Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bylo nebylo... ?! 6. Bylo nebylo... ?! Věčný život

Sabina

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Za každým velkým problémem je jeden malý, který bojuje o to, aby si otevřel cestu. (Murphyho zákon)

25.11.2009 (17:00) • Karcza • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1561×

 

WILL

 

Omdlela, díky své upíří rychlosti jsem ji stačil zachytit dřív, než dopadla na podlahu. Richard měl ve tváři vražedný výraz. Ale k ničemu se nezmohl. Během pěti vteřin nás spoutali a pak už si nic nepamatuju.

Když jsem se probral, pluli jsme na lodi do Itálie. Richard seděl vedle mě na zemi v bůh-ví kde.

„Kde je Isabella ?“ Zeptal jsem se co jsem se probral. Byl jsem v nějaké kajutě, kde nebyl vůbec žádný nábytek jen prázdný prostor holé stěny, jedny dveře. Prostě nic.

„Slyším tlukot jejího srdce, nebude daleko nejspíš ve vedlejší kajutě, každopádně je na živu.“ Odpověděl mi potichu Richard.

„Jak dlouho jsem byl mimo, na nic si nepamatuji …“ mnul jsem si hlavu. „Můžou mít vůbec upíři bolesti hlavy ?“ Dumal jsem nad svým stavem.

„Dva dny, tvoje podvědomí se je snažilo ovládat, jenže ta upírka Renata, jo tak ta tě nějak odstavila mimo a vysála všechny tvoje síly musí nás, ale přivést živé, takže nás nechali prozatím na živu. Snažil jsem se za tu dobu co jsi byl mimo je poslouchat, ale buď mluví moc potichu nebo vůbec, jediný co vím je, že zítra doplujeme do Volterry.

Z našeho “vězení“ se nedá nijak dostat jednak, je to tu nějak vyztužené, mám málo síly a venku jsou asi tři strážní.Takže na útěk můžeme zapomenout.“

„Do psí ohrady, co budeme dělat a proč ji vzali s sebou, tipoval bych že si jí vezmou jako svačinku.“

„Dělám si srandu,“ ospravedlňoval jsem svůj suchý humor, když jsem viděl výraz Richardovi tváře.

„ Wille, Richarde jste to vy ?“ slyšeli jsme tichý hlas, který k nám pronikal přes stěnu kajuty.

„Isabello…?“ vydechli jsme sborově, ale moc potichu pro lidské uši.

„Isabello, jsi v pořádku ?“ Richard stál vedle mě neschopen slova.

„Ano, já to nechápu… co jste zač, kdo vůbec jste… co tu děláme, kam to jedeme,k.kdo jsou ti lidé, můj otec…?“ Na konci se jí zlomil hlas, bylo mi jí líto, Richard vypadal, že by nejraději proboural stěnu, jen aby jí mohl utišit.

„ Isabello, to co ti teď řeknu bude znít neuvěřitelně, ale je to pravda…“ Richard na mě kroutil hlavou, ať jsem zticha, jenomže ona má právo to vědět a když jí to nehodlá říct on tak já ano!

„Ty lidi co nás unesli jsou upíři a já s Richardem taky…“ Pak už jsme slyšeli jen tupý náraz lidského těla o podlahu…

 

BELLA

 

„Ty lidi co nás unesli jsou upíři a já s Richardem taky…“

„COŽE ?“  pak jsem znovu ztratila vědomí. Když jsem se probrala, všechno mě bolelo, už podruhé během několika dnů jsem omdlela, bylo toho na mě prostě moc, upíří to tak. „To jim přece nemůžu věřit, tohle všechno se mi zdá je to jen hloupá noční můra a za chvíli se proberu budu u sebe v posteli v Londýně ne v Nohantnu a budu čekat na příjezd otce a… Ne jsem v nemocnici pro duševně choré, ne já nejsem blázen, jo to tvrdí každý…“ Moje podvědomí mě vážně štvalo…

Moje mysl běžela takovým tempem, až jsem se bála, že mi z ní vypadne nějaké zavařené kolečko. Pomalu jsem otevřela a zavřela oči, abych tu děsivou noční můru zahnala bohužel nic se nedělo stále jsem ležela na zemi, která se pohybovala ze strany na stranu až se mi dělalo špatně, „asi budu zvracet !“ Byla moje první smysluplná myšlenka. Potichu jsem zasténala, když jsem vstávala.

„Isabello, už jsi se probrala, jsi v pořádku ? Neublížila sis ?“ Za vedlejší stěnou jsem slyšela starostlivý hlas Richarda nebo Willa ? Netuším…

„Jo jsem v pořádku, jen mě pořádně bolí hlava, a je mi špatně.“ odpověděla jsem slabým hlasem.

„Neboj už tam budeme,“ uklidňoval mě hlas odvedle…

„Takže,“ začala jsem pomalu, „to je všechno pravda vy jste, vy jste …“ Nemohla jsem to slovo ani vyslovit jak jsem se ho štítila.

„Ano jsme, upíři, ale nejsme jako ostatní my… Pověděli mi celý svůj příbeh, celý jejich život, jak je Christopher změnil, jak utekli…

„ Co se mnou udělají, “ zeptala jsem se rozechvěle.

„Nevíme, buď budeš jako my, nebo…“ To jsem si snadno dokázala domyslet nebo mě “sní“. Začala jsem se hystericky smát, to snad není možné jsem blázen. Sedla jsem si na zem dala hlavu mezi kolena a začala se houpat dopředu a dozadu. „To je jen sen, jen se mi to zdá, mysli rozumě, realisticky. Je to sen, noční můra, za chvíli se probereš a,…“ klesal mi hlas nedokázala jsem se probrat, tohle nemůže být sen tak kreativní nejsem. Pomalu mi začala docházet pravda, jsem na lodi- s partou zákeřných upírů… Pak jsem se zhroutila. Z vedlejší kajuty se ozývala slova, která mi nedávala smysl, byla jsem úplně zticha a čekala na svůj rozsudek.

 

RICHARD

 

Připluli jsme do Itálie, odtud jsme dále cestovali do Volterry, nesl jsem Isabellu celou cesto za Volturiovými. Byla úplně mimo nevnímala můj hlas, chlad mé kůže nic, jen se mě křečovitě držela za ruku.

Když jsme se přiblížili k Volteře, tak se trochu probrala.

„Richarde…“ zašeptala potichu, její hlas zněl chraplavě, jako po nějaké nemoci.

„Vše bude dobré Isabell, já chci abys věděla, ať se stane cokoliv neboj se já tu budu vždy s tebou- miluju tě…“ Dívala se na mě s očima plnýma slz.

„Já tebe také.“ zamumlala neslyšně, odečítal jsem jí to ze rtů a viděl v očích všechnu tu bolest, kterou jsem jí způsobil.

„Že vám to, ale trvalo.“ Pronesl na půl úst Will. Taktní jako vždy…

Autor: Karcza (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bylo nebylo... ?! 6. Bylo nebylo... ?! Věčný život:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře