Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cesta věčnosti-11. kapitola

4.Anup -Já a moje knihy

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Cesta věčnosti-11. kapitolaTak a tady je jedenáctá. Děkuju všem, kdo komentovali desátou. Doufám, že se vám bude líbit i tahle kapitolka. Prosím opět o kmonety. Děkuju Adka :-)

17.05.2009 (13:00) • Adka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2316×

 

11. kapitola

Uprostřed pokoje stáli dvě srny a pod nimi hopsali dva zajíci. Stáli na umělém trávníku a vyplašeně se na nás dívali. Kolem dokola byly různě umístěné květiny, jejíž vůně naplňovala celý pokoj. Potom tam stál ještě malý stolek, na kterém byli dvě svíčky a obálka. Opojně jsem se nadechla vůně krve, která se míchala s vůní květin. Podívala jsem se na Lucase. „Lucasi to si neměl." Vydechla jsem. Lucas se usmál a odpověděl mi: „Ale Bell přece na uvítání se vždy připraví nějaké jídlo. Proto jsem připravil malé občerstvení." „Tak se do toho pustíme, vypadá to velmi lákavě, aby to tady nebylo jenom na ozdobu." Lucas se zazubil a pokynul mi rukou, abych začala, vybrala jsem si srnu, která byla poblíž. Vycenila jsem zuby a zakousla jsem se jí do krku.

Když jsem, byla hotová se svou srnou, tak jsem se podívala na Lucase. Lucas právě dopíjel poslední kapku. Potom si utřel ústa a řekl: „Tak a teď to ještě něčím zapijeme." A rukou ukázal na zajíce. Nanic jsem nečekala a pustila jsem se do zajíčka. Zas jsem byla první hotová. Když Lucas skončil, tak se na chvíli omluvil, vzal mrtvá zvířata a vyskočil s nimi oknem. Položil je do již připravených děr a pečlivě je zahrabal do země. Pak vyskočil zpět ke mně. Vzal mě za ruku a odvedl mě ke stolku. Tvářil se velmi vážně. Lekla jsem se, aby to nebyla žádost o ruku. Naštěstí mě nenechal dlouho trápit a zeptal se mě: „Bello já, nechtěla bys tu se mnou bydlet? Ušetřila bys, zařídil bych ti pokoj, to není nabídka, jestli se mnou nechceš chodit si jako má sestra a bylo by fajn, kdybych tu nebyl tak sám." Zakončil svůj proslov a významně, ale i se strachem v očích se na mě podíval. Krátce jsem vydechla a pak jsem mu odpověděla. „Lucasi, vadilo by ti, kdybych si to ještě promyslela? Já mám ještě z tohohle trochu strach."  Lucas si jen povzdychl a trochu zklamaně zavrtěl hlavou. „Ublížila jsem ti?" Zeptala jsem se s úzkostí v hlase. „Ne Bello, jen mě mrzí, že mi pořád nevěříš, copak nemůžeme jako kamarádi bydlet spolu? Jenom jako kamarádi, nic víc." „Lucasi a co si myslíš, že by říkali lidé. Ti by nevěděli, že jsme jen kamarádi." „Tak víš co Bello? Až ukončíme školu, tak se přestěhujeme do nového města a budeme se tam vydávat za sourozence. Tady stejně dlouho bydlet nemůžeme. Lidé by za chvíli měli podezření, že vůbec nestárneme." „No já nevím Lucasi." Pořád jsem váhala. „Bello prosím!!!!" „No tak dobře. Přestěhuju se k tobě. Stejně už si lidi myslí, že spolu chodíme." Lucas mě obejmul a vyhodil mě do vzduchu. „Děkuju." Vykřikoval pořád do kola. Dělalo mi radost vidět ho takhle šťastného!

U Lucase jsem byla až do šesti hodin večer, dělali jsme spolu různé věci. Četli jsme si v jeho knihovně, dívali jsme se na obrazy v obýváku, nebo jsme si jen, tak zaběhli do lesa. Potom mě doprovodil do penziónu a chtěl mi pomoct sbalit. „Hej, no tak já jsem neřekla, že se budu stěhovat hned!" vyjela jsem na ně ho. „Bello jenom klid navíc si souhlasila, tak proč čekat! Nakonec by sis to ještě rozmyslela." Měl pravdu, ale než jsem mu jí mohla přiznat, tak vyšel z mého pokoje a v ruce nesl moje věci. „Počkám na tebe na recepci. Tak sebou zkus hodit!" Zavolal ještě na mě a pak mi zmizel z dohledu. Procházela jsem se ještě pokojem, potom jsem si šla sednout na postel a vzpomínala jsem na všechno, co jsem tady prožila. Zavřela jsem okno, všude jsem zhasla a vydala jsem se na recepci s klíčem v ruce. Lucas stál za pultem a mile se usmíval, zatím co mě recepční odhlašovala z pokoje. Byla z něj pořád v rozpacích, ale jakmile mě uviděla, dávala jsi ještě větší pozor, aby to nebylo vidět. „Tak už vás chci požádat jen o podpis, slečno Swanová." Řekla a podávala mi tužku. Převzala jsem si jí a podepsala se na papír. „Tak nashledanou a děkujeme vám za pobyt. Nechcete zavolat taxi?" otázala se. „Ne to je dobré, jsem si jistá, že to můj přítel zvládne. Viď myšáku." Řekla jsem koketně. „Jasně beruško." Odpověděl mi Lucas a vyšel ven. Recepční na nás opět koukala s otevřenou pusou. Musela jsem se jejímu výrazu smát, ještě v lese. Nebyla jsem sama, Lucase to taky moc pobavilo.

Jakmile jsme byli u Lucase doma a vlastně i teď v mém domově. Tak mě Lucas vedl nahoru do místnosti, kde na stole ležela pořád ta obálka. Lucas mi ji podal a naznačil mi, abych jí otevřela. Jakmile jsem tak udělala, vypadl mi na ruku klíček ovázaný červenou mašlí. „To je klíč od tvého pokoje." Řekl Lucas. „Jak si věděl, že tu s tebou budu bydlet?" zeptala jsem se ho trochu rozzlobeně, ale pořád okouzleně. „Doufal jsem v to. Nechceš se jít podívat na svůj nový pokoj?" zeptal se mně. Jen jsem kývla hlavou a Lucas mě vedl dál chodbou v druhém patře. Ukázal na jedny z dveří. „Tohle je můj pokoj, kdybys něco potřebovala. A tohle je tvůj." Ukázal na dveře naproti jeho. Dveře byli z tmavého dřeva, jemně broušené. Na nich byla mosazná klika. Byla jsem z toho opravdu překvapená. Vzala jsem do ruky klíček a pomalu jsem ho strčila do zámku a otočila jsem s ním. Dveře cvakli a já stiskla kliku. Pomaloučku jsem je otevírala, dokud nebyli otevřené úplně. Pohled, který se mi naskytl, byl naprosto jedinečný. Pokojík byl sladěný do bílo-fialové barvy. Na zemi byl tmavě fialový koberec, u stěny stála bílá pohovka, u okna byl bílí stůl, a u poslední stěny byla malá knihovnička, která byla přebarvená na fialovo. Stěny byli bílo-fialové. Na zdech, ještě viseli obrázky s kytkami. A jedna květina stála ve váze na stole. Vešla jsem dovnitř a všimnula jsem si bílých dveří od šatny. „To je nádhera." Vydechla jsem. Lucas se zazubil a povídá: „Jsem rád, že se ti to líbí, nebyl jsem si jistý barvou." Stála jsem tam a pořád jsem si prohlížela svůj pokoj. „No nechám tě tu, aby sis mohla vybalit. Budu v obýváku." Řekl a zmizel za dveřmi. Začala jsem si pomalu vybalovat všechny svoje věci. Pokoj byl veliký a tak mi tam ještě hodně místa zbylo. Podívala jsem se s okna, bylo to krásné. Zrovna bylo slunce už téměř za horizontem. Ještě chvíli jsem se kochala a potom jsem šla dolů za Lucasem. Byla jsem šťastná. V tuhle chvíli jsem věděla, že jsem udělala správnou věc.

 

Autor: Adka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Cesta věčnosti-11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře