolněný! Nedá se to popsat. Já rychlost miluji zhruba stejně tak, jako tanec.
Dojel jsem na místo za necelých 5 minut a seskočila z motorky. Přezula jsem se, tenisky hodila do kufříku motorky a šla jsem dovnitř. Z domu se ozývala hudba. Byla hodně nahlas. Než jsem došla ke dveřím, už mi Nik otevíral a přivítal se semnou.
„Ahoj Cony!“ zavolal na mě a usmál se.
„Čauky Niku,“ objala jsem ho. Jsme dobří kamarádi. Je v naší partě.
„Jakto, že víš, že už jsem tady?“ divila jsem se. Přes tu hudbu určitě nemohl slyšet to, když jsem přijela.
„Ále! Jsi jediná, co má motorku a já tě vyhlížel!“ usmál se a táhl dovnitř.
„To jsem si mohla myslet,“ zasmála jsem se a odložila si bundu.
Nik bydlí sám ve velkým domě. Jeho rodiče jsou bohatí. A i když jsem říkala, že boháče nenávidím, Niko je prostě jinej. Ano je bohatej, ale vůbec se nechová jako někdo, kdo má rodiče kteří mu vydělávají prachy a všechno co udělá, za něj zaplatí a má vše co chce. Vůbec to tak není! Platí mu za barák, a posílají nějaký peníze každý měsíc. Ale kdyby jim Nik řekl, že chce ještě další peníze, tak by ho poslaly do háje. Když něco potřebuje, musí si na to našetřit. Tak jako každej normální člověk. Je to super kámoš. Je s ním spousta srandy, a když nejsem přes víkend doma, tak u něj někdy přespávám. Abyste si ale nemyslely! Nic spolu nemáme. Jenom kamarádi.
Tahal mě do kuchyně a podal mi pivo.
„Dík!“ usmála jsem se. Vím, že se nemá pít, když řídíte. Ale co! Je to můj život.
„Nemáš za co. Tak co? Zatancujeme si?“ zeptal se mě a napil se piva. Já se taky napila.
„Neznáš mě snad? Kdybych nepřišla tancovat, nejsem tady!“ zasmála jsem se.
Popíjeli jsme pivo, přicházelo čím dál více lidí. Někdo dal hlasitěji hudbu a lidi začali tancovat. Usmála jsem se na Nika a tahala ho mezi hlouček tancujících.
„Rozjedem to!“ zasmála jsem se a začala jsem naplno tancovat.
Nik se zasmál a začal taky tancovat. Nevím jak dlouho jsme tancovali, ale potřebovala jsem se napít.
„Jdu si pro pití!“ oznámila jsem Nikovi a šla.
„Počkej! Jdu s tebou!“ řekl Niko a my se vydali pro něco k pití. Vzala jsem si coca-colu.
„Tak co? Jedeš dneska domů, nebo zůstaneš?“ zeptal se mě a potom se usmál.
„Ještě nevím. Ale doma je matka a slyšela mě odjíždět, takže asi zůstanu!“ usmála jsem se.
„Ale půjčíš mi nějaký triko na spaní!“ dodala jsem a zasmála se.
„Jasně. Žádnej problém,“ zasmál se Niko taky.
Jak já ho měla ráda! Nejlepší kámoš jakej může být! Začala hrát pomalá písnička a Niko mě vytáhl zase na parket. Začali jsme tancovat a já byla opět ve svém živlu. Tancovali jsme spolu další tři písničky když v tom za mnou přiběhla další holka z naší party – Eby a řekla to, co jsem slyšet nechtěla.
„Cony! Niku! Je tady...“ V tu chvíli se rozrazily dveře a...
Tak co? Mám pokračovat? Pokud ano tak zanechte komentáře! Je to jenom na vás! EvaBella...
Autor: EvaBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Bohatá vs. čupr! Která? Prolog + 1:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!