Trvá mi to, píšu tam víc příběhu "Pod korunami stromů" než C-C samotného, ale... o víkendech jsme na chalupě, píšu i jiné věci a čas tlačí. Takže promiňte, že jste museli čekat ;). Snad to čtenáře neodradí. P.S.: O prázdninách u PC nebudu téměř vůbec, tak nevím, jak to s pokračováním bude... O.o
20.05.2009 (10:00) • Ranya • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2646×
„Dobrá," spokojeně se usmál, „řekněte si Esme, na co máte chuť."
„Rohlik," okamžitě odpověděla spolužačka. S úšklebkem jsem nevěřícně zavrtěla hlavou.
„Jo, rohlík by stačil," zapojila jsem se.
„A něco teplého? Těstoviny, maso..." začala Esme jmenovat.
„Ne, není nutné," namítla jsem.
„Vážně?" podivila se.
„Vážně."
„A s čím?" Její otázka byla stále stejně zřetelná, i když už mířila do kuchyně.
„Máslo a salám?" Martinina konstatace přešla v otázku.
„Dobře. Kolik?"
„Mně stačí jeden," zamumlala jsem.
„Já radši dva," s trochu provinilým, ale hlavně dokonale andělským výrazem dodala Marťa.
„Dobře." Upíří máma zmizela v kuchyni a začala se prohrabovat poličkami. Edward ležérně vyklouzl z pokoje a za chvilku se ozvalo startující auto.
„Kam jel?" zeptala jsem se.
„Pro jídlo," odpověděla Esme a postavila na stůl máslo a nůž, jediné ingredience, které měla. Netušila jsem, proč má byť i jen to máslo.
„Oni kvůli nám nakupujou, to je dobrý," konstatovala spolužačka. Jen jsem pokrčila rameny a dál psala a psala a psala...
/Měla trochu roztřesené ruce a ztuhlé pohyby. Potom začala hodina, Biologie. Tentokrát jsem vyjímečně neusínala, díky nové spolusedící. Ta si výkladu moc nevšímala, spíš se ve skrytu radovala, že ji učitel nevzal k tabuli, kde by se před celou třídou musela představit.
Začínala jsem se nudit a uvědomila jsem si, že o ní nic nevím, a z neznámého důvodu bych vědět chtěla. Respektive, důvod jsem tušila - protože se z hlediska chování i „oblíbenosti" u spolužáků tolik podobala mně před pár lety, zajímalo mě, zda třeba nemá i podobné zájmy, i když to bylo nepravděpodobné. Vytáhla jsem tedy z penálu jeden z mnoha a papírů a papírků, na které jsem čmárala maličké dráčky, postavičky s andělskými křídly a zapisovala myšlenky. Tenhle byl vyjímečně ještě prázdný, nažloutlou plochu narušovaly jen linky. Otočila jsem ho tak, abych nevyužila šedých čar, protože se mi líbila citace „Když Ti dají linkovaný papír, piš napříč.". Černou propiskou jsem napsala:
Co posloucháš?
Pomalu jsem papír přesunula před ni, pohled neodtrhávajíc od učitele vykládajícího něco o buňkách. Bohužel jsem se nemohla podívat na Andrein výraz, ale po chvilce mi papír vrátila s napsanou odpovědí:
Všechno možné, od Cruachan (nevím, jestli znáš) až po Enyu... co Ty?
Fascinovaně jsem si přečetla vzkaz a samovolně mi zacukal koutek.
Zrovna Cruachan (nejlépe Some Say the Devil Is Dead) a Enyu (od ní cokoliv :)) taky. Hezká shoda, co?
Učitel byl otočen k tabuli a něco kreslil, takže jsem si dovolila krátce se k Andree pootočit. Vypadala stejně zaujatá jako já./
Autor: Ranya (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 24. část:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!