Zkušenost je věc, kterou získáš až potom, cos ji potřeboval. (Murphyho zákon)
29.11.2009 (15:30) • Karcza • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1899×
Léta Páně 1820 Volterra, Itálie
Uběhla nějaká doba než jsem se vzpamatovala natolik, že jsem dokázala znova vnímat (27 let achjo). Každých čtrnáct dní, přišel do “mého“ pokoje někdo z gardy a přinesl mi zvířecí krev. Takhle jsem přežívala nějakou dobu- hodně dlouhou dobu. Přestala jsem vnímat jen jsem seděla a utápěla se ve svém smutku, ještě chvíli a obrostu mechem…
V hlavě jsem se snažila vybavit si všechny rozhovory, které jsem s Richardem vedla. NIC. PRÁZDNO. Z lidského života jsem si pamatovala velice málo, byly to většinou jen takové rozmazané šmouhy.
Odhodlala jsem a vylezla z pokoje, byla jsem trochu strnulá, jak jsem se pár let moc nehýbala. Šla jsem za Demetrim a nechala se jím odvést do Richardovi cely. Byl docela v šoku, že mě vidí, byla jsem trochu od prachu, zanedbaná, ale mě to bylo šumafuk. Cela byla prázdná jeho pach se jen slabě vznášel ve vzduchu a nebyla jsem si vůbec jistá, jestli se mi to jen nezdálo. Na zdi byl vzkaz.
Vzkaz pro mě: Bello - MUSÍŠ ŽÍT DÁL R.
Kdybych mohla brečet, tekly by mi slzy proudem, zhroutila jsem se na podlahu, pak jsem ale zvedla hlavu a zašeptala do ticha. „Neboj budu !“ zapřísáhla jsem samu sebe.
Odešla jsem za Arem a řekla mu, že odcházím, nejdřív se mě lekl co se to objevilo za zjev. Můj odchod vzal s klidem popřál mi štěstí. Což byla ironie, protože mé štěstí mi vzal a roztrhal na kusy.
Oblékla jsem si na sebe mužské oblečení změnila svoji podobu na Sebastiana a aniž by mne někdo spatřil jsem opustila Volterru.
„Už jdu Carlisle…“ Zachumlala jsem se více do černého pláště a vstoupila do života, který právě začal… „Musíš žít dál !“ – Neboj se Richarde budu… Sbohem má lásko snad se ještě někdy setkáme, rezervuj mi postel v pekle! Hystericky jsem se zasmála a naposledy se podívala na vzdalující se hrad, kde jsem promarnila tolik let života. Vydala jsem se na cestu, cestu domů…
Kousek z druhého dílu...
EDWARD
Dnešní odpoledne bylo velice zajímavé, poznali jsme nového upíra Sebastiana, byl velice přitažlivý, asi tak jako každý upír. Měl v sobě něco takového, nevím jak to pojmenovat… Štvalo mě, že jsem sice nic neslyšel, ale co se dá dělat, budeme mu muset věřit. Nechápal jsem jak mohl jít dobrovolně nakupovat s mojí drahou sestrou. A co bylo nejhorší já chtěl jet s nimi, strašně mě přitahoval chtěl jsem o něm vědět co nejvíc. Pane bože uvědomil jsem si svoje myšlenky… doufám, že nejsem gay, když ale Tanya a o statní… nikdy mě žádná tolik nezajímala tak jako on.
Autor: Karcza (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bylo nebylo... ?! 10. Musíš žít dál:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!