To to letí, měla to být jednorázovka a už tu je 10. část :) Snad se bude líbit a budete příjemně překvapeni ^o^ P.S.: Už to je s překlady, celé s překlady (od začátku) naleznete zde: http://children-of-night.webnode.cz/c-c-c-c-c-c-c-cullenovi/
12.04.2009 (13:59) • Ranya • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3078×
„Please, hmm... Martina?, sit here," /Prosím, hmm... Martino?, sedni si sem./ usmál se na spolužačku Edward. Byla zmatená, ale sedla si na křeslo, na které ukazoval.
„Hele, on mi vyčet' méno v myšlenkách?" okamžitě se zaradovala. Důkaz, že fakt umí číst myšlenky, jasně.
„Ok. Here is dictionary. We have got lot of questions..." sdělil Edward. Martina povytáhla obočí - nechápala, nerozumněla úplně všemu.
„Slovník. Máme... mnoho otázek," ozval se najednou Carlisle. Sice jsem poslouchala další písničku od Eluveitie, ale jeho českou větu jsem slyšela.
„Vy... mluvíte česky?" vyhrkla Martina.
„Jen trochu," pousmál se, „jen základy."
„No ty vole..." zasmála se Martina, tušíc, že tomu Carlisle neporozumí, „takže doktor Tesák umí základy češtiny!"
„Doktor... Tesák?" opatrně zopakoval a zatvářil se zmateně. Rychle jsem přemítala, zda tomu rozumí a nechápe, proč mu tak říká, nebo nerozumí.
Zaťukala jsem Martině na rameno a vzala si od ní slovník. Pustila ho a sledovala, co dělám. Já nalistovala, z české strany, T. U něj Te... Tes... tesák. Tady to je.
„Doctor Fang," zamumlala jsem a vrátila slovník Martině.
„Proč zrovna doktor Tesák?" zeptal se. Jeho přízvuk nebyl dokonalý, což u něj bylo nezvyklé.
„Tak vám říkal Jacob," odpověděla a pak se zasmála, „Johy, myslíš, že mu tak už říkal?"
„To netušim," nezaujatě jsem zareagovala a všímala si jen hudby.
„Ehm, Carlisle? What they said?" /Co říkaly?/ zeptala se Esme. Carlisle jí to tichým hlasem přeložil, ale byla jsem si jistá, že já a Martina jsme byly jediné, kdo to neslyšely.
„Dobře. Odkud jste?" obrátil se zpátky k nám.
„Česká republika," odpověděla Martina a pak se zasmála, „což je logický, že jo... no, a město Pardubice, východní Čechy."
„Ehm... what?" zarazila se Alice, která se objevila v místnosti. Jistě, Carlisle a Edward toho teď věděli dost, ale ostatní skoro nic.
„Máte mapu?" zeptal se Carlisle a já, stejně jako předtím kvůli Angele, vytáhla atlas. Martina mu ukázala přesné město.
„Wow," vydechla Alice, když se nám, stejně jako všichni ostatní, naklonila přes rameno. Vzhledem k tomu, že atlas držela spolužačka, já se nenápadně odtáhla od houfu upírů a přesunula se ke zdi u dveří, o kterou jsem se opřela.
Vyndala jsem z kapsy Mp4 a přecvakala na Landu. Jako první se ozvala Jó, ulice!.
/...jeho otec se sebou měl problémů dost a v bohatý rodině taky nevyrost'.../
Martina se tvářila spokojeně, i když značně nejistě, realizoval se její sen. Cullenovi si vyměňovali tiché, anglické poznámky o našem bydlišti.
/...a když pořád slyšel ‚Co tu chce ten šmejd?', jediný do napadlo mezi svejma bejt.../
Když písnička dohrála, překlikla jsem na Třista z místa. Jako vždycky jsem ji poslouchala kvůli jediné větě a hned po ní jsem to přepla.
/...přímou čarou do náruče Antikrista-/
Zabrala jsem se do hudby a začala ignorovat, jak se upíři začali vyptávat Martiny. Většinou česky přes Carlislea, občas si na pomoc přivzali slovník. Ptali se na to, odkud to víme a Martina vyklopila, že z knížek. Hned se začali zajímat, co to je za knížky, zda je jejich tajemství ohroženo a tak. Nakonec ale zjistili, že tenhle způsob domluvy Martině neumožňuje vyprávět jim děj knížky - a v tu chvíli si konečně vzpomněla.
Moji pozornost upoutalo, když se ke mně přiřítila a vyhrkla:
„Johy, promiň, zapomněla sem Ti to říct, ale včera mi rodiče koupili knížku Stmívání. Vzala sem si ji do školy, abych Ti ji ukázala... víš, když sme četly jen verze stáhlý z internetu..."
Už při řeči hrabala v aktovce a pak s vítězoslavným úsměvem vytáhla bichli. Teda, Stmívání.
„To je ono," nadšeně prohlásila a podala ji upírům. Zase jsem se pohroužila do hudby.
/...pořádně to chlapy změní, když opouštěj opevnění.../
Slyšela jsem jen útržky jejich hovoru, ze kterých jsem si poskládala, že Carlisle si v noci sedne se slovníkem a pokusí se celé Stmívání přečíst. Je to česky, to pro něj asi bude fuška...
„Hej, Johy," promluvila na mě Martina a já se trochu lekla.
/...včera sme si připíjeli na prvního mrtvýho.../
„Hmm?" nepřítomně jsem zamumlala. Nevytrhneš mě ze zasněnosti, děvče, máš to marný, otráveně jsem si pomyslela, moje hudba, můj svět.
„Nepudem na verandu? Chci na vzduch." Pokrčila jsem rameny, odlepila se od zdi a pomalu zamířila za Martinou. Mezitím jsem přepnula na osvědčenou Evanescenci a dívala se do země, abych pohledem náhodou nezavadila o upíry.
Autor: Ranya (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! 10. část:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!