Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bylo nebylo... ?! 1. Isabella Marie Anastázie Swanová - da Vindomezová ? ne Sebastian Swan !

V jídelně

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Isabella se stěhuje do Londýna za otcem, když jí život zkomplikuje mladý muž - Richard... Logika nikdy nerozhoduje o tom, co je možné a co ne. (Murphyho zákon)

20.11.2009 (13:00) • Karcza • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1788×

 

 

Léta Páně 1785-1790 Londýn, Anglie

 

BELLA

 

Otci se můj nápad zpočátku nelíbil, ale nakonec jeho dobrodružná povaha zvítězila a šel do mého plánu na plný úvazek. Také se za mě hodně přemluvila Zelda a na tu otec dal. Děkovala jsem jí do aleluja, ale ona byla šťastná, když jsem byla šťastná já.

Do Londýna jsem přijela převlečená za chlapce, odteď jsem už nebyla Isabella da Vindomezová, ale Sebastian Swan, příbuzným jsme řekli, že budu nějaký čas na internátní škole pro dívky.  (ale fuj)

Londýn byl pošmourné město, kde tři čtvrtě roku pršelo, nebo bylo zataženo, když nastalo ale léto tak to stálo za . Náš Londýnský dům byl obrovský, dostala jsem k dispozici veliký pokoj, ke kterému patřila i šatna. Zeldě se v Londýně moc nelíbilo, chyběla jí zeleň venkova a přátelé z Nohantnu a hlavně její rodina. Bylo mi jí líto, ale pro všechnu svoji radost jsem na ostatní moc nemyslela.

Vystupovala jsem jako svěřenec mého otce a tak se dostala všude kam on. Jediným jeho požadavkem bylo, že se nikdy nikdo nedozví, že jeho dcera se někde toulá v převlečení za chlapce. Otec by měl z toho velké nepříjemnosti a to jsem nechtěla.

Zpočátku kolovaly drby, že jsem nemanželský syn, po čase vše ustalo a já se mohla věnovat studiu, jak jsem si vždy přála.

Chodila jsem na přednášky převlečená za Sebastiana a psala si poznámky, občas jsem odpověděla správně na nějakou otázku a ze všech sil jsem se snažila na sebe nepoutat moc pozornost. Po pár marných pokusech se mnou komunikovat nebo navázat nějaký vztah to mí kolegové vzdali a přestali si mě všímat. Mě to ale takhle vyhovovalo. Byla jsem pro ně tichý šprt, který se straní ostatním.

Nikdo nevěděl, že pod mužským oděvem je dívka, která začínala mít problémy schovávat před ostatními své vnady, volné košile zakryly dívčí postavu a saka širší v ramenou rostoucí poprsí, bohužel s výškou se nic dělat nedalo, teda aspoň  zezačátku, pak jsem samozřejmě ještě vyrostla, vlasy věčně stočené na temeni hlavy pod parukou a kloboukem.

Otce zpočátku trápilo, že mi bere dětství, i když jsem ho stále přesvědčovala, že je to nejlepší věc, která mě kdy potkala, nakonec mu začala vyhovovat moje pomoc, ale malý červík pochybností hlodal dál.

Před ostatními jsme tvrdili, že mi je 14. Za pár let jsem splynula s okolím natolik, že nikomu vůbec nepřišlo divné, že se s nikým nebavím, myslím si, že si ani nikdo nevšiml, že jsem s nimi v jedné místonosti…

Jednou vše bylo málem prozrazeno. Na návštěvu přijel otcův bratr Jhonathan. Spatřil mě v mužských šatech a myslel si, že jsem nemanželský syn, jako každý. Otec mu dlouho vysvětloval, že jsem jeho svěřenec.

Poprvé jsem viděla strýce opilého. Běhal po domě, řval na otce a tvrdil něco v tom smyslu, že mu sebral jeho majetek. Říkal, že otec ke svému majetku přišel jeho pomocí a pak se k němu otočil zády…

Pak mě dal facku až mi z hlavy spadla paruka a mé dlouhé vlasy se mi rozprostřely okolo hlavy.

„Isabello ?“ Vydechl a pak udělal pár kroků dozadu a upadl ze schodů. Ten pád mu způsobil trvalé následky, měl polámané kosti v těle. A skončil na vozíčku. Nikomu nic neřekl, buď si nic nepamatoval, nebo mě kryl ať to bylo jakkoliv, nikdy se to nejspíš nedozvím…

Otec, byl od té doby nervózní a já se bála, že se stane něco co se mi nebude vůbec líbit.

o pět let později

Nemohla jsem uvěřit, že už je to pět let co jsem v Londýně, do Nohantnu jsme jezdili párkrát do roka na obhlídku. Nikdo, kromě nejspolehlivějšího služebnictva nevěděl, že v Londýně vystupuji jako chlapec. Bylo mi skoro sedmnáct a tenhle rok měl být zlomový. Byl květen a já měla konečně promovat, po mé promoci měla šaráda se Sebastianem skončit. Snažila jsem se otce poprosit ještě o pár let studia a tím pádem i volnosti, ale tentokrát byl neoblomný…

 

„Isabello, “ říkal a nasadil přísný tón, to nevěstilo nic dobrého, co jsem asi provedla, vůbec nic mě nenapadlo. „Je na čase, se stát zase Isabellou da Vindomezovou a přestat být Sebastianem Swanem. Máš už věk na to, abys pomýšlela na založení rodiny, moc lidí se mě už ptá, kdy konečně přivezu svou dceru do Londýna. Každým rokem je těžší a těžší odkládat tvůj příjezd. Začneš chodit na plesy a plnit svou úlohu dcery lorda, dnes nechápu jak jsem mohl přistoupit na ten šílený plán se Sebastianem…“

„Ale tati já jsem takhle šťastná. Já nechci být žádná bezduchá, nafintěná panenka, kterou bude každý pomlouvat…“ Mluvila jsem potichu, věděla jsem, že jednou tenhle den nastane a já budu nucena se podřídit společnosti, věděla jsem, že se ten den velice blíží, akorát jsem si nechtěla přiznat pravdu.

„Ne! Od června se budeš chovat tak jak se sluší a patří tvému postavení, Sebastian Swan navždy odjede ze země a nikdo o něm už nikdy neuslyší, při tvé výchově jsem byl příliš mírný, měla jsi spousty volného času, nikdy jsem tě do ničeho nenutil,… chápej mou situaci je mi 55 za pár let už tady nebudu, jsem vdovec mám jedinou dceru, která se vydává za chlapce,… takhle to dál nejde Bello, chápej mé postavení. Můj titul, majetek, musí někdo zdědit a já musím vědět, že přijde do správných rukou, přece nemůže celý můj majetek dostat strýc Jhonathan můj mladší bratr, který mě nesnáší, nemám jistotu, že se o tebe někdo postará,…

Nechceš přece skončit mezi nižší šlechtou, nebo parazitovat na příbuzných bez vlastní střechy nad hlavou.“  Na konci se mu zlomil hlas, byla to nejdelší řeč, kterou kdy pronesl bez přerušení, když nepočítám jeho přednášky o biochemii.

Nemohla jsem nic namítat, v tuto chvíli jsem byla na otce naštvaná a nenáviděla jsem co mi chce udělat, ale ve skrytu duše jsem s ním musela souhlasit. Vždycky chtěl pro mě to nejlepší a já na 'ulici', kvůli svojí hlouposti být nechtěla za těch 16 let, jsem si na naší životní úroveň a postavení natolik zvykla, že jsem si nebyla jistá, jestli by jsem byla ochotná se jich dobrovolně vzdát. Nikdo ani nemůže vědět, že mám diplom z akademie Point Blanc, nikdo přece nechce ženu, která by byla chytřejší než manžel a otci by to způsobilo nemalé problémy ! Bylo to dilema, ale jaké jsem měla vyhlídky ? Buď se podřídit nebo utéct a na to jsem byla moc velký zbabělec a otci by to jistě zlomilo srdce…

Chopila jsem se svého úkolu se ctí, také to bylo to jediné co mi zbylo. Dny do promoce utíkaly světelnou rychlostí, ač jsem se utěšovala, že mám ještě spoustu času, tak to nebylo! Než jsem se nadála, tak jsem dostala diplom a tím skončil život Sebastiana Swana, na scénu se vrátila Isabella da Vindomezová. S otcem jsme nafingovali můj příjezd 10.června, pár dní po tom co Sebastian odešel na cestu do Evropy.

Těžko jsem se loučila s převlekem, který mi poskytl možnost studia, paruku, klobouk a pánský oblek jsem s těžkým srdcem zamkla do truhly, kterou jsem uložila na dno šatníku. Odteď jsem zase začala nosit šaty s volánky a nabíranou sukní, korzetového stylu. Bylo to příšerné otec mi dal plno peněz, abych si doplnila šatník o nové šaty, slunečníky, šperky a jiné věci, které potřebuje každá mladá dáma. (fuuj)

Tyto výlety jsem podnikala s mojí novou komornou, která nahradila Zeldu, Kathleen byla unešená, bez ní bych těžko přežila hodiny vybírání drahých látek a dlouhé minuty při braní mír u švadleny, či výběr správného náhrdelníku ke slavnostním šatům na můj debut.


 

Autor: Karcza (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bylo nebylo... ?! 1. Isabella Marie Anastázie Swanová - da Vindomezová ? ne Sebastian Swan !:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře