Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » „Bude líp, uvidíš...“ - 22. kapitola

Bella s Charliem se stále snaží zkontaktovat Phila a pan Neočekávaný naruší Bellin každodenní život... Vil. :)

09.12.2012 (07:15) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 41× • zobrazeno 4036×

„Bells, nepovedlo se mi Philovi dovolat, nevím, co s ním je. Takže zkusíme zavolat tvé matce, třeba nám něco řekne,“ řekl Charlie, jakmile jsem dorazila do jeho kanceláře.

„Fajn,“ souhlasila jsem a vytáhla mobil z kabelky.

„Kdyby byla moc protivná, tak mi ji předej.“ Přikývla jsem. Přiložila jsem si mobil k uchu a vyčkávala. Po dvou zazvoněních to zvedla.

„Dwyerová,“ ozvalo se. S hlubokým nádechem jsem promluvila.

„Ahoj, mami.“

„Bello… Co se stalo, že voláš,“ pronesla sarkasticky a bylo slyšet její nespokojené mlasknutí.

„Víš, Charlie si myslí, že bych se už měla vrátit domů,“ začala jsem zlehka.

„V čem je problém? Tak se prostě vrať!“ štěkala po mně. Povzdechla jsem si, to je celá ona.

„Nemůžu se dovolat Philovi,“ pípla jsem.

„A co já s tím? Myslíš si, že se mi za ty dva týdny ozval? Co jako…“ lamentovala dál, ale já už to nepotřebovala poslouchat, předala jsem mobil otci.

„Renée, uklidni se,“ začal hned. Z druhé strany jsem slyšela jen nespokojený jekot, avšak žádným slovům jsem nerozuměla. „Nebuď hysterická!“ zakřičel na ni Charlie po chvíli. Bylo vidět, že i on s ní ztrácí nervy. „Fajn, jak myslíš,“ ukončil jejich hovor a vztekle praštil mobilem o stůl. Prsty si protřel kořen nosu a pak se podíval zpět na mě.

„Tvoje matka mi sdělila, že je to náš problém, takže si ho máme vyřešit,“ shrnul to a zašklebil se.

„To je celá Renée,“ řekla jsem, když jsem se zvedala k odchodu.

„Bells, já zkusím ještě obvolat pár lidí z Port Angeles, jestli něco o panu Dwyerovi nevědí. A ty můžeš zavolat Mikeovi a poprosit ho, aby tě provedl po zdejší škole. Jestli tedy chceš. Byl bych rád, kdybys tu s námi jednou bydlela, pokud by ti to matka dovolila,“ usmál se a podával mi můj telefon.

„Dobře, já bych tu taky jednou ráda byla,“ přitakala jsem a vydala se ke dveřím. „Ahoj, tati.“

 

„Pohni, Bello, během obědové přestávky tě musím provést po celé škole, což není dobrý. To si měl Charlie zase co vymyslet,“ zasmál se a už mě táhl za ruku k jedné budově. „Mimochodem, máme nové studenty,“ řekl, když jsme vcházeli dovnitř.

„A co já s tím,“ podivila jsem se.

„Nic, jen ti to tak říkám,“ vysvětlil mi.

„Dobře.“

„A kdybychom to nestihli, můžeš poprosit i naši sekretářku.“ Přikývla jsem. „Konečně by ji někdo vytrhl z jejího ustavičného čtení erotických románů. Chtěla by něco podobného praktikovat, jen nemá na kom,“ hlasitě se pochechtával.

„Mikeu, neměl bys být škodolibý,“ řekla jsem naoko pohoršeně a vlepila mu malý pohlavek.

„Jako bys ty byla jiná, Bello.“ Čekala jsem, jestli na mě nevyplázne jazyk, ale udržel se.

„Jenže teď se bavíme o tobě, aby bylo jasno.“

„Jasně. Tak první jdeme do jídelny, mám hlad. Pojď se mnou, pokud ti nebude vadit Ben…“ zarazil se.

„V pohodě, když nebude mít blbé poznámky, jsem ochotná ho vydýchat,“ řekla jsem i přesto, že jsem se jej docela bála. Na kolik procent je jistý, že se nezachová tak jako posledně?

„Tak pojď.“ Objal mě kolem ramen a vykročili jsme směr jídelna. „Chceš něco k jídlu?“ zeptal se. Zakroutila jsem hlavou, zatím jsem si vystačila se snídaní. „Dobře, tak běž k tam tomu stolu, hned přijdu,“ usmál se a já vykročila ke stolu jeho party. Už jsem byla skoro u nich, když jsem znenadání letěla k zemi. Někdo mi musel podkopnout nohy. Nebo se jen projevila má levost na obě nohy. Padala jsem k zemi  a... Ne, opravdu nepřijel princ na bílém koni a nezachránil mě. Dopadla jsem na podlahu a setkala se s ní tváří v tvář.

„Sakra!“ ulevila jsem si potichu. Bylo mi jasné, že teď jsem se stala tou nejsledovanější osobou v celé jídelně. A taky jsem si přivodila pořádnou ostudu.

„Kdo je ta holka?“ začalo se ozývat chichotání od všech stolů. Rychle jsem se začala škrábat nahoru. Mým cílem bylo odejít s důstojností. Alespoň s malou… Nade mnou se ozvalo za kašlání. Zvedla jsem oči.

„Chceš pomoct?“ řekl ten dotyčný a podával mi ruku.

„Ano, díky,“ řekla jsem mu vděčně a podívala se mu do tváře. Byl to ten stejný kluk, kterého jsem potkala na Charlieho svatbě. Myslím, že to byl Edward… Jmenoval se stejně jako můj Edward.

„Jsem Edward Cullen,“ vydal ze sebe. To se každému hned představuje nebo… Do prdele! Zamrzla jsem na místě a sledovala ho s vystrašeným pohledem. Může to být opravdu on? Už žádná shoda jmen, jen to ne, prosím! Byla jsem v šoku, nemohla jsem uvěřit tomu, že bychom se nakonec opravdu setkali.

„Eh, slečno. A vy jste?“

„Bella. Bella Swanová,“ usmála jsem se na něj. Čekala jsem, co bude dál, ale jen jsme tam tak stáli. Oba překvapeni a rádi, že konečně jeden našel toho druhého.

„Bello, pojď k nám,“ zakřičel na mě najednou Mike a já se otočila jeho směrem.

„Myslím, že radši půjdu domů,“ odpověděla jsem a podívala se zpět na Edwarda, jestli něco neřekne.

„Doprovodím tě,“ řekl svým krásným hlasem a já se po jeho boku vydala pryč z budov školy…

„Nečekal jsem, že to nakonec bude tak snadné potkat tě tu,“ řekl Edward po chvíli.

„Ani já ne. Prostě štěstí,“ usmála jsem se a podívala se na něj. On mi můj pohled opětoval a zamířili jsme k jeho autu.

„Bello, co bude teď?“ zeptal se opatrně, když mi otevíral dveře od auta. Povzdechla jsem si, nevěděla jsem.

„Nevím, Edwarde. V prvé řadě jsem překvapená, že to jde všechno tak… lehce. Právě jsem tě potkala a už s tebou sedím v autě,“ přiznala jsem své obavy.

„Bojíš se mě?“ zeptal se.

„Ne, to asi ne… Aspoň ne tak jako jeho,“ řekla jsem pravdu. Musel vědět, že nějaký strach mám. Strach z nepoznaného.

„Jsem rád, Bello. Ale byl bych rád, kdybys to někomu řekla,“ začal s nepříjemným tématem. Tak hele! Nečekala jsem, že se hned jak se poznáme, budeme bavit o něčem takovém!

„Víš to ty,“ zašeptala jsem.

„A k čemu mi to asi tak je, měla bys to říct Charliemu,“ povzdechl si nade mnou.

„Dobře, budu o tom přemýšlet. Co Alice?“ změnila jsem rychle téma.

„Ten malý skřítek je už zase v klidu. Posledních několik dní neustále nakupovala, takže její touha po nakupování je uklidněna. Alespoň na chvíli,“ pokrčil rameny a podíval se na mě vřelým pohledem.

„Obdivuju tě, že jsi to přežil,“ uznale jsem pokývla hlavou.

„Je pravda, že někdy jsem musel utéct z domu, ale zvládl jsem to,“ zasmál se.

Ani jsem si nevšimla, že už stojíme delší domu před domem. Podívala jsem se směrem k domu a pak zpátky na něj.

„Děkuju za odvoz, Edwarde,“ řekla jsem a upřímně se usmála.

„Nemáš zač, Bells.“

„Tak… Ahoj,“ řekla jsem a začala pomalu vystupovat z auta.

„Počkej, nechtěla bys zítra někam zajít, Bello?“ zeptal se najednou.

„Jo, moc ráda,“ souhlasila jsem okamžitě. Pak už ho nebylo, vypařil se stejně rychle, jako se objevil, a já plná štěstí odkráčela do domu. Jakmile jsem vešla do dveří, přiskočila ke mně Nicole jako dravý sup.

„Kdo to byl?“ zeptala se hned.

„Edward,“ odpověděla jsem prostě.

„A víc mi o něm neřekneš?“ Nadzvedla jedno obočí ve zvídavém gestu.

„Možná za chvíli,“ houkla jsem na ni a vydala se do pokoje.

 

„Můžu, sakra, vědět, kdo to byl?“ Vletěl Mike do dveří jako obrovský uragán.

„Kamarád,“ řekla jsem prostě s širokým úsměvem na rtech.

„Tak kamarád… Řekl bych, že jsi ho dnes viděla poprvé,“ zamračil se a vraždil mě pohledem. Přemýšlela jsem, co mu říct, měl pravdu.

„Mikeu, do toho ti nic není. Hlavně mi nijak neublížil a to je hlavní, nemyslíš?“ snažila jsem se ho trochu uklidnit. Byl až moc starostlivý.

„No samozřejmě… Ale dám si na něj pozor, nějaký Cullen si nebude dovolovat na mou sestru,“ odfrkl si.

„V pořádku, Mikeu. Hlavně klid, jo?“ řekla jsem a vydala se k němu.

„To se ti lehce řekne…“ Hlasitě se nadechl.

„Co se to tu děje?“ zeptal se Charlie, který právě vešel.

„Nic,“ odpověděli jsme unisono a usmáli se na něj.

„To jsem rád. Bells, musím ti něco říct.“

„Jo, no, můžeš,“ usmála jsem se a sedla si na židli.

„Obvolal jsem pár lidí z Port Angeles, včetně šéfa policie a dopracoval jsem se k závěru, že je Phil nezvěstný,“ řekl mi Charlie a sedl si na mou postel. Byla jsem… šťastná. Vím, že se to nemá, ale mé nitro skákalo radostí, nemohla jsem si pomoct. Na otce jsem se dívala s mírným úsměvem na tváři a čekala, co dalšího řekne.

„Vím, že to pro tebe musí být šok.“ Tati, věř mi, že není… „Vyhlásil jsem pátrání a zítra znova musíme zavolat Renée. Hlavně kvůli tomu, jak to uděláme s tebou. Buď tě pošlu letadlem zpět za matkou, nebo tu s námi chvíli pobudeš, co ty na to?“ vřele se na mě usmál.

„Jo, to beru,“ přikývla jsem a běžela ho obejmout…

 

---

Tak jste se dostali na konec kapitoly. Víte, poslední dobou nemám moc dobrou náladu, takže si to neodpustím a reagovat budu. Samozřejmě ne jmenovitě, to se nedělá, ale ti lidi podle mě poznají, ke komu mluvím. Takže začněme. 

Charlie Bellu nevyhazuje, jen myslí na její dobro a když neví o tom, co se jí děje, chce pro ni, aby nezanedbávala školu.

Když mi někdo napíše, že je má povídka o ničem, nevím co si mám o tom myslet. Teď se tomu už směju, že mě nějaká holka, co v životě nic nenapsala o něčem poučuje, ale... Chci jen říct, že takhle ne, tohle se mi prostě nelíbí. Pokud má ještě někdo podobné připomínky, napište na mail, jo? Ráda si s vámi popovídám.

První setkání už bylo. Pokud nevěříte, nasměřuju vás sem.

Jestli vy nemáte čas na komentování, já opravdu nemusím mít čas na psaní. Mám školu, poměrně těžkou školu a nechci dostávat pětky kvůli tomu, že většinu času obětuju psaní. Je vám jistě jasný, kde jsou moje priority... A na prvním místě přestává být psaní, takže v konečným důsledku je to moje dobrá vůle a můj koníček, co mě pohání dál. Tím pádem bych zato ráda byla nějak odměňována. :) A já tedy budu moc ráda přidávat kapitoly častěji, když k tomu budu mít dostatečnou motivaci.

Ještě poslední věc. Měla jsem takovou slabou chvilku a přemýšlela jsem o tom, že bych skončila se stmívkem. A pořád o tom uvažuji, tak uvidíme, jak to dopadne...

 

P.S. Všem moc děkuju za komentáře, neskutečně jste mě potěšili, děkuju moc. :))

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek „Bude líp, uvidíš...“ - 22. kapitola:

Super!!! A prosím nepřestávej pokud ti čtyřicet komentářů příjde málo tak už vážně nevím, vil. Každopádně jsem vážně vážně zvědavá! Jo a trochu hodně opožděně a všechno nej k svátku a hlavně hodně štěstí, zdraví a výborné nálady do nového roku! A pokud si najde čaš a nebudeš mít slbou chvilku, mohla by ses taky ozvat... pokud teda to končení se stmívkem nemyslíš vážně... protože to by mě zrovna nepotěšilo a doufala bych, že ani po tom si nepřestaneme psát. I když jsme si asi posledních pár měsíců nenapsaly ani slovo. Takže upřímě doufám, že se ozveš. Když se ještě vrátím k povídce... opět skvěle napsaná, vlastně už ani nemám co dodávat a smekám.

Super

prosím prosím jen piš dál

Já už asi vím co se to tam bude odehrávat.. Ale jinak úžasně napsané

No přiznám se nějak moc to nekomentuju a za to se omlouvám ale slibuji že od další kapitoly budeš moje jméno mít u každé jinak jsem strašně ráda že už se potkali a těším se na další kapitolu

Mě se Tvoje povídka taky líbí. Jsem ráda, že se Bella pořádně setkala s Edwardem a už navzájem vědí kdo je kdo. Třeba se Edwardovi konečně podaří přesvědčit, aby řekla tátovi, co jí dělali u matky. Taky mám poměrně velkou radost z toho, že je Phill nezvěstný, nemají v tom náhodou prsty Cullenovi? Co se týká komentáře pod kapitolou, myslím, že bude nejlepší když si takových lidí vůbec nebudeš všímat. Já třeba vůbec nechápu, jak si někdo kdo nic nenapsal dovolí kritizovat dílo někoho jiného. Už jen ta odvaha, že s nápadem přijde na veřejnost je obdivuhodná. Samozřejmě nějaká objektivní kritika je taky někdy dobrá, protože posune člověka dál, ale v tomto případě psát, že je povídka o ničem, tak to někdo spadnul z bobkovýho listu na znak a Ty to rozhodně nejsi.Byla by škoda, kdyby si se na nám vyprdla kvůli tomu, že někdo závidí, že umíš psát. Samozřejmě chápu, že škola je na prvním místě, ale snad by se pro nás nějaký ten čas mohl najít, co? Jinak lidem, kterým se to nelíbí vzkazuju: "Není nic jednoduššího, než to nečíst. My ostatní si to přečteme rádi!"

milá vilinko,
tvoje povídka se mi moc líbí. Rozhodně prosím nepřestávej ji psát a hlavně se nenech rozhodit nějakou holčinou, která v životě ještě nic nezažila. Je to nepříjemné a já ti rozumím, ale na světě je spousty hloupých a závistivích lidí nad kterým je lepší jen mávnout rukou a jít dál, než se s ním trápit.
Povídka se mi moooc líbí a já doufám, že toho ... někdo roztrhal a už se nevrátí. Těším se na ronde Belly a Edwarda

Pises naozaj krasne... Nieco podobne som zazila aj(akurat bez edwarda... ) ja a myslim, ze tu jej situaciu, spravanie, vykreslujes uplne uzasne. Nechcem byt vulgarna (aj tak budem) ale velmi rada by som poznala tie pi*e, ktore ti napisali, ze tato poviedka je o nicom. Praveze ona je o NIECOM. Je to pribeh zo zivota, ktory sa deje viacerym ludom (az na tych upirov ) ... Na stmivku som si precitala viac ako 3/4 poviedok, co tu su a musim uznat, ze ta tvoja patri k tym najlepsim. Je velmi emotivna, ma dej a hlavne je o NIECOM.
Ak sa rozhodnes skoncit so stmivkom, ok. Kazdy vieme, ze internet by nemal patrit medzi vysoke priority... ale velmi rada by som bola, keby si dokoncila aspon tuto poviedku. A myslim, ze nie len ja. Samozrejme, ze je to len a len na tebe
Na zaver: kapitola bola uzasna, snad v prvej poviedke mam rada Mikea a tesim sa, ze sa s Edwardom uz stretli. normalne mi odlahlo, ze uz jej niekto pomoze. Ze uz sa ma na koho spolahnut...
Ps: drzim palce v skole (ja mam zajtra 2 pisomky, asi by som sa mala ist ucit a opakuj si, ze skola nie je vsetko. Tym, samozrejme, nemyslim, ze stmivko je viac ako skola...

škoda jestli přestaneš psát páč píšeš fakt suprově skvělá kapča jen tak dál

Skvělá kapitola, jako vždy :) moc se těším na další

aleno tak!! já čekala nějaký..záživnější setkání ! :D..né,jsem spokojená:) nadmíru ! že o sobě konečně ví...hele, nechytil Phila Edward ? :DD

Tak v první řadě jako obvykle musím, říct, že to byla nádherná kapitolka
Ale než začnu komentovat kapitolu, ráda bych zareagovala na ten menší proslov pod kapitolkou
Netroufám si tvrdit, že vím, jaké to je, protože ětšina toho, co píšu leží v počítači a nikdy zveřejněná nebude, ale... Asi chápu, když se minimálně dvě hodiny sereš s nějakou kapitolou a pak se ti tam objeví cca pět komentářů. To by naštvalo každého (* a omlouvám se, že jsem sprostá) A když potom někdo reaguje tak, že namá čas na komentování OMG! Lidi, komentář napsat trvá maximálně pět minut. Většina z vás se stejně obtěžuje jenom smajlíkem, takže tak dvacet vteřin... A potom ještě napsat, že jsou kapitoly o ničem... Já tomu nerozumím a ani se o to nechci snažit. to je věc toho chytráka, co to píše. Jestli ho to nudí, ať to nečte. Protože kdyby se to někomu vážně nelíbilo, tak to prostě číst nebude, takže nevěřím tomu, že... No to je jedno, zas jsem se nechala unést
A zpátky ke kapitolce
To, jak má Mike strach o Bellu je vážně krásné Já ho normálně moc nemusím, ale jako Bellin nevlastní bratr se mi líbí
A setkání s Edwardem... Oh, byla jsem tak šťastná, že se ti dva konečně našli. Třeba teď bude pro Bellu všechno lepší, Eda s tím něco udělá
A Phil je nezvěstný!!! No, nejdřív jsem měla neuvěřitelnou radost, ale pak mi to trochu začalo vrtat v hlavě... Phil je jednou z hlavních postav téhle povídky. Je jedno, jak je strašný, hlavní postava prostě je. Takže jsem o tom hodně přemýšlela. Ty bys ho asi jen tak nezabila a navíc jsi psala, že my se ho hned tak nezbavíme A potom jsem si vzpomněla na ten sen, který měla Bella v jedné dávné kapitole a kde byl Phil s červenýma očima... Takže nechci dělat unáhlené závěry, ale bojim bojim
Rychle pokračování

Opäť úžasná kapitolka ...som rada, že sa Bells s Edwardom opäť stretli, som veľmi veľmi zvedavá ako to bude dalej pokračovat ...Phill by sa už nemusel objaviť, tak uvidíme čo si pre nás ešte pripravíš, moc moc sa teším na dalšiu kapitolku, tak píš další dielik ... a prosíím nepočúvaj tých ľudí, ktorí ti napíšu, že sa im tvoja poviedka nepáči a že je o ničom. Len závidia, pretože oni by nič takéto napísať nevedeli, takže sa tým netrám. ...dúfam, že si nájdeš čas, aby si nám, ktorí tvoju poviedku čítame a pridáš dalšiu kapitolku

Úžasná kapitola!

ahoj,tvoje povídka se mi moc líbí...píšeš pěkně...a z lidí co si myslí nebo říkají opak si nic nedělej...pořád máš nás...tvé čtenáře,kteří se těší na každý nový dílek....

Opět krásná kapitolka, jsem ráda, že se bells již podruhý setkala s Edou A taky mě těší, že je Phil nezvěstný, protože doufám, že Bells zůstane u Charlieho... Píšeš úžasně, moc se těším na další kapču

naozaj skvelá kapitola...
no tak dúfam, že Bella ostane vo Forks...
stavím sa, že Phila si stratila iba na chvíľu...
už sa nehorázne teším na pokračovanie...

super jen tak dal

Nie nekončí. Tvoje poviedky sú skvelé Musím sa priznať, že túto poviedku som začala čítať len prednedávnom, ale ihneď som si ju obľúbila a myslím si, že je tu veľa ľudí ako ja, ktorým sa táto, ale aj iná tvorba od teba páči, tak si nič z toho nerob, keď budeš mať menej komentárov ľudia sú lenivý vôbec kliknúť na smajlíka (ako ja ), ale dôležité je, aby ťa to neodrovnalo od písania, lebo by to bola škoda a kapitola bola super, som zvedavá, čo sa stalo s Philom?

Povídka je skvělá, nevím co mají holky za problém, je lepší, když se to vyvine pomalu, než když se děj úspěchá, to pak za moc nestojí. Tuhle povídku mam ráda, komentuju většinou smajlíkama(já vím je to asi neosobní, ale myslím že smajlík někdy dokáže vystihnout alespoň částečně pocity, tak proč to kazit slovy )

Hlavně se mi líbí, že je to takoví reálný, prostě že takhle by to i klidně být mohlo s trochou náhody, a hlavně se hned Bella nevrhá Edwardovy kolem krku...

Phil je nezvěstný... Je možný že by v tom měl prsty Edward nebo jiný upír?... no doufám, že se to časem dozvíme

Tu školu naprosto chápu, občas se učitelé spiknou na studenty a je těžký si najít chvíli relaxace, mně se dneska i o škole zdálo, nic příjemnýho ... myslím si, že na svůj věk přemýšlíš dost dospěle, podle psaní bych ti typla nejmíň dvacet let, tak mně to trochu překvapilo.
Sakra umíš líp češtinu než já na střední ...
Jen tak dál

Nerada bych kdybys skončila tady na stmívku, byla by tě opravdu škoda... Ber to tak, že každej komu se líbí tvoje povídka, si počká na další díl, já na jednu povídku čekám přez dva roky, je nepravděpodobný, že ještě přibude, ale přez to si to raději kontroluju, naděje umírá poslední ne? Když budeš potřebovat pouzu stačí napsat na shrnutí že nestíháš, ale že nekončíš, lidi si snad počkaj
Tohle je muj nejdelší koment na stmívání po dlouhé době, važ si toho ... ne nemusíš si toho vážit, jen nechci abys skončila, i když vždycky komentuju jenom smajlíkama, tak mam tuhle povídku a to jak píšeš ráda...

Jejda, dlouhej komentář, raději mlčím, měj se krásně, a snad někdy zase budu mít možnost číst tvoje dílo

S pozdravem Pegi
PS: omlouvám se za pravopisný chyby

Neviem kto hlúpy može napísať že tvoja poviedka je o ničom... koli tejto poviedke sem každý deň chodím a čakám kedy konečne vyjde nová kapitola ! zbožňujem tvoju poviedku a dúfam že Phil bude nezvestný ešte 345678 rokov som rada že sa Eddie konečne zjavil aj keď najprv som bola prekvapená že sa hneď dali do reči ale potom som si spomenula že si asi rok písali

Teším sa až sa Bella stretne s ostatnými Cullenovcami



a nepočúvaj tie pindy o tvojej poviedke..!
Je skvelá..!!!

Wau boží kapitla, konečně nejaké dobré zprávy doufám že další kapitolka bude brzo. A prosím nekonči!!!

No ne!!Samé dobré zprávy!!Phil nikde,Edward všude Prostě úžasná kapitola!!Nemůžeš skončit!!!To bych nepřežila!!Tohle je totiž úžasná povídka!Rozhodně není o ničem!Ale pokud to nepůjde jinak...Ale byla by to škoda!!

opravdu pěkné

Tak toto je momentálne moja najobľúbenejšia kapitola. Vážne. Samé dobré správy.
Bells zostáva vo Forks s Charliem a nastúpila na strednú. To je proste úžasné a akoby toho nebolo málo, tak sa tu hneď objavil Edward! Bože, Vil, ja ťa milujem. A ešte nám Bells aj odviezol domov... A tá Nicol teda nemala chybu. Baba jedna zvedavá, ale nemám je to za zle. Bells potrebuje trocha z normálnej matky a som si úplne istá, že práve to jej Nicol poskytne. No a to skoro najlepšie na koniec. Nie, ja viem, že by to malo byť úplne najlepšie, ale Edward je u mňa hlavná priorita, takže... Phil je v prdeli! Bože, konečne! Na toto som čakala, odkedy som si prečítala tvoju jednorázovku, zlato. Tak mu treba parchantovi zasranému. A že mám dnes bojovú náladu, tak vrele dúfam, že už sa neobjaví. Teda aspoň nie živý.

Taky jsem uvažovala nad tím, že by s Philovým zmizením mohl mít Edward něco společného... Ale zase na druhou stranu.. Proč by s tím měl něco společného, když chce po Belle, aby to někomu řekla? Nevím. Moc mě zajímá, jak to všechno bude a jsem ráda, že se Edward konečně objevil. Doufám, že pro Bellu teď nastanou časy, kdy nebude muset myslet na Phila, a že se nebude muset vrátit za její matkou.

pekne

Nádherná kapitolka

Úžasné jako vždy! Paráda :)

Že by se přece jen vyboural?!

DOufam že za Phila může Edward, nebo nějaká šťastná náhoda. Ale ulevilo se mi...Rychle Krychle další kapču

Doufám, že Bella zůstane a dají se s EdWardem dohromady. Piš dál, prosím.

AA bože konečně Edward Jen tak dál je to bomba

úžasná kapitola dúfam, že Phil ostane dlho nezvestný teším sa na ďalšiu kapitolu a Edwarda s Bellou

Přidat komentář:

Nick:

Text: