Jsem na chalupě, takže píšu málo a nemůžu to sem posílat, PROMIŇTE. Snad se přesto, opožděně, bude líbit.
30.07.2009 (22:00) • Ranya • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2440×
„Děvčata?“ ozval se najednou Polák. Obě jsme trhly hlavou.
„Nechtěly byste s námi k táboráku? Všichni o vás už vědí a sice se tam moc nedorozumíte, ale někteří by vás rádi poznali,“ usmál se.
„Ano,“ utrousila jsem.
„Prosím?“
„Cos tím myslela?“ zašeptala ke mně Martina.
„Ano, nechci,“ zakřenila jsem se. Ale celý hovor proběhl tiše a tak se Marťa obrátila k Áďovi sama.
„Jestli vám to nebude vadit…“
„Nebude,“ ujistil nás a znovu se usmál.
„Tak dem,“ pokrčila rameny a Polák přikývl.
„Jsem rád, že jste se takhle rozhodly. Pojďte,“ ukázal směr. Já se dívala do země a vyhrabávala se z myšlenek a vzpomínek, ve kterých jsem byla ponořená. Nevnímala jsem okolí, takže bych zpátky k Jacobovu domu netrefila. Pomaličku se šeřilo, typla bych, že bylo kolem půl osmé, ale nevěděla jsem to jistě. Zrovna bylo docela čisté nebe, asi vyjímečný stav, a tak jsem čekala, že budou vidět hnězdy, na což jsem se nevýslovně těšila. Město mi neumožňovalo sledovat hvězdnou oblohu a za jednu, tu předcházející, noc jsem se toho nestihla dostatečně nabažit.
Z dálky k nám doléhal šumivý hovor, občas přerušený smíchem, s příjemným podtónem popraskávajícího ohně. Potom se nám konečně naskytl výhled na ohniště a kolem rozsazené vlky a lidi z rezervace. Já se přesto neměla k tomu, abych zvedla oči, protože by mě to udeřilo příliš, a to bych psychicky nezvládla.
La Push…
Polák nám ukázal, kam si sednout. Nezvedla jsem oči z lavičky, ale posadila jsem se – vpravo vedle mě seděl Jacob, dál nevím, jméno jsem nepostřehla. Na levo ode mě si sedla Martina, Polák a k němu samozřejmě Lihovinka. Krátce jsem se rozhlédla, i když to stálo dost sebepřekonávání – kolem byli rozsazeni chlapci i dívky různého věku a několik důstojně působících starších pánů, mezi nimiž byl určitě i Billy. Seth seděl přes oheň přímo naproti Martě.
„Nemusíte být nervózní,“ poznamenal Áďa a usmál se na nás. Já si ho nevšímala, Martina něco zamumlala v odpověď.
„Nemáte hlad?“ nadhodil.
„Já ne,“ konečně jsem se ozvala. Spolužačka přitakala, že ona taky ne.
„Tak ne, no,“ pousmál se a obrátil svoji pozornost k Leah. Když byla s ním, povrkávala a usmívala se, na to byla skoro radost pohledět. Asi. Já si to neověřila, protože jsem se vážně nechtěla setkávat s pohledy ostatních, takže jsem se zamyšlením hleděla na hlínu před sebou, volumeticky osvětlenou od oranžových plamenů. Potom mi něco došlo – teplo. Seděla jsem relativně blízko zdroje příšerného vedra, abych byla konkrétní.
Doprčič, horko… jak jim taktně říct, že už ten hic nevydržim a chci jít pryč, když tu nesedim ani pět minut?! zuřivě jsem uvažovala. Podívala jsem se na Martinu – ta zamyšleně pozorovala ohořelé dřevo. Oheň měla ráda, no. To je zlé.
Zvažovala jsem, jak hodně nenápadně bych se dokázala vytratit. No dobrá, to nebyl dobrý plán… nakonec jsem to vzdala a rozhodla se zeptat Adrijeviče.
„Hell,“ oslovila jsem ho, „nebude vadit, když pudu pryč? To vedro je strašný.“
Jacob se okamžitě obrátil k Polákovi a žádal překlad. Ten netrval snad ani zlomek okamžiku a Jakovi se na tváři objevil úsmev.
„Co se děje?“ zapojila se Martina. Jacob totiž Áďovi odpověděl a my nestihly postřehnout co.
„Nemusíš se tu smažit, ale sama pryč jít nemůžeš. Jacob se nabídl, že půjde s Tebou,“ objasnil. Nevěřícně jsem se k dotyčné osobě obrátila.
„To se máš,“ zakřenila se Marťa, „tak uhánějte.“
„Takže, ehm, můžu jít?“ nevěřícně jsem vykoktala. Polák přikývl a Jacob se zvedl od ohně. Nervózně jsem ho následovala.
„How are you now?“ /Jak se máš nyní?/ okamžitě začal hovor. Trochu jsem se uklidnila, když jsem došla k tomu, že šum od táboráku šel zcela mimo mě.
„Ehm, good,“ /Ehm, dobře./ vydolovala jsem ze sebe, „and you?“ /A Ty?/
„I am fine, too,“ /Také dobře./ pousmál se.
„Uhm, moment,“ vyhrkla jsem najednou, „where we will sleep?“ /Kde budeme spát?/
„In the Sam‘s house,“ /V Samově domu./ zakřenil se.
Autor: Ranya (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek C-C... C... C... C-C... C-Cullenovi! - 32. část:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!