Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Byl to zázrak najít ji! Prolog + 1. kapitola

Esmesprej

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Byl to zázrak najít ji! Prolog + 1. kapitola Tak moje nová a hlavně první povídka. Bella není upír a žije pouze se svým psem Flafym. Jednoho dne, když se vrací domů, najde za dveřmi nečekané překvapení. Jakmile se rozhodne, že si ho nechá, změní jí to od základu život. Cullenovi nebudou dlouho v pozadí. Co když ale Bella není člověk? Vaše Teerkaa98.

02.10.2010 (19:30) • Teerkaa98 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1521×

Bella:

Jmenuji se Isabella Swanová, ale raději Bella. Je mi 17 let. Oba rodiče už mám mrtvé. Byli bohatí a vše jsem zdědila. Měla jsem sestru Enaj (přezdívka) a bratra Cela (opět přezdívka), ale ti jsou mrtví nebo v zajetí. Ach mně se po nich tak stýská. A tak žiju ve své vile pouze se svým psem Flafym. Vilu mám u pláže a největší v ulici. Celá vila má většinou bílé stěny - občas jsou krémové. Doplňky mám převážně do černa. Měla tajnou místnost, kterou jsem tam dostavěla sama a kam jsem měla přístup jenom já. Bylo tam moje největší tajemství. Každé ráno chodím běhat. Běhám po pláži i se svým Flafym. Už jsme byli před dveřmi a já odemykala. Flafy vběhl dovnitř a začal strašně štěkat. Moc jsem se lekla, protože Flafy neštěká skoro na nic.

„Neštěkej!“ napomenula jsem ho naštvaně.

Nic. Nepřestával. Už mě to štvalo a tak jsem prudce rozrazila dveře a chystala se na Flafyho začít křičet. V tom ale se mi zatajil dech. U dveří byla kolíbka a v ní leželo dítě, přesněji holčička. Musela jsem si připomínat, že mám dýchat. Tak pět minut jsem stála a němě zírala na to dítě. Musela jsem vypadat legračně, ale mně do smíchu nebylo. Naštěstí Flafy už neštěkal. Pomalu a tiše jsem zavřela dveře, abych tu holčičku nevzbudila. U její hlavičky ležel dopis. Vzala jsem ho a začala číst:

Milá Bello,

asi jsi překvapená tím, co jsi našla za dveřmi. Moc se Ti omlouvám za ni a za to tykání. Prosím! Postarej se o moji dceru. Kdybych tam byla, prosila bych na kolenou, kdyby to bylo nutné. Divíš se, proč jsem si vybrala tebe? Asi jo, co? Možná se divíš, jak jsem se dostala do tvého domu. Ale hezky všechno popořadě. O upírech asi něco víš, že? Tak to přeskočíme a řeknu ti to narovinu, jsem upír. Seznámila jsem se s upírem, když jsem byla ještě člověk a ten mi vykládal, jak moc mě miluje a jiný sladký řečičky. Uvěřila jsem mu, bohužel. Vzali jsme se a já jsem pár dní na to otěhotněla. Těhotenství bylo hrozný. Dítě rostlo extrémně rychle a bylo dvakrát silnější než já. Kopalo, lámalo kosti a nakonec přišel porod. To bylo děsivý! Moc si toho nepamatuju, ale když jsem ji poprvé uviděla, byl to nejúžasnější okamžik. Upíři si toho ze svého lidského života pamatují málo, a když už něco, tak jsou vzpomínky jakoby zahalené černým pláštěm. Tenhle moment si pamatuju jasně. Ale týden po mé proměně se mě můj manžel pokusil zabít. Vzala jsem dceru a utekla. Hledala jsem někoho, kdo se o moje dítě postará. Hledala jsem někoho, kdo souvisí s nadpřirozenem. A najednou narazím na tebe. Byla jsi pro mě jako voda pro ztraceného v poušti, jako krev pro žíznivého upíra. Díky mé schopnosti procházet zdí a věcmi jsem procházela domy a hledala něco, co by mi ukázalo cíl mé cesty. A pak jsem našla tvou tajnou místnost a mé mrtvé srdce začala znovu bít. Okamžitě jsem poznala, co jsi, i když do nedávna jsem myslela, že lidi jako ty neexistují. Můj manžel mě stále hledá a stále mě chce zabít a utíkat s dítětem je těžké. A nechci, aby moje dcera vyrůstala ve strachu a na útěku. A teď jsi slyšela můj příběh a doufám, že ses rozhodla si moji dceru nechat. A pokud si ji necháš, pojmenuj ji tak jak chceš, ale kdyby se ti chtělo, dej jí jméno po mně, Jessica.

P.S. : Na krku má medailonek, ten jí předej, až jí bude přesně patnáct let. Řekni, že to má od mámy (když se zeptá, tak od tebe).

Jessica

Koukala jsem na ten dopis a nic jsem nechápala. No a pak jsem si ho přečetla ještě tak desetkrát a nakonec jsem ho pochopila. Podívala jsem se na to malý stvoření a hned mi bylo jasný, že pije krev a možná jí i jídlo. Koukla jsem jí na krk a viděla jsem ten medailonek. Byl celý ze zlata a na vrchu byl diamant. Opatrně jsem ho sundala a otevřela. Byl v něm věta: Es pour me plus quo mon existence a ta znamenala:                                                                                                                                                                                                                               „Jsi pro mě víc než můj život,“ přečetla jsem nahlas.

Flafy radostně zaštěkal. Musela jsem se pousmát.

„Tak co, chceš mít dítě v domě?“ zeptala jsem se ze srandy.

Souhlasně přikývl. Medailonek jsem položila na stolek a vzala kolíbku. Donesla jsem ji do mého pokoje a hned mi došlo, že nemám věci pro Jessicu. A tak jsem na sebe rychle hodila džíny a tričko. Normálně bych měla šaty, ale teď nastávala zima. No sníh nepadal, ale většinu času bylo pod mrakem. Ještě jsem vzala mikinu a vyrazila jsem. Zatím jsem nesla Jessicu v kolíbce, ale moje první zastávka bude někde, kde prodávají kočárky. Vzala jsem klíčky od auta a vyjela. Jela do místního nákupního střediska. Vešla jsem dovnitř a zamířila do nejbližší prodejny s dětským vybavením. Koupila jsem snad vše. Postýlku, přebalovací pult, dudlík, kočárek, atd. Vše jsem nanosila do auta a při ukládání kolíbky jsem si všimla lahvičky zastrčené v postraní kapse. Byla v ní červená tekutina. Hned mi bylo jasné, že je to krev. Uf, aspoň o jednu starost méně. Nevím, kde bych teď hledala krev. Najednou Jessica otevřela oči a mně se zrychlilo srdce. Její oči byly blankytně modré. To bylo úžasné! Takové jsem ještě neviděla já, natož pak normální lidi. Usmála se na mě a při tom ukázala zoubky. Špičáky měla o trochu špičatější než normální děti. Na hlavě se jí kudrnatěly krátké lokýnky blonďatých vlasů. Uložila jsem ji do sedačky a nastartovala motor. Vedle mě parkovalo auto a já se podívala na řidiče. Měl nádherné zlaté oči, bronzové vlasy a mramorově bledou kůži. Vedle něj seděla dívka. Asi jeho sestra. Měla taky tak nepřirozeně bledou kůži. Otočila se na mě a opět měla taky zlaté oči, ale mně se nejvíc líbily její vlasy. Měla je černé jako uhel a rozčepýřené do všech stran. Moc jí to slušelo. Oba dva se na mě dívali a já najednou cítila, jak rudnu a tak jsem raději otočila hlavu zpátky k čelnímu sklu.

 

Tak co, má cenu pokračovat? A kdyby ano, tak Enaj a Cela se v příběhu budou ještě vyskytovat. Všichni je musíte znát. Dokážete uhodnout, jaká jsou skutečná jména?

Autor: Teerkaa98 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Byl to zázrak najít ji! Prolog + 1. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře