Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budeš prosit - 35. kapitola

26.10.2012 (21:00) • Machy • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 2300×

35. kapitola

Po měsíci prázdnin:

Už uběhla dlouhá doba od mého rozchodu s Edwardem. Od našeho rozhovoru na školním parkovišti, kdy nám diváka dělal Jake, jsem s ním nemluvila. On se snažil, ale já to odmítala, i když mi chyběl. S Cullenovými jsem se moc nesetkávala. Do konce školního roku jsem je ještě potkávala ve škole, ale nijak zvlášť jsem se s nimi nedružila. Jen občas nešlo odolat a s Emmettem jsme prohodili nějaký vtip, i přestože na to nebyla nálada. S Alice jsem jednou byla nakupovat a hodně jsme si posílaly textovky a emaily, ale osobně jsme se nesetkávaly. Můj jediný kontakt s Jasperem a Rosalie byl pozdrav, když jsem je potkala. Chovám k nim takovou úctu, že bych se cítila hrozně, kdybych je alespoň slušně nepozdravila. Esme jsem jednou potkala, když jsem byla nakoupit, a bylo vidět, že je jí moc líto, že už mě nemá možnost vidět se svým synem. Ona je jedním z nejsrdečnějších lidí, co jsem měla tu čest poznat. Mockrát jsem se s ní nesetkala, ale i z toho mála jsem poznala, jak moc žije pro svou rodinu a dobro. Carlislea jsem potkala jen jednou a úplnou náhodou. Viděli jsme se v nemocnici. Bál se, jestli se mi něco nestalo, vzhledem k mé nešikovnosti, ale naštěstí nestalo. Šla jsem pouze ke svému gynekologovi, který mi předepsal antikoncepci. Ano, antikoncepci. Rozhodla jsem se, že v tomhle ohledu se trochu porozhlédnu. Měla jsem spoustu času k přemýšlení a využila jsem ho. Hodně jsem se změnila a plno věcí si už v hlavě srovnala. Došlo mi, že je možná dobře, že jsme se s Edwardem rozešli. Jsem asi ještě moc mladá na to, abych se vázala, a měla bych si ještě trochu užít svoji svobodu. Mladá přece nebudu navždy. Rozhodla jsem se, že se začnu trošku víc bavit. Doteď jsem byla pořád jen ve Forks. Začnu si tedy teď víc užívat, a to i v oblasti sexu. Chci poznat něco z tohohle směru. Vlastně jsem ještě nic moc nezažila. Nechci tím říct, že teď budu mít každou noc jiného. Prostě jen při nějaké příležitosti, když se mi ta možnost nabídne a bude se mi líbit, využiju ji. Dokazuje to i poslední měsíc. Byl to první měsíc prázdnin, takže jsem se navíc nemusela zabývat školou. Po týdnu jsem odjela k mamce na Floridu. Chtěla jsem ji vidět a taky trochu poznat Jacksonville – místo, kde ona žije. Navíc mi už trochu chyběla. Mamka ale dost koukala, protože mě takhle nezná. Zpočátku docela vyváděla, když jsem se domů vracela po čtvrté ráno a vstávala po obědě. Většinou jsem chodila po klubech a barech, protože tu byl skutečně velký výběr. Po pár dnech jsem ale poznala jednu holku z okolí. Bylo jí kolem dvaceti. Jmenovala se Megan a zjistila jsem, že je vážně super. Taky obrážela hodně párty, takže se z nás stala ideální dvojka. Musím se přiznat, že byly dny, kdy jsem každý večer spala s jiným klukem. Jo, možná je to špatný, ale co? Když už, tak už. Mamka byla z těch mých pozdních návratů úplně mimo. Dokonce mi volal i Charlie, aby mi domluvil a zeptal se, co to tady vyvádím. Navíc jsem si i kompletně vyměnila šatník. Začala jsem nosit oblečení, ve kterém jsem sexy, ale rozhodně ne vulgární. Navíc jsem si i pořídila spoustu doplňků. Pořídila jsem si nová líčidla, takže jsem se začala i jinak malovat. Prostě jsem se od základu změnila. Vlastně je to tak už podruhé v tomhle roce. Naposledy jsem byla v Paříži, kde jsem se proměnila. Tenkrát to ale nebyla tak velká proměna. Teď jsem ze sebe udělala někoho vzhledově odlišného a i chováním jsem se dost změnila. Prostě věta: „Žij naplno,“ se stala mým mottem. Nevím, jestli mám ten měsíc považovat za úspěšný či nikoli, každopádně jsem spokojená, takže nejspíš svůj účel splnil. Rozhodně s tím nemíním přestat a budu si dál užívat života.

Dnes je prvního srpna a já se před chvílí vrátila zpátky do Forks. Jsem zpět ve svém pokoji a vybaluji si. Já a Megan jsme se staly skvělými kamarádkami a dohodly jsme se, že mě přijede určitě navštívit, abychom si mohly zase někam vyrazit. Opravdu se na to těším. Je neuvěřitelné, jak ten měsíc prázdnin utekl a už mi zbývá jen jeden. Rozhodně si ten měsíc užiji, protože mě čeká maturitní ročník, a i když plánuji pařit i ve školním roce, tolik zábavy asi nebude.

Charlie mě vyzvedával na letišti a pak ještě musel do práce. Teď je asi hodina po poledni a Charlie se má vrátit až kolem šesté, musím tedy vymyslet, jak se do té doby zabavím. Začala jsem tím, že jsem narvala pračku prádlem a zapnula ji. Můj táta totiž asi nerad pere, takže to musím udělat za něj. Nechtělo se mi dnes vařit večeři, takže jsem se už asi kolem třetí převlékla do černých šatů s jedním širším ramínkem a vyrazila do města. Řekla jsem si, že se zastavím v jediné restauraci, která se ve městě nachází. Tedy nevím, jestli se tomu dá říkat restaurace, je to něco mezi restaurací, hospodou a bistrem. Každopádně bych si tam mohla dát něco k jídlu a pak něco vzít i tátovi domů k večeři.

Vešla jsem dovnitř a rozhlížela se, kam bych si mohla sednout. U jednoho stolu seděla partička kluků nejspíš od nás ze školy, nevím, nejsou nic moc, takže se nedivím, že si je nepamatuji, oni se za mnou ale samozřejmě hned otočili. U dalšího stolu seděli dva muži, kteří mají nejspíš pauzu na jídlo. Pak tu byla žena se svou malou dcerkou, která momentálně trvala na tom, že si dá místo jídla zmrzlinu. Přešla jsem pohledem pár volných stolů a všimla si, že u jednoho stolu sedí ředitel naší školy spolu s nějakým mužem, který ke mně seděl zády, takže jsem mu neviděla do obličeje. Zezadu ale vypadal opravdu dobře. Rozhodla jsem se, že si sednu na jednu ze stoliček k pultu.

„Dobrý den, pane řediteli,“ pozdravila jsem, když jsem kolem něj procházela.

„Á, slečna Swanová, užíváte si prázdniny?“ zeptal se a tím mě zastavil.

„Ano, vlastně jsem se před chvílí vrátila z Jacksonvillu, byla jsem navštívit matku,“ sdělila jsem mu.

„Tam musí být krásně. No, dovolte, abych vám představil novou posilu našeho pedagogického sboru. Toto je James Bloom, náš nový profesor tělesné výchovy,“ představil mi ho.

Tak to jsem nečekala. Nikdy by mě nenapadlo, že tu bude sedět s novým profesorem, který je navíc fešák. Kdyby to nebyl učitel, už bych ho začala svádět, protože je pěkně urostlý. Navíc je starší než já, takže bych si určitě užila víc než s nějakým středoškolským uchem, které se umí jen vytahovat a pak je to nuda.

„A tohle je slečna Isabella Swanová, maturitní ročník,“ pověděl o mně.

„Aha, rád poznávám své budoucí studenty,“ řekl a usmál se.

„No, já vás už nebudu rušit, přeji dobrou chuť,“ řekla jsem a šla si sednout na barovou stoličku k pultu.

Když jsem dosedla, provokativně jsem se ohlédla a usmála se na toho nového profesora, protože jsem věděla, že se na mě kouká. Samozřejmě jsem nezapomněla ani na oční kontakt. No co? Nemůžu se s ním vyspat, ale to mi ve flirtování nebrání.

„Ahoj, Beth,“ pozdravila jsem místní servírku, která tu pracovala už v době, kdy jsem tátu jako malá navštěvovala.

„Ahoj, Bello, ráda tě vidím. Už dlouho jsi tu nebyla,“ řekla a zářivě se na mě usmála.

„Jo, já vím. Byla jsem mimo Forks a ve školním roce není moc čas,“ omluvila jsem se.

„To chápu. Tak co si dáš?“ zeptala se.

„Třeba kuřecí salát a k tomu minerálku. A abych nezapomněla, vzala bych si ještě něco domů tátovi na večeři,“ oznámila jsem jí.

„Dobře, hned to bude.“

Když jsem přišla domů, rozhodla jsem se, že dnes nikam nepůjdu a radši se pořádně vyspím. Pořád mi v hlavě běhal ten tělocvikář. Byla jsem ráda, že jsme se zbavili toho původního, protože mě pořád terorizoval, ale na druhou stranu mi bylo líto, že zrovna tenhle musí být učitel, protože si myslím, že s ním bych se dokázala nějak zabavit a uvolnit se.

Další den jsem si řekla, že bych mohla zkusit štěstí, protože trocha flirtu neublíží, jen pobaví. Oblékla jsem si černou sukni a červený top za krk a vyrazila na něco dobrého.

Autor: Machy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Budeš prosit - 35. kapitola: