Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cesta věčnosti-8. kapitola

ghggfghfdghgfgf

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Cesta věčnosti-8. kapitolaTak jsem vám sem přidala osmou kapitolku. Je trošku delší. Do konce týdne už asi nic nepřidám, protože jedu do míst, kde bohužel není net.:-( Doufám, že se kapitola bude líbit a že jí okomentujete. :-) Díky moc Adka

08.05.2009 (16:17) • Adka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2390×

 

8. kapitola

Běžela jsem dlouho a v hlavě jsem si přehrávala nejrůznější místa, která mi navrhovala Esme, kam bych mohla jít. Nevybrala jsem si, ale žádné. Stulila jsem se na mech a přemýšlela jsem, co má dělat dál. Musím si splnit svůj sen! Nemohla jsem se teď vrátit, nesmím to tak brzy vzdát. Rozepla jsem svojí tašku s oblečením a prohlížela jsem si jednotlivé kousky. Najednou jsem vytáhla opravdu nádherné tričko a na něm byl připevněný lísteček, zřejmě ještě s obchodu, na něm byl nápis LA. V hlavě se mi díky nápisu vybavilo město. Los Angeles, to je paráda. Tam je určitě spousta škol. Tam si můžu splnit svůj sen. S tašky jsem si vytáhla svoje doklady a velmi pečlivě jsem si je prohlížela. Pas jsem neměla. To je špatné, nebudu moc letět letadlem. Znovu jsem si prohlédla celý obsah tašky, jestli mi tam někde nevypadl. Povzdechla jsem si. „Co se dá dělat Bello, budeš si muset pas nechat udělat." Rozhodla jsem se pro nejbližší město. Hned jsem se pustila do hledání. Asi po 10 km jsem zjistila, že jsem v Dallasu. To je perfektní, ani si nemusím dělat pas. Tohle doběhnu. Do Los Angeles to bylo jenom 1437 mil.  Byla jsem opravdu šťastná. Hned jsem se dala na cestu.

Jak jsem řekla, v LA jsem byla druhý den ráno. Naštěstí ještě nezačalo svítit slunce, a tak jsem se pustila do hledání skrýše přes den. Nakonec mě napadlo, že se ubytuji v jednom malém penziónku, na který jsem náhodou narazila. Bylo to za pět minut dvanáct, jakmile jsem vlezla do recepce, začali na obloze vykukovat, první paprsky slunce. Recepční až znuděně postávala za pultíkem. Jakmile mě uviděla, usadil se jí na tváři úsměv a začala odříkávat svou naučenou frázi. Nabízela mi různé apartmá, ale já jsem chtěla jen jednolůžkový pokoj. Byla asi trochu zklamaná, ale nakonec mi dala klíče s číslem 12. Uvelebila jsem se na své posteli a koukala jsem do stropu. Nakonec jsem si řekla, že bych se mohla trochu umýt a upravit. Koupelna byla malá, ale čistá stejně jako můj pokoj. Když jsem se oblékla, tak se venku rýsovalo už poledne. „Skvělí a co mám tady tolik hodin dělat?" řekla jsem si pro sebe. Dobře jsem věděla, že vyjít můžu až večer. Musím se informovat o nějaké střední škole, která dává večerní přednášky a má zkrácené studium. Měla bych si asi najít práci. Za chvíli bych neměla na nájemný. Tak moc mi chybí spánek, aspoň by se s tím mohl zabít čas.

Jakmile zapadlo slunce, vyrazila jsem s pokoje, jako šílená. Ptala jsem se recepční na střední školy a ona mi vyjmenovávala všechny, co znala. Vybrala jsem si asi 3 školy, které mě doporučila, a mě zaujmu-li. Hned jsem se vydala na školy podívat. První se mi moc nezamlouvala a taky neměla večerní přednášky. Ta druhá měla večerní přednášky, ale zas byla zbytečně drahá. Až ta třetí mi přišla nejlepší. Přednášky začínaly v sedm hodin a končily v půl jedenácté. Nebyla ani moc daleko od penziónu, v kterém jsem bydlela. Okamžitě jsem se zapsala na první přednášku, která začíná zítra. Tak a teď si ještě najít práci. Začala jsem se toulat městem. Byla jsem naprosto spokojená. Večerní vzduch příjemně voněl a na ulici nebylo už moc lidí. Užívala jsem si volnost plnými doušky. Tak moc jsem nechtěla, aby to skončilo.

Bylo mi to líto, ale pomalu jsem se už musela vracet do svého pokoje. Ta noc utekla až moc rychle a začínalo se rozednívat. Šla jsem jednou hlavní uličkou a tam jsem narazila na bar. Na něm bylo napsáno: Přijmeme servírku na noční směny. „Páni" zavýskla jsem. To je něco pro mě. Musela jsem se moc držet, abych do baru nevběhla upíří rychlostí. Nechala jsem si hned zavolat šéfa. Když jsem mu řekla svojí prosbu, byl vcelku překvapený. „Vážně tady chceš dělat? Taková hezká holka by měla jít spíš na modelku a ne dělat za bar." „Jenom mi lichotíte. Opravdu bych o tu práci moc stála." Řekla jsem. „No dobře, když jinak nedáš. Tak tě tedy oficiálně přijímám, budeš pracovat od jedenácti do pěti. Potom tě tady vystřídá náš číšník. Nastupuješ zítra. Tak a teď pojď, musím ti tady všechno ukázat a sepsat s tebou smlouvu." Teď už mi ke štěstí nic nechybělo. Pracovat mezi opilci, nebude tak těžké. Jejich krev nevoní tak dobře. Měla bych to zvládnout bez problémů. Ani šéf mi nevoněl nijak extra. Byl to takový malý obtloustlý chlapík, který byl plešatý, ale rozhodně byl milý.

S baru jsem odcházela velmi spokojená. Ani bar nebyl daleko od penziónu. Do pokoje jsem opět přišla jen tak, tak. Začala jsem se připravovat do školy. Moc jsem se tam těšila. Snad mi to půjde. Vzpomněla jsem si na Carlisleho a Esme.

Chyběli mi. Byli to moje druzí rodiče. Asi tak v poledne se zatáhlo. To je skvělý, můžu jít na lov. Vyšla jsem si ze svého pokoje a zamířila jsem za město, teprve tam jsem se rozběhla svou upíří rychlostí k nejbližšímu lesíku. Ulovila jsem si tři laně a byla jsem naprosto plná a spokojená. Do svého pokoje jsem se dostala ve tři. Rychle jsem se umyla a začala jsem s výběrem oblečení.

Vybrala jsem si jedno z triček, které se mi moc líbilo. Bylo světle modré a upnuté k němu jsem si oblíkla tmavě modrou sukni. A černé lodičky. Ještě že jsme s Esme tolik nakupovali. Na tričko jsem si oblékla černý lehký svetřík a vlasy jsem stáhla do jednoduchého culíku, ten jsem si opět svázala černou mašlí. S culíku mi vykukovaly dva prameny vlasů, které rámovaly můj obličej. Koukla jsem se na sebe kriticky do zrcadla. Ach ano zapomněla jsem na punčošky. Také černé barvy. Myslím, že jsem dokonale připravená. Zhluboka jsem se nadechla a vyšla jsem. Bylo už šero, ale přesto bylo vidět, a proto jsem se musela uzpůsobovat lidské chůzi. Šla jsem z hlavou vztyčenou. V ruce jsem nesla desky s papíry a tužku. Jak jsem se totiž informovala, tak knihy nepotřebujeme.

Když jsem dorazila ke škole, tak většina studentů už byla uvnitř. Po čuchu jsem našla učebnu, která mě přímo lákala. Bylo tam tolik sladké a dobré krve, ale nebyla tam jenom krev, cítila jsem i trochu jinou vůni. I přesto, že jsem byla čerstvě po lovu, tak jsem pro jistotu přestala dýchat a otevřela jsem dveře.

Všichni zkameněli úžasem, dívali se na mě jak na nějakou populární herečku. Ale nebyli jediní, kdo zkameněl. Nehybná jsem byla i já. Překvapeně jsem stála mezi dveřmi a dívala jsem se na osobu sedící v poslední lavici.

 

Autor: Adka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Cesta věčnosti-8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře