Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Čau baby! Tady mě máš. Ty se mi jako rošťa zdáš! 3. kapitola

Sraz Ostrava!!! 04

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Čau baby! Tady mě máš. Ty se mi jako rošťa zdáš! 3. kapitolaPřináším další kapitolu ještě stále z pohledu Eriky, co se stane na hradě? Pokud byste chtěli i Demetriho, stačí napsat. ;)
Děkuju moc za všechny komentáře, které jste věnovali této povídce. Přeji příjemné čtení. :)

27.06.2010 (08:45) • Elisme7 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3197×

3. kapitolka

Erika

Nevím, jestli se mi to jen nezdálo, ale Arovy cukaly koutky. Ten starej páprda se vážně usmál. Najednou mu však výraz na tváři ztuhnul a kývl hlavou ke svým poskokům, co stáli za ním. Jeho poskoci se vydali směrem k nám a my všichni ztuhli.

Povídám tomu metalistovi: „No, kámo, tak teď budeme mít nasráno my.“

„Ale metal, holka. Teď se objeví Harry Potter, udělá čáry máry a odnese mě pryč,“ odpověděl mi.

„Harry Potter? Co? Ty jsi zkouřenej?“ zeptala jsem se.

„Jo! Mám papírky, trávu a dýmky. Dáš si?“ odpověděl mi.

„Jasně! Tady na nás útočí terminátoři a my jim tu máme nabídnout dýmku míru?“ řvala jsem na něj.

„Jo! Mám papírky, trávu a dýmky. Dáš si?“ zeptal se mě znova.

„Na to ses mě už ptal!“

„Jo? Tak jo. A dáš si?“ Tohle jsem nevydržela a jednu jsem mu uvalila. Dál jsem věnovala pozornost našim Schwarzíkům.

Aro vydal svůj, už dlouho přerušovaný, rozkaz. „Nechte si chutnat, mí přátelé.“

Najednou se místností rozezněl zvuk vrčících psů. Můj Bože. Co je to? Co jsou zač? Vypadají jako banda zmutovaných psů, co nedostali žrádlo. Svatej Elton John, jenž si kanec na podiu, zazpívej nám a vysvoboď nás odsud. Dělej, dědo! Nechci být sváča!

Zrovna se na mě usmívala jedna blondýnka. Do máminy dělohy! Je konec. Už nikdy nepoznám, jaké je to milovat, jaké to je někoho líbat a nikdy neochutnám chuť manželské lože. Nikdy mi můj starej neřekne: „Kde mám spodky, ženo?“ Proč? Tati. Měla jsem už slzy na krajíčku.

Ta potvora na mě skočila. Zavřela jsem oči. Dlouho nic. Žádný náraz. Pořád nic. Otevřela jsem oči. Stál přede mnou. Bránil mě před tou barbie made in China. Proč? Vždyť by mě měl taky napadnout, ne?

Chtěla jsem se ho zeptat, ale on stál tak nahrbený a ztuhlý a… vrčel? Zase. Barbie byla ve stejné pozici jako můj… upír. Jo, on je upír. Páni, jak je to možné? Upíři přece neexistují. Nebo jo? Ať je to tak, jak je, teď mu vděčím za svůj život. Chci pryč.

„Nech ji být, Jane,“ zavrčel.

„A to jako proč, Demetri?“ odpověděla mu s tím stejným rozzlobeným hlasem. Demetri. Páni. Žádný Michael, Robert ani David. Demetri. Jo, to jméno mi k němu sedí. Aspoň vím, co si nechat vytetovat nad zadeček. Vytetovat? No jo zase, aby ses zase neozvala a neokomentovala to, na co myslím. Měla bych tě tady mezi nimi asi nechat, ty jediný poctivý kousku mého já.

„Je moje. Vyhlídl jsem si ji první. Najdi si jinou hračičku, Jane,“ řekl ostrým hlasem Demetri.

„No tak se z toho neblázni, ale s ní svou žízeň na dlouho neuhasíš,“ odpověděla mu jízlivě Jane.

„Nehodlám ji zabít.“ Hned jak to dořekl, všechno v sále utichlo. Všechny pohledy se stočily na naši zábavnou trojici. Když to zaregistroval Dem, hned zas obrátil.

„Teda jo… hodlám, ale… později. Ne teď.“ Koukám, další výrobek z Činy, něco řekne a později už mu to nejde, tak otočka. Zrádce!

„Demetri,“ ozval se Aro. „Je tu nějaký problém, synu?“

„Ne. Jenom…“ odmlčel se Dem.

„Co? Víš, že se mi můžeš se vším svěřit,“ řekl celkem přesvědčeně Aro. Demetri se narovnal ze svého postoje. Sklonil hlavu. Vypadala to, jakože nad něčím hodně přemýšlí. O pár minut později zvedl hlavu a řekl:

„Já ji chci jen pro sebe. Voní hezky. Chci si ji nechat. Zatím. Já nevím. Je to těžký. Prostě…“

„Chápu.“ Aro pokývl hlavou. „Jane, drahoušku, najdi se na zub něco jiného.“

„Jistě, pane.“ Jane se na mě podívala takovým pohledem, který říkal, My dvě  jsme neskončily. Budu se těšit Chino.

„Pojď,“ zašeptal mi Demetri a chytl mě za ruku. Prošli jsme celým sálem, jak pod mikroskopem. Měla jsem s to chutí zakřičet Hej, proč tak všichni čumíte?! Vlastně proč bych to nemohla udělat? Jo, už vím. Upíři. Žízeň. Krev. Obyčejný člověk. Mňamka.

Šli jsme teď dlouhou chodbou. Zpomalili jsme. Jahůdek promluvil:

„Slečno, máte zásek?“ Zasmál se vlastnímu vtipu. „Bojíš se?“ dodal.

„Ne. Proč? Měla bych? Chceš mě zabít? Nebo vysát? Sakra! Jak se nemám bát, když jsem v hradu plném vrčících, bláznivých a…,“ nestihla jsem to doříct.

„Brzdi. Máš moc otázek.“  Zavrtěl hlavou a pokývl rukou, ať pokračujeme v cestě. „Jak se jmenuješ?“

„No, a když ti to řeknu, tak pak mě nesníš?“ Zase jsem se cítila divně, nedůvěřivě, ale hlavě mi zněla písnička od Davida Tavare If you don’t my name, you can call me baby. Tu tu tu.

„My nejíme,“ odpověděl mi.

„Aha. Takže to před chvíli vlastně byla taková menší techno párty s pár upíry, ne?“

„Dobře. Tak jinak. My nejíme lidi, ale pijeme jejich lahodnou krev,“ vysvětlil mi.

„A negativní nebo B pozitivní? No to je vlastně fuk. Stejně zemřou nebo ne?“ znovu jsem se sarkasticky jakoby zeptala, spíše konstatovala.

„Ano, i když je tu vlastně i jiná možnost, ale to nech plavat.“ Ráda bych, ale neumím plavat. Vím, je to ostuda. No a co. Nezájem. Dokud ke mně voda sama nepřijde ani já ji nehodlám prozkoumávat ze zdola.

„Na co myslíš?“ zeptal se s očividným zájmem.

„Jsem dezert?“ nedalo mi to se nezeptat.



Co odpoví Demetri?

Máte zájem o pohled Demetriho?

 

2. kapitola > shrnutí < 4. kapitola

Autor: Elisme7 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Čau baby! Tady mě máš. Ty se mi jako rošťa zdáš! 3. kapitola:

 1
2. forewertwilight
03.12.2012 [15:57]

forewertwilight Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Petronela webmaster
11.08.2011 [14:53]

PetronelaErika je opravdu číslo - rozhodně se nedá srovnávat s trochu zakřiknutou Bellou a to jsou to sestry, fakt tedy rozdíl Emoticon.
Kdybych si to měla představit jako film, tak by to bylo na stejném základu jako Italské prázdniny, Eričiny myšlenky v podobě malé kreslené postavičky, to by bylo fakt nejlepší.
To, jak bere skutečnost, že je v hradu plném upírů je taky bomba Emoticon, žádný pořádný strach a ještě se upíra zeptá, jestli je dezerz Emoticon - to mě opravdu dostalo, stejně jako ten metalista Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře