Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 27. část

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 27. částPřipomínám si, měla to být jednorázovka! XD Takových 30 a půl stránky textu ve Wordu velikostí písma 11... jasně... jednorázovka... XD doufám, že se bude líbit. Menší rozuzlení. To napětí bylo úmyslné :D.

31.05.2009 (15:00) • Ranya • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2836×

„Zdravím vás, děvčata," promluvil.

„Si děláte srandu? Ono to mluví česky?" vyhrkla Martina a já jen zakroutila hlavou. Logický závěr byl jasný - zešílela jsem.

„Ano, ono to mluví...m česky," usmál se.

„Kdo jsi a co tu pohledáváš?" ironicky jsem nadhodila.

„Jsem Adrijevič Kowaltski, přicestovalec z Polska. Mezitím jsem si udělal menší zastávku v Čechách a na Češtinu jsem si velice rychle zvykl," naprosto klidným hlasem objasnil.

„Takže prostě Áďa. Ale na takovýhle shody okolností nevěřim," namítla Marťa.

„Áďa? Nu, dobrá, pokusím se se nedivit. Ale ohledně shod náhod se taky divím," znovu se usmál. Potom se k němu naklonil Sam a něco mu zašeptal.

„Co říkal?" zeptala jsem se.

„Co o nás víte?" odpověděl Áďa.

„Cože? Ty seš taky vlkodlak??" vyhrkly jsme s Martinou dvojhlasem.

„Hmm. Ehm... vy... takže víte," povzdechl si Áďa a pak se zasmál, „ne, nejsem."

Všichni vlkodlaci měli v očích stejnou otázku, takže jim krátce odpověděl a vzhledem k tomu, že přitom kývl hlavou, nám došlo, že jim řekl pravdu. Ano, víme, že jste vlkoušci.

„W-what?!" zavrčel Paul. Jeho následujícímu rozzuřenému mumlání jsem nerozumněla.

„Co se stalo?" Martina povytáhla obočí. Paulovi se třásly ruce a v očích měl zabíjeníchtivý výraz. Kdybych si nepřála zemřít, připadal by mi jistě děsivý.

„Paul má pořád problémy se sebeovládáním," zamumlal Polák a jal se ho, spolu se Samem a Jaredem, anglicky uklidňovat.

„Ale my nic nevíme, oni jsou p-přece normální lidi," nervózně se zazubila spolužačka. Áďa jim to přetlumočil.

„...co v noci vyjou na měsíček," dodala jsem a protočila panenky. Martina mě šťouchla loktem do žeber.

„Co je? Dyť to je pravda, ne?" sykla jsem.

„Sam radši Paula odvede," informoval nás přistěhovalec a rezignovaně na nás pohlédl. Musely jsme působit hodně šíleně.

„Proč?" Zatvářila jsem se sklamaně.

„Aby vás nezabil," odtušil.

„Nechte ho tady!" vyhrkly jsme, opět dvojhlasem, s Marťou.

„Teď se dokonce tváříte, jako byste chtěly zemřít." Polák nad námi povytáhl obočí a otočil se, aby prohodil pár slov s Jaredem.

„Jak daleko je asi Jacobův dům?" zašeptala jsem k Martině.

„To nevim. Furt tam chceš, co?" stejně tiše odpověděla a zašklebila se.

„No jo, no. Mě nezměníš," ušklíbla jsem se.

„Jako bys [Jako bys] byla Jacobem posedlá, hele..."

„Jacobych [Džejkobych] byla Jakeem posedlá, jo? Jen Jacoby?" zazubila jsem se.

„Hele nessštvi!" zasyčela na mě a pak to nevydržela a zasmála se.

„Nesssštvu. A ty taky nesssštvi, prostě Jake, Jake, Jake, tak jako Ty Alec, Alec, Alec," spokojeně jsem shrnula.

„Zase! Nech toho! Alec... já prostě jenom chci do Itálie..."

„Za Alecem."

„Jo."

„Tak vidíš." Zatvářila jsem se vítězoslavně. Fakt, že nás Adrijevič celou dobu poslouchal, jsem okázale ignorovala.

„Jdem za ním?" nadhodila jsem o chvilku později.

„Tak jo," rezignovaně hlesla.

Nevšímala jsem si Sama, který se prostřídal s Jaredem, jenž teď odešel za Paulem, aby se třeba nevrátil a nepokusil se nás roztrhat. Ani Poláka, co s vůdcem smečky mluvil. Prostě jsme s nezaujatými výrazy prošly kolem nich.

„Kampak, kampak?" podivil se.

„Do toho Ti nic není, Áďo," narovinu mu Marťa řekla. Nezabránila jsem si krátce se uchechtnout. Zase jsme se obě vrátily do normálu, s jasnou myšlenkou, že jsme totální cvoci. Tedy, ne že bychom to předtím nevěděly.

„Víte co? Tak běžte," hlesl najednou. Netušily jsme proč, ale řekly jsme si, že tedy přeci jen půjdeme a nebudeme čekat, až si to rozmyslí.

„Myslela sem, že nám v tom zabráněj," šeptem se svěřila Martina.

„Já taky," pokrčila jsem rameny.

„Aspoň uvidíš Jakea, no," pousmála se.

„Doufám..."

Šly jsme dál cestou, až začaly domy znovu řídnout. Čas ani cestu jsem nesledovala, takže bych nedokázala říct, zda to bylo deset metrů a nebo kilometr, jediná myšlenka byla, že vlkodlaci existují. A já chtěla vidět dalšího.

Autor: Ranya (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 27. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře