Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Call with me - 9. kapitola

V New Moon


Call with me - 9. kapitola

Dallas.

Tohle byla rána pod pás, kterou jsem nečekala a ani neměla v úmyslu přejít. Třeba jednou budu mít štěstí ve svém životě. Třeba mě čeká něco lepšího někde jinde.

Příjemné čtení přeje Kacennnka.

P.S.: Prosím o komentáře a o váš názor na vzkaz pod čarou. :)

„Same?“ vykřikla jsem překvapeně. „Same Uley! Jak jsi mi to mohl tajit?“ ječela jsem na něj naštvaně. Koutek mysli mi stále říkal, že bych měla vzít nohy na ramena a utéct někam hodně, hodně daleko, ale měla jsem v sobě tolik vzteku, že by mě to mohlo roztrhat.

„Neměla ses to dozvědět! Ne takhle!“ ječel na mě stejně hlasitě.

„To jsi to přede mnou chtěl tajit?“ ječela jsem na něj. „Vy všichni?“ dodala jsem bolestně.

„Kes, prosím tě, sedni si. Všechno to můžeme probrat v klidu,“ snažil se Seth.

„Nesednu si a neuklidním se!“ vyštěkla jsem na něj. „Je trochu pozdě na to, aby se to probralo v klidu!“ Otočila jsem se a vyběhla z domu. Rozběhla jsem se neznámo kam. Za sebou jsem slyšela hlasy, jak volají mé jméno, ale nezastavila jsem se.

Doběhla jsem na útesy. Slunce se dralo na oblohu a svou září zastiňovalo svit hvězd. Vzduch byl studený a vlhký, což mi napovídalo, že bude pršet. Naštvaně jsem odkopla několik kamenů, ale nijak mi to nepomohlo od mé zlosti. Měla bych se spíš zabývat tím, že jsem se celou dobu přátelila s lidmi, kteří vlastně nejsou lidi. Lehla jsem si na kámen a pevně se objala pažemi. Byla mi neskutečná zima, ale nechtěla jsem odejít. Není to sice nejtajnější místo, ale alespoň to tu mám ráda. Co by na to kdo řekl, kdybych se teď prostě sbalila a odjela? Nikdy by mě třeba ani nehledal. Proč taky? Neměli důvod takhle mi lhát...

„Hej, tady je!“ vykřikl někdo několik metrů od místa, kde jsem ležela. Nebyla mi už zima - zahřálo mě sluníčko, které už bylo vysoko na obloze. Musela jsem usnout. Kousek od mých nohou stál Ben. Měl na sobě jen kraťasy a soucitně se na mě díval. Sedla jsem si tak, abych mu neviděla do tváře.

„Nechci nic slyšet,“ vyštěkla jsem.

„Hm,“ zamumlal. Přiběhl Sam. Viděla jsem na něm, že běžel dlouho, ale nebyl ani trochu udýchaný.

„Kesari, chtěl jsem ti to říct, ale bylo to proti pravidlům,“ vyhrkl rychle. „Nesmí se o tom dozvědět žádný člověk, teda kromě otisků. Teď už to ale víš, tak ti to mohu vysvětlit.“

„Třeba už to ani nechci slyšet!“ zařvala jsem na něj. „Víš, co je největší problém? Celý život mi všichni lžete! Máma mi tajila, že mám bratra. Ty jsi mi tajil, že vlastně ani nejsi člověk. Ben měl být nemocný, ale místo toho je taky vlkem. Tak si neříkej, že jsi mi to chtěl říct! Jak ti mám po tom všem, sakra, ještě věřit?“ řvala jsem na něj. Z očí mi tekly slzy, ale nezajímala jsem se o to. Sam mlčel. „Vidíš? A už teď mi na to prostě nemáš co říct! Takhle to bylo prostě vždycky a vždycky bude!“ Odcházela jsem z pláže a neohlížela se. Slzy mi nezastavitelně stékaly po tvářích, ale nestírala jsem je. Šla jsem rovnou domů.

Naštěstí tam nebyla Emily. Sebrala jsem ze dna skříně tašku a narychlo tam naházela své věci. Dlouze jsem se zadívala na alba, která byla pečlivě srovnaná v poličce knihovny. Natáhla jsem se jen pro jedno. Je to album s těmi nejlepšími fotkami - fotkami, kde jsou všichni, které mám ráda. Na vrch tašky jsem hodila telefon. Už jsem za sebou zavírala dveře, když mě něco napadlo. Rychle jsem zasedla za psací stůl a vzala do ruky stoh papírů a tužku.

Na první papír jsem napsala:

Vím, že tohle už jednou udělali rodiče a teď to dělám i já. Netvrdím, že se nikdy nevrátím, ale neplánuji to. Telefon budu mít pořád u sebe a zapnutý, ale nezaručím ti, že odpovím. Vyřiď Emily, že za všechno děkuju a mám ji ráda. Tobě taky děkuju a mám tě ráda, ale ranilo mě to, že jsi mi lhal.

Kesari

P.S.: O auto se neboj, napíšu ti, kde ho najdeš.

Papír jsem přehnula napůl a prázdnou stranu napsala Sam. Už jsem se chtěla zvednout, ale nakonec jsem sáhla ještě po jednom papíru.

Je mi líto, že se to mezi námi nezměnilo už dávno. Zklamalo mě, že jsi mi lhal, ale ne tolik jako u Sama. Nevím, jestli se ještě někdy uvidíme, proto chci, abys věděl, že pro mě opravdu hodně znamenáš, a nikdy na tebe nezapomenu. Opatruj se.

Kes

Na prázdnou stranu papíru jsem napsala Dean. Dopisy jsem hodila na jídelní stůl, sebrala klíčky od auta a zabouchla za sebou dveře. Vyjela jsem směrem na letiště.

V letištní hale jsem nebyla od té doby, co jsem přijela do La Push. Teď jsem se s ním loučila. Sledovala jsem odlety letadel a bylo mi jedno, kam to bude. Hlavně, abych odletěla co nejdřív. Když už jsem začínala být zoufalá, že mi nic nepoletí, na tabuli se najednou rozsvítilo poslední volné místo do Dallasu.

Zaplatila jsem za letenku a těsně, než jsem musela vypnout telefon, jsem napsala Samovi, kde najde svoje auto. Pak už jsem se jen rozhlížela po známé krajině, která mizela pode mnou. Vrátím se sem ještě někdy?


Tak zaprvé se omlouvám, že mi to tak dlouho trvalo. Zadruhé se omlouvám, že to je tak krátké, a zatřetí se omlouvám, jestli nebudu pokračovat. Tohle by klidně mohl být konec, nemyslíte? Každý by si mohl domyslet, jak to skončí, jak by to pokračovalo. Ale skončím opravdu?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Call with me - 9. kapitola:

 1 2   Další »
16. Ceola
30.06.2014 [12:34]

škoda že už další nebude Emoticon

15. Ceola
05.04.2012 [20:41]

Nekonči to takto, já už jsem celá natěšená, že budeš pokračovat!... prostě musíš pokračovat, prostě bez komentáře! Budeš a hotovo! :D , přece bys nám to neudělala, Prosím, pokračuj!!! Je to bombastická povídka, ani nedokážu pořádně vyjmenovat nejhezčí přídavná jména, které by na tvojí povídku i ostatní povídky pasovaly! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. Anny
17.11.2011 [14:42]

Rozhodně nekonči, nemůžeš to nechat takhle otevřené :) je tam spousta nevysvětlených věcí. A já věřim, že nejsem jediná, kdo chce vědět, jestli to nakonec bude Embry nebo Dean (P.S. já jsem pro Embryho Emoticon )

13. Konfu
23.09.2011 [16:24]

Prosíím nekonci to je super povídka a já ji ráda čtu.. Emoticon Emoticon Emoticon

12. crazygirl666
17.09.2011 [11:44]

nekonči.. prosím... to je ta najužasnejšia poviedka aku som čítala.. takto to nesmie skončiť.. prosíím.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.07.2011 [21:31]

Pegas99Kacennnko, já zase nesnáším tebe. Emoticon Takle to skončit? Phe... ale bylo to hezké Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.07.2011 [18:28]

Kacennnkajá vás nesnáším! Emoticon fajn, udělám něco jako druhou sérii z pohledu Deana! Emoticon

9. zuza
14.07.2011 [15:03]

Prosíííííííííííííííím nekonči!!!! Je to užasná povídka!! Nemužeš nechat neukončeny dej! Prosííííím nekonči! Emoticon Emoticon Emoticon

8. Angel
13.07.2011 [11:16]

Nepřestávej! Je to bomba! Úplně úžasný. Mm tu povídku popravdě nejradši na tomhle webu. Nekonči s ní. Moc tě prosím! Emoticon Emoticon Emoticon

12.07.2011 [15:06]

MelanieRadím ti, nekonči. Pozri sa, máš tu ľudí, ktorí ti veria, a ktorým sa táto poviedka naozaj páči. Patrím medzi nich aj ja, to mi ver. Emoticon Áno, mohlo by to takto pokojne skončiť, ale vlastne by nemohlo. Prepáč, ale ja som až príliš romantická duša, takže potrebujem vedieť, ako to skončí medzi Deanom a Tiou. Poprípade dokonca medzi Embrym a Tiou. A nehovor, že si každý môže domyslieť svoj koniec. Tým nám vlastne dávaš právo ukradnúť tvoju poviedku a dorobiť ju. Lenže je to tvoje dielo, tvoja myšlienka, tvoje úsilie. Bolo by nanajvýš nefér, keby si nám nechala voľnú ruku v pokračovaní.
Takže, nech sa akokoľvek rozhodneš, dúfam, že to neskôr neoľutuješ. Je to na tebe. Ak to nechceš dopísať pre nechuť alebo pre nedostatok času, pokojne. No my budeme vždy čakať na pokračovanie. Táto poviedka si ho totižto zaslúži! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!