Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bonjour, ange de la mort 12.

zzzzzzzzzzzzz

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bonjour, ange de la mort 12.Tak tady to je, omlouvám se za spoždění. Děkuju za komentáře. Těm kdo to čtou sem taky vděčná a dáky Pajince2004. Opět za uveřejňování.

01.02.2010 (09:00) • CamaroLex • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1419×

Přistání se rozhodně nedalo nazývat hladkým, ale tak hrozné aby jí polovina osazenstva letadla nepřežila taky nebylo. Měla jsem celkem strach o Nera, ale ten  to ležérně prospal. Moje auto mělo odřený lak  na jedné straně, ale řešit se mi to nechtělo. Všechno jsem za pomoci jednoho moc a moc ochotného zaměstnance obsluhy letiště naložila do auta. A pomalu jsem se vydala do Forks, velice mi v tom pomohla navigace. Ale dům Cullenových byl opravdu skrytý. Nakonec jsem ho musela prostě vyčmuchat. Jakmile jsem zastavila na příjezdové cestě. Z domu vylítla Alice a objala mě tak horlivě, že mě to povalilo. Jenže to se moc nelíbilo Nerovi, Takže vyskočil z auta a Alici ze mě shodil. Ta koukala jako puk a Nero se po ní chystal skočit.

„Dost!“ Přikázala jsem mu a on si přede mě obranářsky sedl. Alice se na něj teď smála.

„Eh, Hmm, Bello celkem ráda bych tě tu ještě přivítala, ale tvoje číča mi to asi nedovolí.“ Smála se a pořád pozorovala Nera.

 „No to asi ne, a není to moje číča. Je to můj přítel jmenuje se Nero.“ Alice se na něj usmála a ten ve velice inteligentním pohledu upřel zrak na mě.

 „To je dobrý, Nero! Alice a ostatní upíři tady jsou přátelé.“ Nero naklonil hlavu směrem na stranu jak přemýšlel nad mými slovy. A pak přišel k Alici a začal se jí třít o nohy. Alice se k němu sklonila a dala mu pusu na čumák. Nero jí olízl a nechal se drbat. Alice se smála jako blázen. Když ke mně přišla a znovu mě objala.

 „Vítám tě tu Bello, jak je to dlouho deset let? Ani nevíš jak ráda tě zase všichni uvidí! Bohužel momentálně jsou na lovu v Andách vrátí se za dva dny.“    Trošku jsem posmutněla, a Alice se rozzářila.

 „Dělam si srandu, sou ve škole. Vrátí se za…. Tři hodiny, dvacet šest minut a čtyřicet devět sekund.“ Mrkla na mě a zatáhla mě do domu.

 „Jak dlouho tu vlastně budeš??“ zamyslela jsem se, tohle jsme opravdu neprobírali.

 „No dokud mě tu vy a Edward budete chtít.“ Zasmála se a vyskočila radostí.

„To jsem vážně ráda, hrozně se mu stýská. Volný čas tráví tak, že čučí z okna a nepřítomně vzdychá.“ Tohle bolelo.

„Omlouvám se, tohle je mi vážně líto. Ale já sama odjet nemohla. Bylo by to nevladařské, vlastně mě vykopli strýčkové a Felix. Alice mi najednou sebrala kufry a rozběhla se nahoru, rychle jsem jí následovala. Vtáhla mě do nějakého pokoje, byla tu Edwardova vůně, takže jsem usoudila, že je to jeho pokoj. Hodila kufry k nohám postele a zase mě pro změnu beze slova táhla dolů.

„Ehm, vydrží tu Nero tak pět hodin bez tebe??“ Zeptala se, ale bylo vidět, že doufá v kladnou odpověď.

 „Říkám to nerada, ale ano.“ Alice se zase rozzářila, kdyby byla žárovka byla by to nejmíň 220 a to na plný výkon. Zářila jak tajemná záře nad pacifikem. Zatáhla mě do garáže a hodila mi klíčky od auta. Když jsem zmáčkla tlačítko rozblikalo se cosi pod plachtou až v rohu. Alice k tomu běžela stáhla z toho plachtu. Byl to ten samý Aston, jakého mám v Itálii. Objala jsem jí.

 „Díky Alice, to je to nejlepší…“ Nenechala mě domluvit.

„Koupila jsem ho před dvěma měsíci, když se tvoji příbuzní rozhodli, že tě vypakujou z Voltery. Ale tvůj příjezd jsem tajila až do teď. Úspěšně!“   Zajásala a našťouchala mě do auta.

 „Ale proč jedem pryč, když přijedou přibližně za hodinu?“ Alice se na mě zašklebila.

 „Slíbila si mi nákupy až tě tu uvidí Edward už tě nikam nepustí. Takže ty to ještě tak pět hodin vydržíš a on nebude mít na vybranou. Stejně mu dlužím pomstu za jistou hloupost kterou udělal.“ Zamyšleně se zazubila na palubní desku |Astona.

„Ježiš Bello tak už jeď nebo se s nima potkáme na cestě a to přece nechceme.“      Jen jsem nad tím zakroutila hlavou, mě se moc na nákupy nechtělo, když mě to bude zdržovat od Edwarda. Plula jsem po šedé silnici a sledovala zelený les, který s ní nádherně kontrastoval.

 „Tady odboč!“ Zaslechla jsem Alici a zajela do podzemních garáží. Alice mě protáhla snad vším co tam bylo. Od zverimexu až k nejnovějším kolekcím Armaniho.  Kdyby byla hopík, tak jí nezastavím. Vždy když si něco prosadila, skákala radostí do kolečka….

Konečně zavírali a my mohli tím pádem domů. Alice byla unešená a já otrávená na sto let dopředu.

 „Pojedeme zítra zase?“ Zeptala se když jsme vyjeli. Lekla jsem se a málem to naprala do jednoho ze sloupů podzemních garáží. Strhla jsem rychle volant a vystřihla si tak parádní smyk.

„Alice, o nákupech už nechci slyšet minimálně dva roky. Při první zmínce odjíždim.“ Na chvilku posmutněla, ale netrvalo dlouho a bleskly jí očička.

„A co Edward?“ Škodolibě se na mě zubila.

„Toho beru sebou.“ Tentokrát jsem se zase smála já. Alice ještě chtěla něco říct, ale to už jsme přijížděli k domu Cullenů. Zajela jsem do garáže a zaposlouchala se, ze shora bylo slyšet Nerovo vrčení a znepokojené hlasy ostatních.

„No tak tygříku, slez z něj. Prosím.“ Rychle jsem vyběhla schody a vlítla do Edwardova pokoje. Jenže jak sem zhlédla situaci svalila jsem se v křeči smíchu. Nero ke mně okamžitě přiskočil a ochraně se přede mnou tyčil.

 „To je dobrý, Nero.“… Klidnila jsem ho, jenže ten na to moc nebral ohledy a skočil po Edwardovi, který se ke mně chtěl přiblížit. Takže situace byla stejná jako před tím. Nero ležel na Edwardovi a ten na něj koukal jako sůva z nudlí. Přišla jsem k němu a stoupla si nad Edwarda.

„Edwarde to je Nero, můj přítel.“ Edward se na něj koukal trošku zmateně, vzala jsem Nera za obojek a stáhla ho z Edwarda. Ten se posadil a rychle si mě strhl na sebe, ostatní se k nám seběhli. Emmett se snažil skamarádit s Nerem, ale ten na něj jen vrčel. Všichni mě objímali, kromě Edwarda s ním mě vítání a vysvětlování teprve čeká. Momentálně jen vrhal vražedné pohledy k Alici….     

Díky těm kteří nechají nějaký ten komík, moc to potěší a samozřejmně vellké díky Pajince2004. prosím komemtáře.

 Povídky od CamaroLex

Autor: CamaroLex (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bonjour, ange de la mort 12.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře