Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bolestivá realita10-Vrátí se ještě někdy??

03.07.2009 (11:29) • NikkiR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2223×

o týden později.....

Bella:

když odjel a já jsem si připadala jako kdybych ho neviděla už strašnou věčnost ale tedˇ už je to týden! bála jsem se o něho kdyby my aspon zavolal že je všechno v pořádku ale nic ani jedna esemeska. Myslela jsem na něho celý týden a snažila jsem se zaměstnat když tu nemohl být snažila jsem se uklízet svůj pokoj, koupelnu a potom kuchyn. Konečně mi došlo že doma nemám nic k jídlu nebyla jsem dlouho nakupovat tak jsem vyjela do obchodu, koupila jsem to nejdůležitější věci tak jsem jela domů. Ale bohužel můj nákladáček tu cestu nepřežil a v půlce cesty přestal jezdit, měla jsem štastí a zastavil mě kluk a nabídl mi že mě hodí kam potřebuju tak jsem souhlasila a hodil domů aji moje jídlo. Jel trochu rychleji ale mě to nevadilo jezdil stejně jako můj Edward kterého snad už neuvidím, nechápu kam se poděl.
„Jakto že jsem tě tu ještě nikdy neviděla, přistěhoval si se?“zeptala jsem se protože to byla vlastně pravda.
„Ano-ne, bydlím tu už týden a já tě ve škole viděl ale tys mě něják ignorovala“řekl a usmál se na mě...
„Mimochodem jsem Bella Swanová“řekla jsem a dívala jsem se z okna na krajinu.
„Justus Voltury“řekl a usmál se a já se na něho dívala a viděla jsem v něm podivnou podobu mému andělovi, připadám si jako cvok. To už jsme zastavovaly u mého domu, pomohl mi s taškamy které mi potom odnesl domů.
„Nechceš něco k pití?“zeptala jsem se a vipadal že jsem ho tím pobavila.
„A máš něco červěného?“zeptal se 
„Jo krev“řekla jsem a usmála jsem se té představě že bych mu měla nalít krev a ještě svoji....
„A sirup třeba?“zeptal se a mě nedošlo že myslel asi jahodový sirup.
„Bohužel ne, ale když se ještě někdy stavíš koupím ho“řekla jsem a šel k e mě, byl tak blýzko že jsme se dotýkaly nosy.
„Platí ale tedˇ už musím jít“řekl a odešel a zavřel za sebou dveře. Uslyšela jsem svůj mobil tak jsem ho začala hledat až jsem ho našla uviděla jsem na displeji svítící jméno EDWARD tak jsem to rychle zvedla.
„Edwarde Cullene jak se opovažuješ mě nevolat!!víš jaký jsem měla strach, kdy přijedeš už to bez tebe nevydržím“z druhé strany se nic neozývalo jenom jak někdo nadechuje a vydechuje...
„Bells dávej na sebe pozor není to bezpečné“řekl svým sametovým hlasem a hned to položil. Trochu později mi došla jeho slova ale nechápala jsem je, co není bezpečné?proč mi neřekl nic jiného. Zkusila jsem mu znova zavolat ale měl vyplný mobil a celá jeho rodina taky, jestli mi brzo nezavolá zblázním se. Šla jsem si lehnout protože jsem byla strašně utahaná a musela jsem do školy zítra, sice neposlouchám ty nudné výklady ale zase omluvu nepotřebuju že mě odjel přítel a strašně se bojím.
Když jsem se vzbudila všimla jsem si že můj budík nezvonil a potom mi došlo že moje auto nejdete, moje nálada se zhoršila pokud to ještě šlo. Rychle jsem se umyla a oblékla a šla do školy, před domem jsem se zastavila a viděla volvo který měl Edward.
„Edwarde seš tu?“zavolala jsem a něco mě obejmulo kolem pasu.
„Edwa-“začla jsem vyslovovat jeho jméno ale zarazola jsem se když jsem zjistila že to není ten koho jsem čekala ale ten Jus- jak se jmenoval?nemohla jsem si vzpomenout...
„Ahoj nějáká vylekaná ne?“řekl a zasmál se mi.
„Ne vůbec jenom jsem myslela že jsi někdo jiný Jus-.....“tak tohle byl strašný trapas když jsem si na jeho jméno nevzpoměla.
„Teda Bells tvůj mozek je trochu pomalý, jsem Justus“řekl a usmál se na mě tak jak mi dokázal vzít dech vždycky jenom Edward ale tedˇ aji on...
„Co tady děláš?“zeptala jsem se ..
„Přijel jsem tě odvést do školy, nebo chceš jet raději autobusem který ti ujel před čtvrt hodinou?“zeptal se a na tváři mě pobavení je vidět že se snaží se nesmát..
„Jasně že pojedu s tebou“řekla jsem a nasedla jsem na místo spolujezdce, při cestě jsem se bavily o různých věcích. Řekl mi že kdyb byl malý přišel o rodinu a řekl mi svůj příběh a já jsem mu řekla zase ten svůj, skvěle jsme si rozuměly....
Když jsme měly ještě pár minut do zvonění šla jsem si sednout na lavičku u škole a skoušela jsem zavolat Edwardovi.
Skoušela jsem to asi dvakrát a pořád nic a uslyšela jsem mezitím za sebou hlas který znám.
„Komupak voláš?“zeptal se Justus a přišel ke mně blíž.
„Svému klukovi on odjel bojím se o něj“sedl si vedle mě a začala jsem mu brečet na rameni.
„Když se neozval nezaslouží si tě, vím o někom kdo by tě nenechal samotnou“řekl a já jsem přestala brečet a podívala jsem se na něho a viděla jsem v očích něco co jsem nemohla určit ale co bylo zvláštní měl je trochu rudé a zlaté, zlaté jsem už viděla ale celé né narudovělé.
„A kdo by mě nenechal samotnout?“zeptala jsem se a začala jsem se zvedat ale stáhl si mě naklín.
„Já“řekl a políbil mě, byl to polibek strašně připomínající mímu s Edwardem když mě políbil byl strašně opatrný...
jenom jsem se smála, nedokázala jsem mu říct že miluju jiného protože jsem chtěla mít aspon někoho kdo tu semnou bude když tu nebude moje láska...
„Co kdybychom si dneska vyrazily na rande?“řekl a usmál se až jsem viděla jeho zuby které byla vážně dokonale bílé.
„Budu se těšit“řekla jsem a odešla ke škole na svojí hodinu.

Justus:
Hned jak odešla ke škole někdo mi volal tak jsem to zvedl.
„Ano Aro všechno de podle plánu ještě pár dní ale potřebuju“řekl jsem a čekal na odpovědˇ
„Dobře snaž se“odpověděl a položil to....
Tak jsem šel do školy.

Autor: NikkiR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bolestivá realita10-Vrátí se ještě někdy??: