Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Charlote

KECM


CharloteBella má dost komplikovaný život, který jí ale zlepšuje její dcera Charlote a její rodiče a to zejména její maminka.... Belle je 17 let a kvůli události s Charlote se stěhují do trochu odlehlého městečka. Tímto městečkem se stává Forks.... Co se stane dál? Potká Bella Edwarda? Budou moct být spolu? Prosím o zanechání komentíků.... Díky...


Ahoj, jmenuji se Bella Swanová, je mi 17 let a mám novorozenou dceru Charlote. Hodně lidí si klepe na hlavu, že by ta holka měla v 17 letech dítě?! Ano, je to pravda a váže se k tomu dosti ošklivý a pro mě děsivý příběh.

Jednoho dne večer jsem šla z brigády a najednou mě někdo stáhl do křoví vedle silnice a zacpal mi ústa nějakým hadrem. Měla jsem strašný strach, ale tušila jsem co bude následovat, nebyla jsem však schopná se ani pohnout. Podívala jsem se, kdo mě to vlastně táhne a zjistila jsem, že je to nějaký chlap kolem 30… Víc už jsem toho ale neviděla, protože mi ten hajzl zavázel oči. Cítila jsem jak mě pustil a já jsem spadla na zem. Bylo mi z toho chlapa zle. Najednou jsem ucítila ty jeho slizké ruce na mém tělu a jeho rty na mém krku. Zajel mi rukama pod tričko a vysvlíkl mi ho. Pokračovala podprsenka, začala jsem sebou trhat, ale ten slizoun si na mi chytl ruce a já jsem nemohla už nic dělat. Musela jsem jen čekat až tyto muka skončí. Vyhrnul mi sukni a sundal kalhotky, zasunul mě prsty a chvíly se ve mně “hrabal“. Hrozně to bolelo a doufala jsem, že to přestane, ale to jsem se mílila. Vysunul ze mě ty prsty a vnikl do mě. Začala jsem brečet a řvát, nikdo mě však neslyšel. Najednou jsem upadla do silného spánku a dál už si nic nepamatuji…

„Bells, holčičko prober se!“ slyšela jsem někde blízko maminčin hlas. Odlepila jsem od sebe víčka a zamžourala jsem. Maminka se na mě okamžitě vrhla a sevřela mě do pevného obětí.

„Mami…“ Konečně jsem si prohlídla kde jsem, nebyla to nemocnice, jak jsem si do této doby jsem si myslela, ale ležela jsem doma v mém pokoji.

„Je mi to moc líto holčičko….“ Plakala dál maminka, ale já jsem si až teď vzpomněla, že jsem byla znásilněná. Začala jsem taky plakat.

„Kolik je hodin? A jak dlouho jsem spala?“ byla jsem naprosto mimo, ale byla jsem ráda, že jsem doma.

„Je 11:30 a spala jsi asi 3 dny.“ Jak se to mohlo stát! A proč zrovna já! Doufala jsem, že to nebude mít žádné trvalé následky, ale to jsem se mýlila.

Začala jsem opět chodit do školy, ale hrozně jsem se bála chodit sama venku a taky mi vadilo, když se mě někdo dotkne. Už to byl 1 dlouhý měsíc od toho strašného dne, když jsem začala hrozně zvracet a bolela mě hlava. Takhle to šlo asi týden a maminka už o mě začala mít starost a tak mě odvezla do nemocnice. Pan McCartney si mě vzal do ordinace a prohlídl mě. Najednou se k nám otočil čelem a řekl: „Budete mít miminko Isabello.“ Najednou jsem si přála, ať už se z toho snu vzbudím, ale nešlo to. Bála jsem se, strašně jsem se bála co bude dál. A co když budu muset to malé dát pryč?

„C-Cože?“ vykoktala maminka a chytla mě rychle za ruku.

„Ano, je to pravda, vaše dcera je už v 7 týdnu.“  Vyšly jsme z ordinace a mlčky jsme šli k autu.

„Bells, chceš si to miminko nechat?“ Zeptala se mě maminka.

„Mami, asi ano…. Navíc musím, protože v sedmém týdnu už na potrat ani nemůžu.“ Najednou jsem pocítila u srdce takové teplo. Já budu maminka!

„Oh…. Ano, máš pravdu.“ Maminka se na mě povzbudivě usmála.

Do pátého měsíce jsem ještě chodila do školy, protože to na mě nebylo vidět, ale potom už jsem se učila doma. Maminka už všechno nachystala. Řekla mi, že až porodím, tak se přestěhujeme a začneme nový život. Už koupili s tátou nějaký domeček někde ve Washingtonu.

Ani jsem se nenadála a už jsem měla jen 1 den před termínem porodu. Ležela jsem na gauči a povídala si z maminkou. „Bells, už víš jak by se to miminko mohlo jmenovat?“ Tak na tohle jsem čekala… napadlo mě pár jmen ale ještě doopravdy nevím.

„No, kdyby to byla holčička tam by to mohla být Nina nebo Zoe a kdyby chlapeček, tak asi Saša.“ Dokončila jsem svůj proslov.

„Hm…. To jsou hezká jména, a co kdyby se holčička jmenovala Charlote?“ Řekla maminka. „To je nádherné jmého, s tím souhlasím.“

„Dobře, ale teď už jsi spát. Zítra by měl být velký den!“ Maminka mě políbila na čelo a já jsem popřála dobrou noc taťkovi. Šla jsem se umýt a hned po tom jsem pelášila do postele.

Najednou mě probudila náhlá bolest. S obtížemi jsem se zvedla a šla jsem do ložnice probudit maminku, jestli by mě mohla obvést do nemocnice. Hned jak jsem maminku probudila tak jsem se oblékla a zbalila si pár důležitých věcí do porodnice. Táta se vzbudil taky a nabídl se, že nás tam odveze. Bolest začala stoupat a já jsem začala potichu křičet. Za 5 minut jsme byli v porodnici. Táta mě ohlásil na recepci. Najednou mi praskla plodová voda a pode mnou bylo mokro. Doktor mě vzal rovnou na sál. Maminka mě celou dobu držela za ruku a táta balil věci, abychom rovnou z porodnice mohli jet do Washingtonu.

Porod proběhl hladce a po té dlouhé hodině mi podali moje miminko. Byla to holčička. Moje malá Charlote! Podívala jsem se na mého broučka a viděla jsem její nádherné hluboké čokoládové oči, přesně takové jaké mám já.

V porodnici si nás nechaly ještě 2 dny a třetí den ráno si pro nás přijel táta. Charlote jsem uložila do sedačky a sama si sedla vedle ní. Je tak kouzelná! Tak neviná a tak nádherná! Cesta trvala asi 5 hodin a po této cestě jsme vjeli do městečka jménem Forks. „Je tu krásně!“ řekla jsem. Táta zaparkoval před krásným trochu odlehlým domečkem. Charlote spinkala a já jsem ji vyndala ze sedačky a zachumlala ji do peřiny, aby jí nebyla zima. Maminka vytáhla klíče a odemkla dveře našeho nového domu. Uvnitř to už bylo zařízené a já jsem vstoupila. Vedle mého pokoje se nacházel menší pokojíček pro Charlote.

Následující kapitolka



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Charlote:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!