Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bylo nebylo... ?! 7. Přeměna

alice obličej

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jakákoliv situace, ať je sebehorší, má schopnost se zhoršit. (Murphyho zákon)

26.11.2009 (18:00) • Karcza • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1650×

Léta Páně 1790 Volterra, Itálie

WILL

 

Díval jsem se znechuceně, jak Caius přivítal Christophera, jako svého nejlepšího přítele. Přivedli nás do trůnního sálu, kde už na nás čekali. Celá garda v čele s Arem a Marcem.

„Vítejte,“ začal Aro, „ myslím, že jsi nepřeháněl, když jsi říkal, že jsou úžasní a kdo je tahle mladá dáma, vždyť je to člověk.“ Periferním viděním jsem si všiml jak Richard ztuhl a svíral v dlani ruku Isabelly.

„Aro, to je malý dárek pro tebe, přišla na návštěvu ke dvojčatům, když jsem jim předával tvé pozvání. Vzal jsem jí s sebou, mohla by se ti hodit. Demetri říkal, že ta malá má potenciál, protože na ní nefunguje jeho dar.

„Výborně, to je úžasné.“ Podíval se na Isabell a usmál se ona jen trochu ucukla, když se setkala s jeho pohledem.

„Slečno mé jméno je Aro Volturi, to jsou mí bratř Marcus a Caius,“ lehce pokynul rukou ke dvěma upírům po jeho boku.

 

BELLA

 

Bála jsem se. Dostrkali nás do nějaké místnosti plné upírů, s červenýma očima. Věděla jsem proč má Richard a Will oči zlatavé a nechápala jsem jak se může někdo, ať už to byl upír nebo ne smířit s tolika vraždami. Bůh ví jaký osud čeká mne ?!

Jeden z těch tří hlavních se na mě podíval, zatřásla jsem se odporem.

„Slečno mé jméno je Aro Volturi, to jsou mí bratř Marcus a Caius,“ snažil se mě mluvit přívětivě, rozhodla jsem se že si budu hrát na slušně vychovanou jak jsem byla zvyklá.

„Těší mě, já jsem Isabella Marie Anastázie da Vindomezová, dcera Charlese da Vindomeze.“ Udělala jsem mu pukrle, aby se neřeklo, nechtělo se mi dotýkat jeho napřažené paže. On to udělal za mě přišel ke mně blíž chytil mě za ruku.

„Také mě těší, váš otec, nezaložil náhodou nějakou akademii ? Hmm zajímavé, Christophere máš pravdu, já totiž vůbec nic nevidím, to by mě zajímalo, no rozhodně jí přeměním…“

„Ne.“ Richard ho rázně přerušil, to nepřichází v úvahu.

„Roztomilé, jak ji bráníš, ale už jsem se rozhodl odveďte je.“

 

„Isabello nebudeme to prodlužovat, mám ještě moc práce uvidíme se za tři dny.“ Aro lehce pokynul rukou k nějakému upírovi, „Carlisle, máš možnost vyzkoušet pár svých teoríí dávám ti ji k dispozici. Za tři dny se znovu uvidíme.“

Přistoupil ke mně světlovlasý upír, překvapily mě jeho zlaté oči. Nebála jsem se jen jsem byla uchvácena jeho tváří. Sklonil se ke mně, náhodný pozorovatel by si myslel, že mě chce políbit. Carlisle se ještě trochu přiblížil a potichu zašeptal „Je mi to líto, doufám, že mi to jednou odpustíš – promiň, bude to velice nepříjemné…“

Pak jsem ucítila nesmírnou bolest, tisíce jehel bodajících do každého místečka v mém těle, připadala jsem si, jako by mě někdo cejchoval rozžhaveným železem. Představovala jsem si nejhorší způsoby mučení, které existují. Zatnula jsem zuby a zavřela oči, abych ze sebe nevydala ani hlásku. Nechtěla jsem dát najevo svou bolest, přestala jsem myslet bylo to tak lepší, bolest se stupňovala, byl to boží trest za to, že jsem chtěla něco víc než ostatní lidé, ale já mlčela.

„Budeš v pořádku, neboj už jen dva dny.“ mluvil ke mně něčí hlas, nebyla jsem s to ho zařadit. Mluvil a mluvil, chvíli předčítal z knihy, kterou jsem moc dobře znala a hlavně byl se mnou po celou dobu mé přeměny.

o dva dny později

Začala jsem pociťovat, že bolest ustupuje z mých končetin a soustředí se do středu. Do srdce. Cítila jsem, že se blíží konec. Tep se mi začal zrychlovat, až jsem se bála, že mi srdce vyskočí z hrudi a pak už jenom pět rychlých tlukotů za sebou a konec.

„Přeměna je dokončena…“ Slyšela jsem vedle sebe vydechnout někoho…

Otevřela jsem oči a musela je hned zase zavřít. Viděla jsem všechno velice jasně veškeré barvy, které ani neumím pojmenovat, částečky prachu, které se líně vznášely v prostoru, každý tah štětky po stropu vymalovaného bíle. Posadila jsem se příliš rychle na člověka a to já už nebyla.

Zvědavě jsem pozorovala své ruce, které byly bledé, velice bledé…

Pak jsem ale ucítila řezavou bolest v hrdle, ruka mi samovolně vylétla k hrdlu a sevřela ho.

„Isabello, musí tě to bolet, vezmu tě do “jídelny“a tam se ti uleví.“ Řekl někdo hořce. Otočila jsem hlavu k osobě, která se mnou byla po celou dobu mé přeměny. Upír, který mě přeměnil, Carlisle. Byl starší než já mohlo mu být zhruba 23 nanejvíc 26. Byl ještě hezčí než jsem si myslela, mé bývalé slabé lidské oči nedokázaly spatřit toho tolik jako teď.

„Ne já nechci… zabít člověka, já chci žít jako Richard a Will…“ Lekla jsem se vlastního hlasu zněl jako zvonečky. Pak jsem už viděla jenom rudě ucítila jsem tu nejlepší vůni na světě. Rozběhla jsem se a zamířila k vysoké upírce, která vedla s sebou skupinu lidí…

„NE, “ řvala jsem na sebe v duchu, pak mi se mi před očima zobrazil obličej Richarda, „je i jiná cesta,“ říkala mi jeho podobizna. Zastavila jsem se a zadržela dech, vrátila jsem se zpátky do místnosti, kde jsem se probudila. Upír, který mě přeměnil tam stál a nestačil se ani vzpamatovat.

„Isabello, jak jsi to dokázala… odolat, počkej minutku.“

Sedla jsem si na zem a počítala nebylo to ještě ani třicet vteřin a byl zpátky. Nesl mi velkou nádobu plnou krve- doufám, že nebyla žádného člověka, teď už bych odolat nedokázala. Vytrhla jsem mu krev z ruky a rychle ji začala polykat, pálení v mém krku se zmírnilo, ale neustalo.

„Promiňte,“ zamumlala jsem potichu a sklopila oči. „Kdo vůbec jste ?“

„Nemáš se za co omlouvat to já, mrzí mě,… to máš jedno,… já jsem Carlisle.“

„Isabella, nevíte kde je Richard s Willem.“ Carlisle byl po mých slovech rozpačitý.

„Nejsem si jistý,“ začal pomalu, „ale nejspíš budou ve vězení.“

Autor: Karcza (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bylo nebylo... ?! 7. Přeměna:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře