Nový domov, nový život, tak to cítí i Bella. Zčne se řídit heslem "změna je život", srovná si priority a začne kamarádit s Edem. Do dokonaloti to má ale daleko. Pak je tu ale ještě hrozba?! Od neznáme upíra o kterém se nic neví...
16.01.2010 (14:15) • Karcza • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1944×
kapitola osmá :Kamarádi
BELLA
„Tak to jdeme občíhnout ne?“ Snažila jsem si rychle pročistit myšlenky cože jsem to před chvílí málem udělala? Ne to se nesmí stát… „Schválně kdo bude první vevnitř.“ Ještě než jsem to dořekla, jsem se rozběhla. Za chvíli mě sice Edward předhonil, ale Emm už nestačil mít jinou poznámku…
„Ach můj bože…“ To bylo to jediné co jsem ze sebe dokázala vypravit. V myšlenkách jsem se vrátila o mnoho let zpátky… Do své minulosti, kdy jsem byla ještě člověk… To sídlo bylo obrovské.. kam se hrabal ten baráček před tím… Měl čtyři křídla, aby se v noci nemuseli navzájem vyrušovat. Samozřejmě, že jsem dostala to s Edwardem… My dva jsme byli jediní singl... No i když člověk nikdy neví…
Můj pokoj, ne to je špatné vyjádření, moje obytné prostory byly fascinující, do mého nového pokoje by se vešel celý můj předchozí byteček... Velkému pokoji vévodila obrovská postel na stropě byla plazma a hned naproti vchodovým dveřím byly dveře a tam jsem měla šatnu… Zařízenou. Nepamatovala jsem si, že bych něco z těhhle kreací kdy v životě vlastnila… „Alice!“ zašeptala jsem.
„Chtěla jsi něco Bell?“ zeptala se s milým úsměvem Alice… Zajímalo by mě, kde se tady tak rychle vzala, je to PROSTĚ Alice…
„Jo já jen, že jsi si spletla svůj šatník s tím mým a nemysli si, že tě to tady nechám skladovat… Odnes to třeba do sklepa!"
„Ale Bell to je přece tvoje… Nehledě na to, že ve sklepě je kinosál. Domlouvaly jsme se, že půjdeme na nákupy… tak jsem ti pořídila něco, abys na ty nákupy mohla jít slušně oblečená a nebyla jsem si jistá co chceš tak jsem ti toho vzala víc…“ Nevině obhajovala plný šatník.
„Víš Alice to je od tebe velice laskavé, ale já NESNÁŠÍM RŮŽOVOU!!!
Ne, takhle to nejde uvědomila jsem si, co jsem měla co mám a co můžu ztratit, tahle rodina pro mě znamenala po dlouhé době mnohem víc, než jen přechodnou událost.
Rozhodla jsem se, budu na všechny milá, nechám Alici, aby se vyřádila, zapadnu, něco jako Nová Bella. Jo lehce se to řekne, ale hůř udělá… Kdo by tušil, jak těžké je spolknout svojí hrdost a být vstřícná.
„Díky Bell.“ řekla Alice a byla v trapu.
EDWARD
Palác, to jediné slovo vystihovalo náš nový dům. Esme se tentokrát vytáhla. Měl jsem takové tušení, že to bylo kvůli Belle. Tenhle “baráček“ měl velmi zajímavou minulost ne, že bych e o to nějak zajímal, ale Esme o tom přečetla co se dalo…
Tak například tu žil jeden týpek nějaký Lord či co, no a v každém křídle si vydržoval jednu milenku - což bylo pro něj praktické… Myslel si, že o tom ostatní neví… no při jeho inteligenci se není čemu divit, proto se na něj jednou jeho milenky domluvily a otrávily ho. Lord miloval orální sex, a proto jed schovaly na místo, kde by ho nikdo neočekával.
S vybalováním jsem neměl vůbec žádný problém všechno za mě udělala Alice… Teda až na moje CD, na ty mi nesmí sáhnout! Můj pokoj byl veliký, ale k čemu mi bylo tolik místa? V jednom rohu stál klavír a v druhém mega postel, ve které nikdy nikdo spát nebude, nejspíš. Neznamená to, že se nedá využít i jinak.
Nejvíce jsem se děsil dveří vedle - koupelna. Jo bylo to bezva být s Bell v jednom křídle, dali jsme tak ostatním aspoň trochu soukromí, ale taky to mělo malý nedostatek její averzi k mé osobě. Upřímně Bella mě štvala, nebyla to taková ta typická zakřiknutá puťka co si nechá všechno líbit, asi proto se mi líbila… hodně.
Šel jsem si do koupelny odnést takové ty důležité věci jako šampón nebo ručník. Narazil jsem tam na ní, měla stejný nápad.
„Mohla by ses trochu uskromnit ? Já bych si na tu poličku také něco rád položil, dík.“ Dobře přiznávám tohle nebylo zrovna zdvořilé jenže ona prostě zabrala většinu.
„Janě, promiň.“ Usmála se na mě.
Cože? Cože jen tak bez násilí ni vyhověla. Ne, že by mi to vadilo, ale bylo to neobvyklé.
„Tak díky, Bell.“ Odpověděl jsem zmateně.
„Víš Edwarde, myslím… že jsem nezačali dobře, a proto jsem si řekla: Proč by jsme si měli vzájemně znepříjemňovat život? Takže, abych došla k věci mě napadlo, že by jsme mohli zakopat válečnou sekeru a být přátelé… Co ty na to?
„Ehm, no já nevím co říct…“ Totálně dokonale mě zaskočila my dva… kamarádi… vlastně, proč ne ?
„Tak jasný proč ne, budeme kamarádi.“ Zářivě se na mě usmála a já na ní, kamarádi pomyslel jsem si suše chvíli poté co mi to pořádně došlo… kamarádství. Ale já chtěl něco víc.
Druhý den jsme šli do školy - poprvé. Bella se přidala k rodině Haleových, jako jejich sestřenice. Byl to nápad Carlislea.
Čuměli. Všichni čuměli jak jdeme do školy. Jejich myšlenky byly rozporuplné, obdiv, závist, nedůvěra, pokrytectví, zvědavost. Málem se mi z těch jejich myšlenek zatočila hlava a Jazz na tom nebyl o nic lépe.
BELLA
Jo zvládala jsem to byla jsem hodná, milá, přizpůsobivá a pomalu se mi začala křivit čelist z toho falešného úsměvu co jsem měla po celý den. A ještě ke všemu jsem dostala hlad. Celý den jsem musela trpět hloupé narážky spolužáků a učitelů. Cullenovi na tom byli podobně.
Salemská střední byla místem pubertálních, rozmazlených výrostků, kteří zmenšují rodičům konta a pořádají mega párty plné alkoholu, sexu a drog… Sen každého rodiče. Toho dne jsme dostali nejméně pět pozvánek na nějakou akci: Beach party bez moře, grilovačku bez jídla nebo diskotéku s poslechem hip - hopu.
Vážně, dělalo mi velké problémy si vybrat a protože jsem nechtěli nikoho urazit, nešli jsme nikam. (Těžká ironie…) Teda jen protentokrát Emmett i Alice byli všema dvaceti pro, aby jsme šli alespoň někam. Tak jsem se Alici vymlouvala, že nemám co na sebe, dala mi za pravdu, takže pojedeme místo toho nakupovat ach jo.
Uběhlo několik dní, stále jsme byli tématem číslo jedno, ale už to nebylo tak hrozné. Učitelé si začali zvykat, že získali šest geniálních studentů, celkově se to uklidnilo. Sice jsem se nevymluvila z nakupování, ale nakonec jsem přežila i to, jako by upír něco tak fatálního nemohl přežít.
S Edwardem jsme měli dobrý vztah, v noci jsme chodili lovit, abychom nemuseli poslouchat zcela zaneprázdněnou rodinu. Teď už jsme byli kamarádi, a já měla svou vysněnou rodinu. V mém báječném světě bylo vše tak dokonalé, že mi to připadalo až nemožné. Vše má, ale jednou konec.
Byla jsem v koupelně, zhruba dva týdny po tom co jsme přijeli. Sušila jsem si vlasy, když přišel Ed, musel mě slyšet, takže se ani nenamáhal omlouvat.
„Bell musím ti něco říct…“
„Edwarde, Bello, Rose, Emme, Alice, Jazzi… pojďte okamžitě dolů.“ Zavola nás Carlisle, to bude něco vážného.
Přiblížení nového Cullenovic domu :-D
Autor: Karcza (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bylo nebylo...?! 2 8. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!