Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C-C... C... C... C-C... C-Cullenovi! - 37. část

,.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

C-C... C... C... C-C... C-Cullenovi! - 37. částTentokrát prosím doopravdy názory jakožto názory, nejen že se vám to líbilo, i když to jsem samozřejmě vážně moc ráda a za všechny dosavadní komentáře děkuju ;) A ohledně všech otázek... prostě se nechte překvapit ^.^

18.08.2009 (21:30) • Ranya • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2755×

Zavřela jsem oči a zasnila se. V hlavě mi hrála Inis Mona od Eluveitie, už mi chyběla jen sluchátka, protože jsem si melodii pamatovala přeci jen ne úplně ostře. Pomalým tempem jsem zvažovala. Jasper, Jacob… Culleni, vlkoušci… civilizace, divočina… dobrá, poslední porovnání nebylo zcela nejvhodnější. Ale co mě táhlo víc?

„Bezpečí,“ zamumlala jsem si a definitivně se rozhodla. Takže k Cullenům. Teď jen zásadní problém – jak se tam dostat?

Zvedla jsem se, prošla lesem a dorazila k Martině, která mezitím ukořistila baterky do svojí Mp3. Mp4 se nabíjela nějak rychle, takže po další půlhodině byla taky plně nabitá.

„Musíme to zvládnout,“ zašeptala jsem. Marťa přikývla. Byl to náročný úkol, utéct vlkodlakům... pobraly jsme všechny svoje věci, batohy, mikiny a Mp3/4, a uložily to k silnici. Potom jsme zašly za Polákem.

„Mohly bychom se jít projít?“ nadhodila spolužačka.

„Jistě, jen musíme sehnat někoho, kdo půjde s vámi,“ přikývl.

„Vydrž chvilku,“ zarazila jsem ho a poodešla pár kroků, abych se s Marťou poradila.

„Asi ho nepřemluvíme, abychom mohly jít samy,“ postěžovala si.

„Asi ne... což je blbý. Ale... kdyby s náma šel Jake... možná bychom ho přemluvily, aby nám nechal soukromí... jak se mnou šel od ohně, taky mě nechal dojít do Samova domu samotnou, když sem ho poprosila,“ napadlo mě. Sice mi přišlo hodně špatné ho takhle využít, ale co jsem mohla dělat?

„Skvělý, to zkusíme!“ rozzářila se.

„Nemusí to vyjít,“ zchladila jsem její nadšení, ale vrátily jsme se k Áďovi.

„Mohl by s náma jít Jacob?“ zaprosila jsem. Asi si už všimnul, že se mi Jake líbí (slabé slovo), a tak si to vyložil... tak, jak jsme potřebovaly.

„Jasně,“ pousmál se, „počkejte tu, přivedu ho.“

Je blbý ho využít, je to strašně blbý, vyčítala jsem si, ale trpělivě jsem přečkala dobu, než se Jake objevil, a pak jsem byla rozhodnutá hrát svou roli – hrát ji přesvědčivě.

„Hi,“ /Ahoj./ usmál se, když k nám došel. Postřehla jsem, že na Martinu nemluvil.

„Hello,“ /Ahoj./ opětovala jsem mu úsměv, „I hope we don’t steal your free time...?“ /Doufám, že Ti nekrademe volný čas... ?/ zatvářila jsem se omluvně.

„Oh, no problem, sure,“ /Bez problému, jistě./ zavrtěl hlavou, „don’t worry.“ /Nedělej si starosti./

„Fine,“ /Fajn./ pokrčila jsem rameny. Ušli jsme kus cesty, až na místo, které bylo zaručeně z dohledu ostatních vlků. Vyměnily jsme si s Martinou pohledy – teď, nebo nikdy. O kus dál totiž byly naše věci, a kdyby je viděl, snadno by mu to došlo...

„Uhm. I know that’s bad, but... we... would... wanna... be alone. We need speak between, and... I know you don’t speak Czech, but... we... when you‘re here... for us is bad tell about it... because you’re a boy...“ /Uhm. Vím, že to je špatné, ale... my... bychom... chtěly... být samy. Potřebujeme spolu mluvit, a... vím, že neumíš česky, ale... my... když jsi tady... je pro nás blbé mluvit o tom... protože jsi kluk.../ koktala jsem a ještě jsem se při tom správně červenala. Ale ne proto, že bychom měly nějaké citlivé téma, ale protože jsem nenáviděla lhaní těm, na kterých mi záleží.

„Oh,“ trochu se zarazil, ale potom se zatvářil chápavě, „ok. I accept it... I... I’ll go. You can be alone. And don‘t worry, I will not tell about it with Sam and others. I can hide my minds,“ /Dobrá. Akceptuji to... já... já půjdu. Můžete být samy. A nedělejte si starosti, neřeknu o tom Samovi a ostatním. Dokážu skrýt své myšlenky./ ujistil nás, ještě jednou se usmál a zmizel v lese. Věděla jsem, že mu můžu věřit, a že... jsem právě jeho důvěru krutě zradila. Tak trochu mě to citově dorazilo, takže mi po tváři stekla slza.

„Promiň,“ zašeptala jsem do nastalého ticha a rychle vyrazila pro věci.

„Proč brečíš?“ vyděšeně se na mě Martina podívala, ale já neměla chuť jí to vysvětlovat. Popadla jsem batoh, zbylé předměty do něj nacpala a vyrazila jsem po cestě. Nejdřív jsme šly jen rychlou chůzí, potom chvíli běžely, a zase přešly do rychlé chůze. Každopádně jsme nezastavovaly. Jacob asi mlčel dlouho, protože až když jsme uviděly známé místo na silnici, kde byla podle všeho hranice, ozvalo se kdesi za námi vytí.

Rozeběhly jsme se a věděly, že teď jde o všechno. Každá jsme běžela po jiné straně cesty, ale nic nejelo, takže nebezpečí nehrozilo. Už jen pár metrů...

V zatáčce za námi se objevilo několik vlků. Jacob mezi nimi. To jsem ale netušila, protože jsem si zakázala se otáčet. Kdežto Martina se otočila – to ji zpomalilo... musela si na zádech přerovnat batoh, protože by jí jinak spadnul, a to znamenalo pár osudných vteřin, kdy musela zmírnit rychlost běhu.

Nikdy by mě nenapadlo... vždycky jsem běhala pomaleji, jenže teď, když šlo o důležitou věc, jsem dokázala běžet docela slušně rychle. Ale Martina... bývala rychlá, tak proč... nechápala jsem.

Každopádně, jen co jsem překročila hranici a pocítila jsem úlevu, že jsem konečně volná, za mnou se ozval výkřik.

Chytli ji.

Autor: Ranya (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek C-C... C... C... C-C... C-Cullenovi! - 37. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře