Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cesta naděje - 23. kapitola


Cesta naděje - 23. kapitolaTak jsem opět zpátky... Doufám, že se najde ještě někdo, kdo se k mojí povídce vrátí. :) Budu ráda za jakýkoliv komentář, abych věděla, jestli má cenu pokračovat. :) Jinak v tomhle dílku se konečně dočkáme setkání Is a Edwarda. Jak to proběhne? A bude to radostné shledání? To všechno se dozvíte v tom dílku. :) Přeji hezké počteníčko. :)

23. Střetnutí

Cesta domů trvala jenom chvíli. Za pár hodin po skončení plesu ve Volteře už jsme míjeli ceduli Shelton. Je krásné být zpátky ve svém „normálním“ životě. I když ve Volteře to bylo skvělé, ale pořád si tady připadám více doma. Je to život, který jsem si jako člověk přála žít. Malinkatý domeček, milující manžel, práce, která mě baví a naplňuje, přátelé. Co víc si přát. Není nad pocit štěstí, který mě v poslední době zaplavuje. Ale dost snění, je načase se vrátit do reality a vyřídit resty, které se mi nashromáždily za dobu mojí nepřítomnosti.

Tay s Alecem se po příjezdu vydali k sobě domů. Vzali to přes les na malou svačinku. Já se vrhla na práci, ale během patnácti minut nebylo co dělat. A tak jsem se rozhodla věnovat svému manželovi. Dem se na mě koukal a na tváři mu hrál kouzelný úsměv, který dokáže vytvořit pouze on. A ty jeho oči, ach jo, já se v nich jednou ztratím. Mé tělo překypovalo láskou, obdivem, něhou a hlavně touhou a Dem na tom byl naprosto stejně. Tak proč se tomu bránit a neužít si krásný večer, nebo spíš noc. Koukla jsem se na Dema svým roztouženým pohledem a o našem dalším programu bylo rozhodnuto.

Ráno jsme jeli do školy každý svým autem. Dem končí dříve, a tak říkal, že si zajde na menší lov. Já začínám svůj den se svojí třídou. Moje třída, kdo by kdy věřil, že tohle někdy řeknu. Vešla jsem do třídy a mířila jsem ke stolu. Rozhlédla jsem se a vtom jsem ho spatřila. Seděl v předních lavicích spolu s Alice a Rose. Srdce mi přestalo bít. Nebyla jsem ničeho schopna, jenom jsem dokázala stát a zírat na ně.

No tak, vzpamatuj se!!! Seber se!

Během chvíle, kdy jsem na sebe v mysli křičela, jsem se jakž takž dala dohromady. Pro mě to byla snad celá věčnost. Ve skutečnosti uběhly snad dvě vteřiny. Normální člověk by si ničeho nevšiml, ale oni nejsou normální. A co tady proboha chtějí? Klid, to chce klídek. No tak, dýchej. Všechno bude fajn, všechno se vysvětlí.

„Vidím, že tady máme nové tváře,“ vydala jsem ze sebe, ani nevím jak.

„Mohli byste se představit? Já jsem Isabella Swanová a jsem vaše třídní a budu vás učit angličtinu a dějepis,“ řekla jsem a doufala, že nepoznají, kolik úsilí mě stálo se nerozbrečet.

Věděla jsem, že se jednou potkáme, jenom jsem na to nebyla ještě připravena. Byl to pro mě moc velký šok. Všechny vzpomínky se mi vracely. Vždyť oni mě opustili a kvůli nim jsem to, co jsem. Pohráli si se mnou a pak mě jako použitou hračku odkopli a já jim ještě zachránila život. Co po mně chtějí? Překvapení se měnilo ve vztek. Jak jen se mi můžou po tom všem podívat do očí? Tok mých myšlenek přerušil až Edwardův hlas. Pořád byl nádherný, jako kdyby ptáčci cvrlikali. Bože, co to říkáš. Opustili tě! Nechali by tě zemřít!

„Jmenuji se Edward Cullen, toto jsou moje sestry Alice a Rosalie. Přistěhovali jsme se sem před pár dny. Máme ještě dva bratry Emmetta a Jaspera,“ říkal.

„Dobře. Tak myslím, že zdržování už bylo pro dnešek dost. Vrhneme se na učení,“ řekla jsem.

Zbytek hodiny jsem prožila jako ve snách. Díky bohu, že jsem upír a můj mozek pracuje mnohem líp. Být člověk, tak jsem dneska nepoužitelná.

Zvonek oznámil konec hodiny. Zvedla jsem se k úprku. Ano, to je to správné slovo. Než jsem se stačila zvednout ze židle, uslyšela jsem písklavý hlásek:

„Paní Swanová, můžeme s vámi mluvit?“ ptala se Alice.

Jsou to moji studenti, nemůžu je jenom tak odmítnout, ne před celou třídou.

„Samozřejmě,“ odpověděla jsem.

Alice, Rose a Edward čekali, než se třída vyprázdní.

„Bello, jsem tak ráda, že tě zase vidím, ani netušíš, jak se mi stýskalo,“ povykovala Alice.

„Alice, uklidni se,“ mírnila ji Rose.

„Jak se vede, Bells? Vidím, že máš svůj normální život,“ říkal Edward.

„Všem jsi nám chyběla a myslím, že Carlisle s Esmé tě taky rádi uvidí,“ přidala se Rose.

„Vy to nechápete?“ vyjela jsem.

Všichni tři na mě nechápavě koukali.

„Já už nejsem ta stará Bella, která si kvůli vám sedne na zadek. To se pletete. Už jsem někdo jiný. A nemyslete si, že se mi zase budete motat do života. Pro mě jste jenom studenti. Nic víc. Nehodlám se z nikým z vás vidět jinde než ve škole. Ta Bella, kterou jste znali, je pryč. Ta už je mrtvá a pohřbená,“ řekla jsem a opustila třídu.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Cesta naděje - 23. kapitola:

 1
7. barča
24.11.2012 [11:35]

nádherný prosím další kapitolu pls !! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. reneesmecarliecullen
20.11.2012 [18:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon rýchlo dalšiu kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Lexi
14.11.2012 [19:57]

Páni! Pomalu jsem ani nevěřila, že je tu skutečně další kapitola. Projela jsem předchozích dvaadvacet kapitol a vše si poctivě připomněla Emoticon
Kapitola moc pěkná, Dem báječnej (stále ho zbožňuji!!! Emoticon Emoticon ). Přemýšlela jsem, jak na ně asi zareaguje, ještě že je ten upír Emoticon Poznámka, že je pořád nádherný se mi tedy nelíbila Emoticon Emoticon Ale ten konec Emoticon Krásně s nimi "zametla". Neuvěřitelně se těším na to až spatří Taylor a taky Aleca a jestli zjistí, že Dem je opravdu ten Demetri Emoticon, takže určitě pokračuj Emoticon
Myślím, že teď nad tím budu velmi přemýšlet a budou mě napadat nejrůznější teorie, jak může příběh pokračovat a stejně budu vedle :D Třeba při Carlisleově pohledu mě napadli další napády, jak to mohlo být a mé myšlenkové pochody se mi moc nelíbili, takže budu moc ráda za pokračování.
Oh asi jsem se trošku rozepsala, snad je můj komentář aspoň trošku srozumitelný Emoticon Emoticon

4. martty555
14.11.2012 [17:39]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon rýchlo pokráčko Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. kukisek
14.11.2012 [13:51]

masakr...honem dalšííí,jsem zvědavá na jejich reakci Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. marcela
14.11.2012 [13:22]

Ten konec je famózní. EmoticonPěkně je utřela.Teď jsem to dočetla.Omlouvám se,že jsem nenechala komentář pod kapitolami.Přišlo mi to už zbytečné.Můžu doufat v brzské pokračování??? Emoticon Emoticon Emoticon

1. Jana
14.11.2012 [12:18]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!