Další dílek.
05.10.2009 (08:00) • Martisek • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2866×
15. Ten starý dobrý Emmett je zpátky
,,Ahoj Bello!´´ vykřikla Alice a skočila mi kolem krku. Horlivě mě objímala a něco rychle brebentila. Nedokázala pochopit, že ji asi nerozumím. ,,Alice.´´ zaskuhrala jsem. Pomalu mi docházel dech.
,,Alice, notak uklidni se.´´ řekla jsem ji z posledních sil. Odtáhla se a omluvně se usmála. Předklonila jsem se a zhluboka dýchla ve snaze rozjet svoje plíce. ,,Sakra Alice, ty mi dáváš zabrat.´´ zamručela jsem, ale jakmile jsem se podíval do jejích smutných očí, naštvanost mě přešla.
,,Co tady vůbec děláš?´´ zeptala jsem se ji, abych odvedla řeč a posadila se přitom na postel. Měla jsem jet domů a tak jsem čekala, kdo přijde a odveze mě. Takže mě překvapila přítomnost Alice.
,,Mám tě vzít domů. Rodičům jsem volala a dovolili mi to.´´ štebetala a přitom se hrnula k mojí tašce. Jen jsem na ni nechápavě podívala. ,,Ehm Alice, nechtěla jsi ji doufám odvést bez řádného propuštění, že ne?´´ zeptal se ji Carlisle stojící ve dveří.
Myslím, že jeho přítomnost mě překvapila ještě víc. On a já jsme si tak nějak nepadli do oka.
,,Ahoj Bello.´´ pozdravil mě a přišel blíž. Podal mi ruku a já ji ze slušnosti přijala. ,,Dobrý den.´´ vykoktala jsem. ,,Víš, mrzí mě, co se mezi námi stalo. Ale co bylo, bylo. Přijmeš prosím moji omluvu?´´ zeptal se.
Podívala jsem se po Alici a tak jen kývla. Nesměle jsem se usmála. ,,Ráda.´´
Bylo vidět, že si oddychl. Poté mě prohlédl a něco zapsal do papírů. ,,Myslím, že tě můžu propustit z nemocnice.´´ řekl s úsměvem. Taky jsem se usmála a přikývla. ,,Pár dní si ale ještě poležíš doma, jasné?´´ pokračoval vážněji.
,,Jasně jasně.´´ řekla za mě netrpělivě Alice a už mě tlačila z pokoje. ,,Děkuju.´´ křikla jsem ještě přes rameno na Carlislea.
,,K vám nebo k nám?´´ zeptala se mě Alice, jakmile vyrazila z nemocničního parkoviště. ,,Jak chceš.´´ pokrčila jsem rameny. U nás stejně asi nikdo nebude. Vlastně když si to tak vezmu, v nemocnici za mnou byli rodiče jen párkrát. Většinou za mnou chodil Emmett nebo Edward.
Zabočila na cestu k jejich domu a mě došlo, že jedeme k nim. Dobrý postřeh, že?
,,Ehm Alice, nechci být vlezlá nebo tak něco, ale neměla bych se doma ohlásit, že žiju?´´ zeptala jsem se. Podívala se na mě se sdviženým obočím. ,,A vážně si myslíš, že na tebe doma někdo čeká?´´
Ani to nebyla otázka, jen takové oznámení. ,,Asi ne.´´ zašeptala jsem smutně a sklonila hlavu dolů, aby neviděla jak mi slzí oči. Bolelo mě to, protože měla pravdu. Doma na mě nikdo nečekal. Ani kočka nebo pes. Prostě nikdo.
,,Bello!´´ přivítal mě Emmett, když jsem vylezla z auta a už mě mačkal v náruči. ,,Emmette opatrně! Přece jen je to člověk!´´ řekla se smíchem Alice a objala Jaspera. Najednou kolem nás byli všichni ostatní.
Jakmile mě Emmett pustil, chytil mě kolem pasu Edward a políbil. Když se ode mně odtáhl i on, usmála jsem se na všechny. ,,Ahoj.´´ pozdravila jsem dodatečně Edwarda. Úsměv mi vrátil, ale hned se zamračil a otočil na Emmetta.
,,Hele brácha já vím, že jsem ti to dovolil, ale přece jen se nemusíte olizovat přede mnou, že ne?´´ řekl Emmett a my ostatní jsme se tomu museli zasmát. Starý dobrý Emmett se vrátil.
Autor: Martisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bratříčku, kde jsi? 15.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!