Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budoucnost - 1.Kapitola


Budoucnost - 1.Kapitola1. Kapitolka + prolog o hádejte? xD snad se bude líbit

Prolog

Ahoj, jmenuji se Šárka je mi 17 let a bydlím v městě Victoria. Přistěhovala jsem se nedávno. Chodím na uměleckou střední a vyučuji se v oboru zpívání dokonce i umím trochu malovat a ani v tanci nejsem špatná. Po 14 dnech jsem si konečně zvikla na tu
popularitu a ruch kolem mě. Ale teď se všechno míhá kolem rodiny McCaetneyjů.Jak vlastně vypadám? Jsem docela vysoká a štíhlá holka. Mám dlouhé vlasy které ráda nosím do copu, ale hodlám se nechat ostříhat.Mám čokoládovou pleť a ráda nosím džíny , tričko a mikinu s kapsami a kapucou. Ale doma nosím nejrači sportovní oblečení.Věnuji se zpěvu ož od malička, ale že bych nějak extra zpívala to se říct nedá, ale pár písniček jsem
složila a ráda jsi je zpívám pro sebe. Docela mi jde i tanec. Na počítače jsem skoro expetr, ale někdy si opravdu nevím rady na to jsou chytří rodiče že přídou že máme modul vypojený z elektriky. (smích)

1.Kapitola


Vyšla jsem ze svého pokoje a hodila na sebe tašku,
vyšla z doma a pečlivě zamkla. Sem totiž v
podnájmu a moje ŠÉFKA (tak jí říkáme) pak vždy
děsně nadává. Věnovala jsem se pak dál mím
knoflíkům na bundě vždy mi dlouho trvá než je pozapínám. Koukla jsem na mobil a vypla jsi tony
aby náhodou veš kole nezvonil. Musím si koupit auto. Rozobolely mě nohy. Už jsem stála u školy je
březen a na to že má být „Jaro" je pořád sníh.
Vyšla jsem na parkoviště a samozřajmě si kluci neodpustili si hodit pár koulí takže mi jedna přistála přímo na tváři. Ohlídla jsem se kdo to byl samozřejmně se na mě smál Chris. Vysoký modrooký blonďák s tmavší pletí jako já. Jen jsem se na něj obořila nadávkou a chtěla pokračovat dál, ale to jsem si nemohla nechat ujít tu šanci a čapla jsem sníh uplácala kuličku a hodilo ho nad ní. „Haha. Netrefila" zasmál se mi ale to nevěděl že stál pod stromem a zavalila ho lavina sněhu. Popadl mě štěkaví smích. Ten kdo mě vyděl si musel myslet něco ve smyslu. Jak se může posmívat cizímu neštěstí? Pokračovala jsem dál v cestě a vyšla do velké budovy - do školy okamžitě ke mně přibehla moje nejlepší kámoška Daniela a jako obvykle jsme se obejmuli „Ahoj Šári, páni nemáš horečku jsi nějaká horká." „Ahoj Deni, je mi nějk zvláště, ale to bude v pohodě" mrkla jsem na ní. Zamířili jsme jako obyvkle do tanečního sálu. Ale něco mě překvalipo. Byl tam i Chris. „ Prej ho přeřadili má stejný hodiny jako mi. To bude zábava" odfrkla si Daniela. „ Tak jdeme ne?" Rozezněla jse písnička od Chrise Browna - Run it! A okamžitě jsme začli z Danielou tancovat. Dnes mi to šlo perfektně. Byla jsem úplně překvapená že jsem byla bez únavy.„Ty jo si válela!" Poznamenal Chris uznale. „Někdo to umět musí no" ušklíbla jsem se na něj. „ Pojď Deni, půjdeme na zpěv" Potila jsem se a strašně ležela jsem doma v posteli. Teploměr mi ukazoval 42 stupnů, ale i tak mi bylo celkem v pohodě. Začla jsem se klepat a úplně ve mně vybuchovali emoce. Naštestí jsem se docela rychle uklidnila tak jsem se chtěla zabavit než usnu. Přečetla jsem ani né 2 stránky knížky a už jsem spala.

Tma. Tma. Tma
Nademnou jse oběvilo slunce a přede mnou stál jakýsi velký vlk. Ne vlkodlak. Byl mi hodně povědomí těma svéma očima měl je takové do modra a strst byla taková nažloutlá. Chtěla jsem promluvit, ale najednou u lesa stál nějaký člověk. Krátké vlasy, červené oči a něco mo po puse stékalo.


„Crrrrr" Probudila jsem se z leknutím. Bylo mi ohodně lépe a tak jsem usoudila že půjdu do školy. Teplota klesla na 40 stupňů což u mě bylo asi normální nejméně jsem totiž měla 39. Už jsem chtěla vyjít z baráku, ale ozval se můj mobil. Byl to Chrisův otec.




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Budoucnost - 1.Kapitola:

 1
1. K*
30.06.2012 [20:08]

Mně se to teda osobně vůbec nelíbí... Všichni píšou, jak je to zajímavé a husté, ale mě osobně to vůbec nezaujalo... Co ty chyby? To je nevidíš? Ani jsem neměla chuť číst druhý díl, protože je to uspěchané a celkově se to špatně šte. Zkus to víc rozepisovat a ne tak rychle skákat od jednoho ke druhému!!! Vždyť ona vyšla z domu a o nějakých dvacet řádků níž už jela domů s tím, jak je jí strašně špatně. To jí nebylo špatně ráno?

Měla jsem 42 stupňů, ale byla jsem docela v pohodě? A pak najednou už se zase klepe... Co to je?

Chápu, že je to asi těžký, číst si takovou kritiku, ale jestli chceš psát dál, tak by si se měla asi trochu zlepšit a kritika ti k tomu jenom pomůže. Neuraž se a zkus nějaké mé rady použít v další kapitole, protože se to opravdu špatně čte.

Omlouvám se za kritiku, ale musíš pochopit, že když už sem něco přidáš, tak musíš počítat i s nějakými zápornými názory. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!